3°C
Abbie Smith (22 měsíců) vypadá jako panenka. Malý vzrůst drobné, blonďaté holčičky s velkýma modrýma očima způsobil vzácný syndrom Russell-Silvera, se kterým se narodila. Tuto nemoc způsobuje vadný chromozom. Kromě atypického vzhledu je to ale úplně zdravé dítě.
„Když byla menší, nemohla sedět u jídla v dětské stoličce, protože nedosáhla na talíř. Stejně tak chodítko. Když jsme ji do něj dali a došlápla na zem, neviděla, kam jde. Trvalo nám jedenáct měsíců, než jsme jí sehnali boty, ve kterých by mohla chodit,“ popisuje trable spojené s nemocí matka "Malenky" Emma Smith (29).
O nemoci své dcery se dozvěděla už v těhotenství: „Když mi doktoři řekli, že Abbie neroste, jak má, bála jsem se, že nebude moct žít normální život. Ale je to skvělá, veselá holčička.“
Matka se ji bála držet
Emma a její partner David King (33) už jsou spolu třináct let. V roce 2008 se rozhodli, že doplní rodinu a pořídí synovi Joshovi, kterému tehdy byly tři roky, malou sestřičku. Že se jejich přání vyplní doslova do písmene, ale netušili.
Když byla Emma ve dvacátém týdnu těhotenství, dozvěděla se šokující novinu. „Věděla jsem, že je něco špatně, když lékařka koukala na fotky z ultrazvuku a odvrátila je ode mě. Ptala se mě, jestli jsem jí řekla správně datum početí. Když jsem řekla, že ano, oznámila mi, že mě čekají komplikace. Začala jsem plakat. Připadala jsem si, jako by měl skončit svět,“ vzpomíná na těžké okamžiky prozření Emma.
12. února v roce 2009 se Abbie narodila císařským řezem. Měřila jen čtyřicet centimetrů. „Pamatuji si, jak jsem se ptala Davida, jak vypadá. Řekl mi, že je malinká, ale krásná a v pořádku. Když jsem ji poprvé viděla, pomyslela jsem si, že je poloviční, než byl Josh. Vypadala tak zranitelně, že jsem se ji bála i držet,“ vypráví o prvních chvílích s dcerou Emma, která se dříve živila jako chůva.
Složité šacení i krmení
Abbie se potom podrobovala několika vyšetřením, ale žádné nepřineslo žádané výsledky. Doktoři byli bezradní. Nevěděli, čím to je, že je dívenka tak malá. „Viděla jsem, jak ostatní děti rostou, ale Abbie přibírala jen velmi málo. Bála jsem se, jestli ji dobře krmím. S manželem jsme i přemýšleli, jestli jsme někde udělali chybu my. Byl to hrozný pocit,“ pamatuje si Emma.
Až v prosinci loňského roku přišlo očekávané vysvětlení, že Abbie trpí daným syndromem, jehož znaky jsou především velké čelo, drobný obličej ve tvaru trojúhelníku, malá ouška a hlava v běžné velikost, takže je o dost těžší než zbytek těla. Pro její rodiče to byl zprvu velký šok, ale vzápětí prý přišla obrovská úleva. „Konečně jsme věděli, na čem jsme,“ vypráví matka malého blonďatého andílka.
Emma si ale nezoufá. Je šťastná, že je její dcerka jinak úplně zdravá. Na druhou stranu velikost Abbie dělá jejím rodičům trochu problémy, co se týče oblékání i jídla.
„Není to úplně jednoduché. Nemůže nosit oblečení s kapucou, protože když je jí dobře na tělo, není jí kapuca přes hlavu. A když je jí kapuca, padá jí oblečení z úzkých ramínek. Oslavujeme pokaždé, když vyroste jen o číslo. Musí mít speciální stolek na jídlo a stále ji krmíme lžičkou pro miminka, protože normální se jí nevejde do pusy,“ vysvětluje Emma.
Šťastný konec?
V současnosti Abbie měří šedesát jedna centimetrů a váží 6,35 kilogramů, což jsou zhruba poloviční míry, kterých dosahují ostatní děti jejího věku. Podle Emmy to má ale i výhody: „Je tak maličká, že už jsem ji několikrát „ztratila“. Našla jsem ji potom schovanou pod dřezem, v kuchyňské skříňce nebo když lezla do pračky. Vždycky jsem několik minut v naprosté panice běhala po domě. Až bude starší a bude si s dětmi hrát na schovávanou, bude dobrá, protože se vejde do malých prostor.“
Rodiče "Malenky" jsou ale rádi, že vše dopadlo, jak dopadlo. Mohlo by to být totiž daleko horší. Některé děti neumějí do tří let chodit a jídlo se jim musí zavádět hadičkou do žaludku.
Navíc existuje šance, že Abbie v dospělosti nebude o tolik menší, než ostatní lidé. Od čtyř let může začít brát speciální hormony na podporu růstu, které jí mohou pomoci "až" k výšce 1,5 metru. Když hormony brát nebude, bude vysoká asi 1,2 metru.
