2°C
Kevin James Walsh se s dívkou poznal na letním táboře, když mu bylo třináct let. „Ta nejhezčí dívka z celého tábora za mnou přišla a řekla: Černá barva ti sluší! Nevím, proč to řekla, ale od té doby jsme si povídali a stali se z nás přátelé.“
Jak už to bývá, vyměnili si na sebe kontakty a nějakou dobu si dopisovali. „Když jsme byli na střední, naše dopisování pominulo, ale vím určitě jistě, že neuplynul jediný den, kdy bych na tu dívku nemyslel. Nevím přesně, co to bylo, ale něco z ní ve mně zůstalo.“
Během dospívání Kevin trpěl těžkými záchvaty úzkosti. „V posledním ročníku jsem si procházel těžkými věcmi a padla na mě nesnesitelná deprese. Napsal jsem dopis na rozloučenou a odešel jsem na místo, kde jsem se rozhodl se vším skoncovat.“
Osud nebo láska tomu nechtěly, aby Kevin odešel ze světa. „Někdy mezi deseti a pěti vteřinami předtím, než bych spáchal sebevraždu, mi zazvonil telefon. Bylo to cizí telefonní číslo a já se rozhodl, že ho zvednu. Byla to ona.“
Od doby, kdy spolu naposledy mluvili, uplynul minimálně rok. „Zeptal jsem se, co se děje, a ona mi odpověděla, že prostě jen cítila, že mi musí zavolat. Řekl jsem jí pravdu a ona mi vše rozmluvila. Tedy lépe řečeno řekla jen: Cože? To nedělej! A bylo po všem.“ Deset let po události, kdy dívka zachránila Kevinovi život, se rozhodli vzít se.
