Příběh čtenářky Hanky: Otěhotněla jsem s kamarádem. Omylem! | Pro ženy | Blesk.cz

Příběh čtenářky Hanky: Otěhotněla jsem s kamarádem. Omylem!

19. března 2015 | 06:00

S Filipem se známe asi deset let. Vždy jsme byli přátelé, ale nic víc. Nikdy mě jako muž nezajímal. Před třemi lety jsme se ale jednou hodně opili a skončili v posteli. Když jsem po pár týdnech zjistila, že jsem těhotná, bylo jasné, že je dítě jeho. 

Byla jsem v té době už asi rok single, vzpamatovávala jsem se z dlouhého nepovedeného vztahu a žádný nový nebyl na obzoru. S Filipem jsme o vztah nestáli ani jeden. Mám ho ráda, ale jako partnera si ho vůbec neumím představit. Nehodíme se k sobě. Zkrátka opravdu to nebyla ta správná chvíle ani situace na to, založit rodinu. Ale co si budeme namlouvat, ta není v podstatě nikdy. Uvědomila jsem si, že se o dítě dokážu postarat i sama, a Filip byl také pro. Dohodli jsme se, že mi bude pomáhat, hlídat, bude pro dítě otcem, ale my zůstaneme jen přátelé. 

Babičky v šoku

Když jsem to řekla mámě, nejdřív si myslela, že jsem se zbláznila. Nemohla pochopit, proč spolu s Filipem nechceme být. Jak si jako představuju, že to dítěti vysvětlím. Mně na tom ale nic divného nepřišlo. Jaký je rozdíl mezi tím, že nejsme s otcem dítěte od začátku pár, a tím, kdybychom se třeba krátce po jeho narození rozešli, jak se to stalo mnoha jiným? Navíc tím, že mezi námi nejsou žádné rozepře, můžeme dítěti vytvořit docela normální rodinu, kdy otec s matkou nežije, ale v životě dítěte dál zastává svou otcovskou roli. Zpočátku nebyla nadšená ani Filipova máma. „Jak to vysvětlíme zbytku rodiny, že máš dítě, ale nemáš ženu ani přitelkyni?“ namítala. Dnes jsou ale obě rády, že Honzíka máme, a role babiček si užívají.

Nevinná lež

Pravdou je, že neustále někomu vysvětlovat, jak to máme, nám oběma začalo lézt brzy na nervy. Dohodli jsme se, že budeme zkrátka lidem říkat, že jsme se rozešli ještě předtím, než jsem zjistila, že jsem těhotná, a dohodli jsme se, že dítě budeme vychovávat jako „rozvedení“ společně. Je to jednodušší a lidé to spíš pochopí. A nám je to v podstatě jedno. A našemu Honzíkovi také. Má mámu i tátu, a to je pro něj to důležité.

Autor: kok