Příznaky byli pro lékaře ze začátku nevinné. Ranní nevolnosti a zvracení ve škole, kterými Tomáš trpěl, připisovala obvodní lékařka zaslepeně pouze pubertě. Ale rodiče si trvali na jiném vysvětlení. Poslali svého syna na různá vyšetření.
Až neurolog po tomografii odhalil meduloblastóm, tedy nádor na mozku. "Bylo to jako blesk z čistého nebe. Vždyť Tomáš nikdy nebyl vážněji nemocný a nyní ho označili za vysoce rizikového pacienta!" nechtěla jeho teta Marie věřit strašlivé zprávě.
U chlapce se kromě zvracení projevovaly i jiné příznaky. Neustále se mu chtělo spát a již dál nedokázal stát sám na nohou. "Když neurochirurg viděl jeho výsledky, okamžitě ho operovali. V hlavě se mu tvořil hydrocefalus a mému synovci hrozilo, že navždy ztratí zrak,"vzpomíná Marie.
Myšlenky na sebevraždu
Po této operaci následovala další pro odstranění nádoru. Byl však zarostlý velmi hluboko do Tomášova mozku a proto mohli lékaři vyoperovat pouze třetinu. "Přišly dny plné beznaděje. Synovec chtěl skoncovat se životem," vzpomíná na kruté chvíle jeho teta.
Tomášova maminka však při něm pevně stála. "Povzbuzovala ho, snažila se mu zlepšit náladu. Největší ranou pro chlapce bylo, když zjistil, že už dál nemůže chodit," vypráví smutné vzpomínky Marie.
Pak na řadu přišlo ozařování. Bylo komplikované, způsobilo otok mozku. Jako kdyby toho už nebylo dost, následovala ničivá a vyčerpávající chemoterapie. Až po ní Tomášova rodina konečně uslyšela dobrou zprávu: ‚Nádor se podařilo zlikvidovat.‘ Metastázy Tomáš neměl.
Podruhé se narodil
Tomášův organismus ale byl již natolik vyčerpán, že si začal vytvářet protilátky sám proti sobě. Chlapci selhávaly orgány. Tomáše proto lékaři uvedli do umělého spánku a jeho maminka při něm seděla čtyřiadvacet hodin denně.
"Doma ji čekala dcerka Frederika a syn Dominik. Děti tam musely být úplně samy. Jejich otec totiž pracuje od rána do večera, aby uživil rodinu. Tak trpěli všichni nejen Tomášovou chorobou, ale i odloučením od mámy a manželky," vypráví blízká příbuzná. A pak se v září 2009 Tomáš podruhé narodil.
"Když mi přesně na mé narozeniny zazvonil telefon, velmi jsem se bála ho zvednout. Ale na druhé straně linky jsem slyšela Tomáše. Plakala jsem štěstím, že se k nám vrátil. Tomášek se nám podruhé narodil, "vzpomíná teta na krátké chvíle štěstí.
Tomáš se ještě v červnu tohoto roku těšil, že se po léčení bude jeho stav zlepšovat. Ale přišla další rána. Při kontrole mu lékaři našli metastázy v mozku.
Nová vlna beznaděje
Patnáctiletý teenager je z diagnózy nešťastný. Aby zabránil nádoru, bere tabletovou chemoterapii, protože jeho organismus je natolik zničen, že by jinou nevydržel. Po novém ozařování také nemůže jíst a přijímá pouze tekutou stravu. Nemůže ani přibrat. Kvůli tomu má velmi málo sil.
"Je toho na něj už příliš mnoho. Nevidí žádný pokrok, světlo na konci tunelu. Musíme ho přemlouvat, aby se nevzdával," říká smutná teta. Tomáš si však i přes zdrcujícímu onkologickému kolotoči nepřipouští, že by měl rakovinu.
"Nechce to slovo slyšet. Říká, že má pouze nádor na mozku a snaží se být statečný, i když to vždy nejde, a v tu chvíli jsme tu pro něj my. Dodáváme mu odhodlání posbírat v sobě zbytky sil a nepoddat se těžké a bolestivé nemoci," se smutkem říká Marie. "Tomáška všichni velmi milují. Fandíme mu, modlíme se a věříme, že jednoho dne mu lékaři řeknou - Tomáš, jsi zdravý," dodává jeho teta s nadějí.
zdroj: http://vas.cas.sk/