Úterý 5. listopadu 2024
Svátek slaví Miriam, zítra Liběna
Polojasno 9°C

Čtenářka Yveta: Zjistila jsem, že šéf je mým otcem, kterého jsem nikdy nepoznala!

Že je šéf její otec, zjistila Yveta na společném grilování.
24. února 2015 | 06:00

Yveta vyrůstala jen s matkou. Otce nikdy nepoznala. Když skončila studia a nastoupila do práce, netušila, jak neuvěřitelné chvíle má před sebou. Díky šarmantnímu šéfovi.

Moje matka se nikdy nevdala. Otěhotněla s mužem, do kterého se zamilovala jako mladá holka. Bláznivě, úžasně… Každý říkal, jak jsou krásný pár. Maminka je dodnes velmi hezká a otec prý byl taky velký fešák. Když se ale dozvěděl, že jeho přítelkyně otěhotněla, zbaběle utekl a už nikdy se neukázal.

Mnohem později se matka dozvěděla, že byl dokonce ženatý a měl dítě. Prostě se rozhodl zachovat manželství a mámu poslal k vodě – láska sem, láska tam. Když jsem se narodila, maminka se postupně psychicky vzpamatovávala a věnovala mi veškerou svou lásku a péči. Přestože měla spoustu nápadníků, nikdy se už nevdala. Prý se tak strašně zklamala, že na to už ani nepomyslí.

Yveta svého otce potkala, až když nastoupila do práce.
Autor: Shutterstock.com

Ze školy rovnou do práce

Dostala jsem se na vysokou školu, kde jsem studovala ekonomii. Měla jsem štěstí. Hned po promoci jsem našla zaměstnání u firmy, která hodně obchodovala se Španělskem. Mluvím španělsky plynule, což mi možná hodně pomohlo při přijímacím pohovoru na personálním oddělení. Potom si mě ve druhém kole pozval na osobní pohovor šéf, ředitel velkého oddělení.

Hned jsme si padli do oka, byl moc příjemný, laskavý a vstřícný a působil neskutečně mile. Místo jsem dostala, a musím říct, že mě nezklamala ani práce. Navíc jsem si zanedlouho našla velmi příjemnou kamarádku Lauru. Byla moc fajn, měly jsme stejné zájmy, humor… Akorát že ona byla šéfova dcera.

Pozvání na narozeniny

Po několika měsících jsem se v práci příjemně „zabydlela“, se šéfem jsem vycházela výborně, občas jsme si zašli na přátelský oběd a později jsme si už i tykali. S jeho dcerou jsme si časem byly blízké natolik, že jsme spolu trávily hodně času, jezdily na výlety, na grilovačky s kamarády…

Laura mě pak pozvala na narozeniny svého otce. Připravovala oslavu a já jsem jí se vším pomáhala. Napadlo nás, že když je její otec rozvedený (rozvod měl asi před osmi lety) a moje mamka je taky sama, mohly bychom je seznámit. Chichotaly jsme se tomu plánu jako malé holky.

Velký šok pro všechny

Oslavu jsme připravily na jejich chatě. Moc hezky jsme všechno nazdobily, nachystaly dobroty. Bylo léto, takže jsme naplánovaly i grilování. Když Milan (můj šéf) přijel, byl ohromně a mile překvapený a jako každý mužský se hned začal točit kolem grilu. S přípitkem jsme čekali na maminku, která právě přijížděla. Vystoupila z auta a blížila se k nám. Šla jsem jí naproti, takže jsem si všimla, že její hezká tvář začíná silně blednout, a dokonce mě požádala, abych ji podepřela, že se jí nějak neudělalo dobře.

Když potom vrávoravě přistoupila k Milanovi, ten zbledl snad ještě víc. Maminka se rozbrečela a on si musel sednout. Setkali se totiž spolu moji rodiče. Moje matka a můj nikdy nepoznaný otec. Byl to šok. Rozdýchávali jsme ho několik hodin, oni na celou oslavu zapomněli a šli si někam do soukromí povídat. Laura přišla za mnou, a taky jsme věru měly o čem hovořit.

Happy end? Snad...

Nakonec jsme se všichni sešli pohromadě a povídali si o všem, co se v životě přihodilo. Až do rána. Rodiče se začali opět stýkat, ale jestli budou spolu žít, to ještě nevíme. Vypadá to, že ano. Laura je teď moje nevlastní sestra, a pronajaly jsme si dokonce společně byt. Jsem nejšťastnější v životě. A šéfovi, panu řediteli, už neříkám Milane, ale tati.

Autor: sia