Úterý 5. listopadu 2024
Svátek slaví Miriam, zítra Liběna
Polojasno 9°C

Hrdinka holocaustu: Mary Elizabeth Elmesová zachránila stovky židovských dětí!

Fotografie
18. srpna 2017 | 06:00

Díky výjimečnému talentu na jazyky měla Mary Elizabeth Elmesová před sebou slibnou budoucnost. Ona se však rozhodla, že chce pomáhat lidem. Odjela do Španělska, tam za dob občanské války pomáhala uprchlíkům. Později se přesunula do Francie. Zachránila stovky dětí, které by jinak zemřely v Osvětimi. 

Když v roce 2002 Irka Mary Elizabeth Elmesová (94) zemřela, údajně ani její děti nevěděly, že jejich matka byla hrdinkou druhé světové války a že se díky její nebojácnosti podařilo zachránit stovky dětí židovského původu ze spárů nacistické smrtící mašinerie.

Příběh Mary Elizabeth Elmesové vyšel na světlo až po její smrti a do širšího povědomí veřejnosti se na rozdíl od jiných příběhů stále nedostal. Lze ji nazvat „irským Nicholasem Wintonem v sukních", protože i ona organizovala záchranu nejmenších obětí nacistické zvůle.

Mary Elizabeth Elmesová se narodila v roce 1908 do lékařské rodiny. S ní žila v irském Dublinu, kde se také stala studentkou Trinity College. Na univerzitě vynikala svým citem pro jazyky, jimž se také intenzivně učila. Jejím zaměřením se staly francouzština a španělština.

Elmesová pravidelně vyhrávala jazykové soutěže a univerzitní olympiády. V jejím okolí měli o kariéře mladé Mary jasno – bude akademičkou, zůstane na univerzitě a stane se uznávanou odbornicí ve svém odvětví.

Jenže Mary Elizabeth měla chuť dělat práci, která by byla přímo prospěšná potřebným. Proto v roce 1936 odjela do Španělska a stala se součástí menšího týmu, jenž se staral o uprchlíky a vnitřně vysídlené obyvatele válkou rozvráceného Španělska.

Při této činnosti jí pochopitelně dělala výtečnou službu perfektní znalost jazyka, díky níž byla schopna se rychle zorientovat a navázat kontakt s místními. Pomáhala také do těžko dostupných oblastí převážet základní potraviny, léky a další potřeby.

Po okupaci Francie nacistickým Německem v roce 1940 se Elmesová přesunula do neokupované části Francie. Později se dostala k dalšímu týmu dobrovolníků, který pracoval v internačním táboře na jihu Francie v Rivesaltes (kde dnes stojí velký památník obětem holocaustu). Právě to bylo místo, kam z Francie sváželi Židy, jejichž další zastávkou pak byl osvětimský koncentrační tábor.

Do roku 1942 se podařilo zajistit alespoň výjimku pro děti, jež z odvozu do táborů smrti byly vyňaty. V září roku 1942 však vichistická vláda tuto výjimku zrušila, a tak se na třetinu obyvatel tohoto sběrného tábora začala povinnost transportu vztahovat také. Do vagonů, které končily až na rampě v Osvětimi, tak začaly být posílány i děti. V roce 1942 se v táboře nacházelo zhruba čtyři tisíce Židů.

Proto se Elmesová rozhodla jednat – na vlastní pěst a pod hrozbou zatčení začala v táboře organizovat síť pomocníků, kteří se snažili část dětí rozvážet do bezpečí. K rozvozu užívala svůj vlastní náklaďák, který také řídila. Podařilo se jich zachránit přes dvě stovky – většinu dětí odvezla k rodinám žijícím hluboko v horách, kde je nacisté nenašli.

V roce 1943 ale přišla rána – M. Elizabeth zatklo gestapo a začalo ji vyšetřovat. Díky irskému „neutrálnímu“ občanství a konexím v USA však kvůli její záchraně začala obrovská intervence, která v podstatě zázrakem vyústila v její propuštění. Naše hrdinka se tedy poté vrátila ke své původní činnosti a pomáhala dětem dál.

V roce 1947 byla navržena na nejvyšší francouzské státní vyznamenání, ale odmítla ho. Vdala se za Francouze, porodila dvě děti a usadila se s nimi ve Francii. Říká se, že ani její vlastní děti neznaly její životní příběh, dokud se o něm jeden z jejích spolupracovníků nerozhodl promluvit. M. E. Elmesová, „Winton v sukních“, zemřela ve věku úctyhodných 94 let.

Více zajímavostí se můžete dočíst ZDE na webu Reflex.cz

Autor: Tereza Stonišová, Reflex.cz