3°C
V motolské nemocnici v Praze ji operovali, ale výsledek nebyl dobrý, Marušce se v bříšku tvořila tekutina, přestala jíst. „A tam se prvně začalo mluvit o transplantaci jater. Maruška byla zařazena na čekací listinu,“ vzpomíná její maminka. Čtyři měsíce byla s dcerkou v nemocnici, pak je poslali domů. Po krátkém zlepšení stavu se komplikace vrátily. Dítě krvácelo ve stolici. Dalších šest měsíců strávila holčička v nemocnici, maminka byla celou dobu s ní.
„Nemohla jsem ji v tom nechat samotnou, byla tak malá a přitom s tím tak statečně bojovala,“ vzpomíná pohnutě paní Kašpárková. Když bylo Marušce rok a půl, našel se dětský dárce a dostala celá nová játra. Odoperoval ji profesor Adamec se svým týmem.
Dnes jsou holčičce tři roky. „Je to čertidlo, je hodně divoká, a hlavně, daří se jí dobře. Někdy si prohlíží tu pooperační jizvu, až bude starší, všechno jí s manželem vysvětlíme. Jsem šťastná, že to takhle dopadlo, už jsme tehdy ztráceli naději…,“ říká paní Kašpárková. „Chtěli bychom poděkovat všem, kteří se podíleli na záchraně života naší Marušky,“ dodává.
