"Nejvíc ze všeho se stydím. Cítím se poníženě a trapně. Ačkoliv jsou to už čtyři roky, stále nemůžu uvěřit, že je to pravda," povídá Sarah Jane Morrison,

"Myslím, že jsem vcelku průměrná žena. Ráda si užívám života, scházím se s přáteli na karaoke a vychovávám sama tři děti." Jako správná máma se potomkům snaží dát jen to nejlepší a myslí především na to, aby byli zdraví a spokojení. "Asi jako každá matka jsem se snažila své děti ve všem co nejvíce podporovat," říká Sarah.

To se nemělo stát!

Pak se ale vše změnilo. Před pěti lety Sarah v jednom baru potkala muže. Byla to velká láska. Začali spolu chodit na romantické večeře, milovali se a Sarah měla pocit, že konečně potkala muže svého života a otce pro děti.

"Pocházel z jižní Afriky a na první pohled mne zaujal vzhledem a šarmem. Netrvalo dlouho a ze známosti se stal vztah, který trval více než rok," popisuje začátek vztahu osmapadesátiletá Sarah.

"Samozřejmě jsme spolu spali, ale vždy jsme používali kondom. Jednoho dne se však stalo, že prezervativ praskl. Nejdříve jsem se zděsila, ale přítel mě uklidnil slovy: 'Nemáš se přece čeho bát, v padesáti už neotěhotníš.'"

Sarah trochu jeho slova zamrzela. Přišla si najednou jako babička. Bez nároku na sex. Ale pak se otřepala. Došlo jí, že má její partner vlastně pravdu. Čeho by se mohla bát, když je již po přechodu? "Měl pravdu. Opravdu jsem se neměla čeho bát. Od té doby jsme kondom přestali používat úplně," popisuje osudovou chybu Sarah.

Hrůzná lékařská diagnóza

Milovali se spolu ještě párkrát, ale po čase to mezi nimi přestalo fungovat a v květnu roku 2006 se rozešli. "Z rozchodu jsem se ještě nějaký čas dostávala, ale mé chmury naneštěstí přerušil můj špatný zdravotní stav," vzpomíná nakažená žena.

Měla jeden zánět průdušek za druhým a nakonec se jí na krku udělaly podivné hrbolky. Žila v domnění, že se jedná o těžký průběh chřipky, ale lékař ji vyvedl z omylu. "Máte HIV!" Zněla jeho krutá slova.

"Nemohla jsem tomu uvěřit. Bylo to jako zlý sen! Okamžitě jsem musela podstoupit operační zákrok a ihned po něm jsem se zcela izolovala od světa."

Přestala vycházet ven, stýkat se s kamarády a nikomu nic neřekla. Když se jí děti ptaly, co se děje, tvrdila, že trpí onemocněním krve.

"Celé tři roky trvalo, než jsem se smířila s tím, že mám v těle HIV. Nebrala jsem žádné léky, protože jsem doufala, že se jednoho dne probudím jako ze zlého snu. Až když mi doktor řekl, že se můj stav velmi zhoršil, uvědomila jsem si, že musím začít bojovat. Sebrala jsem veškerou sílu a řekla o nemoci dětem a své matce. Ukázalo se, že jsem se nemusela ničeho bát. Všichni mě podrželi a stále mě velmi podporují," s úlevou přiznává.

Varování ostatním

"Ráda bych proto varovala všechny ženy. Buďte opatrné! Je snadné důvěřovat prvnímu muži, který vám zalichotí, zvláště když jste zrovna osamělá. Dávejte si však dobrý pozor, komu smíte věřit a komu ne. I když víte, že již nemůžete otěhotnět, vždy používejte ochranu!

Se svou nemocí jsem se stále ještě zcela nesmířila, ale snažím se o to ze všech sil. Nevím, co bych dělala, kdybych svého bývalého někde znovu potkala. Nejspíš bych měla chuť ho zabít.“