S Igorem jsme měli krásný vztah, alespoň co se týče sexu. Skvěle jsme si v něm rozuměli a vždycky jsme si pochvalovali, jak je skvělé, když člověk najde ten svůj dokonalý protějšek do postele. Líbily se nám stejné věci, vzrušovaly nás stejné představy. I v normálním životě jsme si rozuměli, doplňovali se. Jen jsme oba trochu hysteričtí, takže jsme se dost často dohadovali kvůli blbostem. No, ale zase pak ten usmiřovací sex stál za to.

Osudová zkušenost

Jenže pak přišla ta osudová zkušenost. Igor o trojce mluvil v podstatě od začátku, co jsme se seznámili. Ale vždycky to bylo vlastně bráno spíše ze srandy. Nikdy jsem tomu nepřikládala větší důraz. Jenže po čtyřech letech, co jsme spolu byli, o tom mluvil čím dál tím častěji. Já jsem si vlastně nedovedla představit, že je nás v posteli více než dva. To je pro mě ideální počet.

Hlavně jsem se bála, že když bude v posteli jiná žena, na kterou bude Igor sahat, budu žárlit a neskousnu to. „No tak co kdybychom si vzali do trojky muže?“ zeptal se mě jednou. V tu chvíli mě to normálně urazilo. „A to ti jako nevadí, že na mě bude sahat jiný muž?“ opáčila jsem. Podle jeho slov ne. Že bude potěšení, když uvidí, že mi dělají dobře dva.

Co bych pro něj neudělala

Asi půl roku jsem se snažila to oddalovat, ale nakonec jsem kývla. Igora přece miluji, a tak pro sebe musíme něco navzájem udělat. Řekla jsem mu, ať si tedy někoho vybere sám, že já do toho zasahovat nebudu, hlavně jen aby byl aspoň trochu sympaťák. Nakonec umluvil svého kamaráda.

Co vám budu povídat, ze začátku jsem z toho byla trochu hin, nevěděla jsem pořádně, co dělat. A chlapci byli taky trochu překvapení. Nakonec jsme si to ale všichni užili. Jenže ne na dlouho. Asi o týden později jsem si psala s kamarádkou na telefonu a najednou po mně Igor vystartoval. „To si jako píšeš s Matějem?“ vyštěkl. Odpověděla jsem, že ne, že s Markétou.

Uražené ego

V tu chvíli ho odpověď uspokojila. O pár dnů později jsem se zdržela v práci a po celou dobu mi chodily od Igora žárlivé zprávy. Že jsem určitě s Matějem, že když teď vím, jak "je dobrej v posteli, tak je jasný, že si to budeme chtít užít i sami". Myslela jsem, že upadl na hlavu. Tak on mě do trojky uvrtá, a nakonec ještě bude žárlit?

Jak říkám, oba jsme hysterici, takže jen co jsem přišla domů, šíleně jsme se pohádali. Jako co si o sobě myslí, že to on sám mi do postele přivede chlapa, tak proč teď žárlí? Že já jsem tu trojku nechtěla, že to byla jeho iniciativa. Nakonec se uklidnil a omluvil se mi. Nechápe, proč tak žárlí, ale že to prostě v něm nějak vybublalo.

Cesta do pekla

Pár dnů byl klid, ale viděla jsem, že Igor není ve své kůži. Startoval po mně kvůli naprostým blbostem, hádali jsme se víc než obvykle a neustále měl narážky na to, že si někde určitě užívám s Matějem. Najednou nebyl den, aby ho v nějaké naší konverzaci nezmínil.

Nešlo to vydržet. Ani z jedné strany, oba jsme věděli, že ten vztah asi dlouho neudržíme. A víte, co je paradox? Že to se mnou ukončil on, ne já s ním za to, že se chová jak žárlivý idiot. Ale skončil to on se mnou, že mi prostě od té trojky není schopen věřit. Kdykoliv si na to vzpomenu, vytane mi na mysli krásné přísloví: „Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.“ Dneska už vím, že nic, o čem sama nejsem bytostně přesvědčena, bych pro chlapa neudělala.

Čtenářka Radka (foto je ilustrační)