Čtvrtek 24. září 2020
Svátek slaví Jaromír, zítra Zlata
Oblačno, déšť 22°C

Kvůli své lehkomyslnosti jsem mohla mít na svědomí život celé rodiny

25. srpna 2009 | 08:53

Vyrůstala jsem v houbařské rodině a každé léto jezdila s rodiči na chatu na Českomoravskou vysočinu, kde je pro houbaře ráj. Houby jsme sušili a zavařovali ve velkém.

Smaženice, obalované klobouky nebo výborná polévka či omáčka v našem jídelníčku nechyběly ani jediný den.

Sbírali jsme nejen o dovolené, ale měli jsme dokonce každoroční soutěž s názvem Kdo najde víc praváků. Bylo do ní zapojené celé široké příbuzenstvo, přátelé i sousedi. Všichni jsme se účastnili nezapomenutelných výletů do lesů a domů se vraceli s plnými košíky nejen hub, ale i malin a borůvek. Sbírali jsme především pravé hřiby, kozáky a lišky.

Vyznala jsem se v houbách a dodnes i vyznám. Jednou jsem ale zažila krušné chvíle. Nebyla jsem si totiž jistá jejich „jedlostí“. Bohužel mi to došlo až poté, co je celá rodina snědla. V té době jsem pracovala v lese a mezi sázením stromků a pečováním o ně jsem sbírala různé houby. Většinu jsem znala, o některých jsem se raději radila s kolegou. Ten den ale kolega Milan nebyl v práci a já nasbírala plný košík a večer pak doma udělala skvělou smaženici. Už při večeři jsem si vyčítala, že jsem všechny nasbírané poklady pořádně nezkontrolovala. Co když se mezi mladé žampiony přimíchala smrtelně jedovatá muchomůrka zelená, která je od nich těžko rozeznatelná? Výčitky a černé myšlenky se mi honily hlavou celý večer: „Budu mít na svědomí život, tedy spíše smrt celé rodiny!“

Místo okamžitého jednání a výplachu žaludku všech členů jsem poslouchala obdivné: „Mami, ta smaženice je výborná.“ Nedokázala jsem se přiznat a jen se modlila za přežití. Celou noc jsem sledovala dcery i manžela, zda jim není zle. Spokojeně ale spali a já poslouchala jejich dech. Co když jim příliš velká dávka ani nedovolí probrat se?

Pořádně jsem si oddechla až po několika dnech strávených se zdravím kypící rodinkou. Nikomu jsem se nepřiznala. Přísahala jsem si však, že už nesmím být tak nepozorná a lehkomyslná. Od té doby si také tolik nefandím, že jsem houbařka-odbornice.

Čtenářka Alena

Hurá do lesa, ať máte z čeho vařit.
Hurá do lesa, ať máte z čeho vařit.
Autor: SHUTTERSTOCK.COM

Autor: připravila: mif