Sobota 26. září 2020
Svátek slaví Andrea, zítra Jonáš
Zataženo, déšť 10°C

Kvůli opalování má díru v noze

26. dubna 2011 | 05:46

Obrovskou jizvu nad kotníkem má Stacey Pickess (28) z britského Butonu po tom, co překonala rakovinu kůže. Může za to závislost na opalování!

„Opalování bylo mou oblíbenou zábavou. Nemyslím tím jen válení na pláži, ale kdykoliv se vystavovat hřejivým paprskům, hlavně abych byla přitažlivě snědá,“ přiznává dnes Stacy. Nepřipouštěla si, jak se jí muže záliba vymstít. O rakovině kůže vyšla spousta varovných informací. Kdo by je však bral vážně? To si myslela právě i ona.

Stacy má olivovou kůži díky španělským předkům, ale v soutěži mezi  vrstevníky ve škole to bylo málo. „Po prázdninách jsme si vždy opálení porovnávali, tak jsem nemohla zůstat pozadu,“ říká. Mnohokrát také tuto soutěž vyhrála. I tehdy, když se vrátila z Karibiku. „Všichni koukali, jak jsem snědá,“ vzpomíná Stacy. V té době jí bylo teprve 16 let a učila se na kadeřnici.

Opálená za každou cenu

Tedy i v karibském ráji měla jediný cíl – opálit se. "Hned jak jsme dorazili, okamžitě jsem skočila do bikin a mazala se jen faktorem 8, aby to šlo rychle,“ vypráví. A když jí maminka lákala schovat se pod slunečník, jen lakonicky odpověděla: „Musím pracovat na svém opálení.“

V osmnácti ovšem objevila výhody solária, tedy, že může být opálená nepřetržitě. Chytila se snadno, aby si udržela čokoládovou barvu napořád. Nebrala vážně ani tehdejšího přítele, kterému se zdálo, že to s opalováním poněkud přehání. Naopak si připadala pořád bílá. Že by si mohla ublížit, ji nikdy ani nenapadlo. Po dokončení školy si dokonce našla práci v opalovacím salónu.

Co to je za bouli?

Opalování se tak pro ni stalo životní rutinou: dvakrát týdně 12 minut na solárku. „Jak dlouho máte tu bouli na noze,“ zeptal se jednou doktor tehdy už šestadvacetileté Stacy. „Vím o ní, jen jsem neměla čas s tím někam zajít,“ odpověděla nevědomky, že jí jde o život. „Musíte se co nejdřív objednat na vyšetření,“ sdělil jí s obavami.

Za pár dní už ležela v nemocnici, aby jí bulku odstranili. A také druhou menší nad pravým prsem. Za čtrnáct dnů si měla dojít pro výsledky, ale už za týden jí volala rozrušená matka: „Snaží se tě marně sehnat z nemocnice. Co se děje?“ Stacy už tušila. Diagnóza zněla maligní melanom, a že se musí hned operovat. Operace byla sice čtyřhodinová, ale proběhla v lokální anestézii a Stacy odešla jen se zafačovanou nohou.

Díra jak golfový míček

Po týdnu šla na převaz, ovšem doma jí obvaz z nohy spadl. „Najednou jsem viděla mámy vyděšený výraz: Vždyť máš v noze díru velikosti golfového míčku,“ vykřikla jen. Stacy se podívala na ránu a málem omdlela. Hojení, kontroly a převazy trvaly dalších šest měsíců.

I když je letní opalování pro ni od té doby tabu, po nějakém čase odjela s přáteli na slunnou Ibizu. Ale už to byla naprosto jiná Stacy. „Stydím se za tu ránu na noze, tak chodím dost zahalená. A když už si na pláži něco svléknu, mažu se hned faktorem 50. Ale především nikdy nevylézám ze stínu!“ zdůrazňuje. Přesto je však její kůže pořád hezky opálená. „ Teď už používám jen opalovací nástřik, který máme v našem salónu,“ přiznává pokorně Stacy.

Autor: bak