Zní to jistě šíleně, ale řada léta brutálně týraných žen se nedokáže z kolotoče psychického a fyzického násilí vymotat. A s tyranem zůstávají i v případě, že jsou za pokus o jeho likvidaci odsouzené do vězení.

Příběh Simony: Z lásky do pekla

Simona se vdávala v pětadvaceti letech. „Jsem z města a on byl z vesnice. Ale když mě požádal o ruku, neváhala jsem a nastěhovala se na statek. Jenže to bylo špatně. Jeho rodina žila hrozně divoce. Nadávali si, pomlouvali a dělali naschvály. Tchyně se vůbec netajila tím, že mě nenávidí. Nevydržela jsem to dlouho a přemluvila svého Milana, abychom odešli do bytu ve městě. Nebyl nadšený, vyčítal mi to. Nakonec se všechno urovnalo a nám bylo docela dobře,“ vzpomíná osmatřicetiletá Simona.

Prchavá idyla
Mezi tím se jim narodila krásná dcera. Rodinné třenice zmizely a všichni zažívali spokojené období. „Byla jsem právě na mateřské dovolené, když se stalo něco, s čím jsme nepočítali. Manžel vážně onemocněl. Byl rok na neschopence a šest měsíců po nemocnicích. A já do toho všeho zjistila, že jsem podruhé v jiném stavu. Bylo to těžké období. Jezdila jsem za ním stovky kilometrů do nemocnice a lékaři hrozili, že může zůstat na vozíku. Měla jsem o něj, sebe i o děti strach. Navíc jsme byli téměř bez peněz,“konstatuje Simona.

Invalidní despota
Muž se sice uzdravil ale dostal invalidní důchod. Byl jako vyměněný. „Musela jsem nastoupit do práce, abych nás uživila. Milan se měl starat o děti. Jenže nestaral. Místo toho celé dny vysedával u internetu a snažil se ušetřit na nesmyslných věcech. Nedovolil mi sprchovat se každý den, často jsme museli sedět potmě. Když jsem mu vyčetla, že si vzal několik úvěrových karet, poprvé mě uhodil. Bohužel to nebylo naposledy.“

Milan po Simoně vyžadoval brutální sexuální praktiky. Když se milovat nechtěla, znásilnil ji. A ona, stejně jako mnoho týraných žen, to s mužem vydržela déle, než je zdrávo. „Chtěla jsem se rozvést, ale zmlátil mě víc než kdykoli jindy a přitvrdil i v posteli. Dětem říkal, že jsem zlá maminka, která nemá tatínka ráda a vyhazuje ho z domu. Po jedné scéně klidně usnul. Já seděla v kuchyni s monoklem pod okem a něco se ve mně zlomilo.“

Vzala nůž a...
Simona nejprve uvažovala o sebevraždě. Nakonec chladnokrevně vytáhla ostrou kuchyňskou kudlu a šla za mužem do ložnice. „Říkala jsem si, že lepší než takové peklo je zabít toho, kdo mi ho ze života dělá.“ Z afektu se naštěstí nad spícím tělem probrala. Probudil se v ní zdravý rozum: „Přece se holka nenecháš zavřít, kdo by se postaral o děti.“ Bylo to děsné, stačilo málo a zabila by. Šla na dlouhá léta do vězení.

Simona druhý den ráno sebrala děti a utekla s nimi do azylového domu. Rozvod sice nějakou dobu trval, ale muž se uklidnil. A ona doufá, že už bude žít v klidu, i když nesnadně. „Nevím, kde se stala chyba, proč se z velké lásky stala taková noční můra. Ale můžu říct, že chápu ženy, které svého tyrana dokážou zabít,“ uzavírá manželský příběh Simona.

Nepoučitelná oběť Eva

Tři roky za pokus o vraždu. Tak zněl verdikt soudu v případě Evy Gavajdové, kterou manžel několik let psychicky i fyzicky ničil na doraz. Hrůzy byly na denním pořádku, a při jedné ze rvaček Eva svého muže pobodala. „Řval, že mi zabije děti,“ vzpomíná na příšernou scénu. Snažila se děti hájit a chtěla muže uklidnit, ale skončila se zakrváceným obličejem na zemi. Muž ji kopal všude, hlavně do hlavy.

Když se probrala z krátkých mdlob, vzala nůž a manžela bodla do hrudníku. Nakonec zavolala policii a snažila se ho zachránit. Soudce tehdy uznal, že by na lavici obžalovaných měl sedět spíš manžel než ona, proto přimhouřil obě oči a vyměřil Gavajdové nejnižší možný trest. Ona šla pykat a zatím svého despotického alkoholika opustit nedokázala.

Milost z Hradu

Před dvěma lety prezident Václav Klaus udělil milost čtyřicetileté Ivaně Dvořákové z Olomouce. Měla si odsedět osm let za pokus o vraždu manžela. „Prezident vzal v úvahu, že odsouzená byla opakovaně svým mužem fyzicky týraná. K žádosti o milost se připojil i sám manžel, s nímž společně vychovává tři děti,“ vysvětlil prezidentskou velkorysost jeho mluvčí Radim Ochvat.

Volejte o pomoc

Týrané ženy často nevidí z bludného kruhu východisko, většinou jsou na partnerovi závislé. A raději snášejí facky, kopance, znásilňování, vydírání, psychický teror. Pokud máte někoho takového ve svém okolí a obrátí se na vás o pomoc, buďte velmi citliví, ale rozhodní. „ Žena, která se stala obětí trestného činu, je bezbranná a často prožívá smrtelný strach. Navíc se cítí trestným činem pošpiněná, ponížená a zdecimovaná. V důsledku psychického šoku může také být zcela ochromená a od vás očekává ochranu i úkryt,“ radí odborníci z Bílého kruhu bezpečí. Pokud si se situací nevíte rady, nebo patříte k podobně postiženým ženám, volejte na bezplatnou linku Bílého kruhu bezpečí – telefon: 251 511 313.