2°C
Milada Horáková či první česká lékařka: Ženy, které vybojovaly rovnoprávnost!
Nekažte nám Mezinárodní den žen! Oprostěme se od minulého režimu a jakékoliv spojitosti s ním a nechme se na rukou nosit, oblažovat, opěvovat básněmi a zahrnovat květinami. My si to totiž zasloužíme. Stejně jako si zasloužíme, abychom měly stejné šance jako muži. Dnes už to naštěstí takový problém nebývá, ovšem toho by nebylo bez těchto statečných bojovnic za ženská práva.
Magdalena Dobromila Rettigová
Věřte nebo ne, jednou z prvních feministek v naší historii byla skutečně Magdalena Dobromila Rettigová (31. ledna 1785 – 5. srpna 1845), která je ale známa hlavně jako žena v domácnosti a matka. Tedy jako klasický stereotyp něžného pohlaví, proti kterému se emancipované ženy a feministky snaží vymezit. Ale M. D. Rettigová, to nejsou jen masové knedlíčky. U sebe doma vzdělávala mladé ženy, a to nejen k tomu, co by dámy té doby "měly vědět". Předčítala jim a svou literaturu jim následně půjčovala. Zastávala názor, že když bude mít muž doma takovou, která mu nejen uvaří, ale se kterou si bude i moct na úrovni popovídat, nebude mít potřebu utíkat k prostitutkám.
Magdalena Dobromila RettigováAutor: Wikimedia CommonsOlga Sommerová: Za feminismus jsem zaplatila manželstvím. Sledujte Nej ženy Česka! Nově na Blesku pro ženy!Video se připravuje ...Karolína Světlá
Karolína Světlá (24. února 1830 – 7. září 1899) byla spisovatelka, novinářka a zakladatelka několika spolků. Těmi nejdůležitějšími jsou Ženský výrobní spolek český a Americký klub dam, který jí pomáhal spoluzakládat Vojtěch Náprstek. Ženský výrobní spolek český měl pomáhat ženám, které se ocitly v chudobě, v Americkém klubu dam se zase Vojtěch Náprstek dělil o své zkušenosti z cest a přednášel ženám o moderně ze světa za oceánem. Každá dobrá vlastenka tehdejší doby do tohoto spolku musela docházet, pokud chtěla být ve vyšších kruzích uznávána. Americký klub dam je považován za první krok k lepší vzdělanosti žen. Dalším bylo založení dívčího gymnázia Minerva v roce 1890. U jeho zrodu byla třeba spisovatelka Eliška Krásnohorská.
Karolína SvětláAutor: Wikimedia CommonsFrantiška Plamínková
Žena, díky které máme právo volit. Františka Plamínková (5. února 1875 – 30. června 1942) totiž v roce 1905 založila Výbor na získání volebního práva žen. Její snaha nepřišla vniveč, protože v roce 1920 bylo toto právo zaneseno do ústavy. Původní profesí učitelka se ale zasadila o více práv žen. Hájila právě své kolegyně a snažila se, aby byl zrušen povinný celibát pro učitelky. To se jí nakonec povedlo. Františka Plamínková byla ve veřejném životě aktivní a hlavně byla za svůj nekončící boj oceňována. Stála v čele čtyř mezinárodních organizací a v roce 1923 pak založila Ženskou národní radu. Za své aktivity, hlavně tedy za kritiku vůči Hitlerovi a protektorátnímu prezidentovi Háchovi, byla pár dnů po atentátu na Heydricha zatčena a posléze popravena kulkou do hlavy.
Františka PlamínkováAutor: Wikimedia CommonsMilada Horáková
Když Františka Plamínková cítila, že jí teče do bot, předala vedení Ženské národní rady své přítelkyni Miladě Horákové (5. prosince 1901 – 27. června 1950). I tato žena, která je tedy známá hlavně pro svůj nešťastný konec života, se řadí mezi naše nejvýraznější bojovnice za ženská práva. Podle jejích slov se feministkou musí člověk narodit. I ona toužila po tom, aby se zrovnoprávnilo postavení mužů a žen ve společnosti, a hlavně se snažila o skloubení profesního a rodinného života ženy. Jakožto právnička se tak snažila zasadit se o úpravu norem. Díky tomu také vystupovala na mnoha zahraničních kongresech. Po válce prosazovala úpravu ústavy, aby v ní bylo vymezeno více práv ženám a dětem, a podílela se na tvorbě zákona o rodině, který byl schválen v roce 1949. V tu dobu už ale byla dávno zbavena své funkce a na svůj poslanecký mandát sama abdikovala. Na podzim roku 1949 byla zatčena a na základě vykonstruovaného politického procesu v roce 1950 popravena.
Milada HorákováAutor: ProfimediaAnna Honzáková
Některé ženy jímá děs už jen při představě, že by ke gynekologovi chodily nikoliv k ženě, ale k muži. Přitom na začátku minulého století to vypadalo spíše jako románový příběh z daleké budoucnosti než realita, která má brzy nastat. O to se zasadila Anna Honzáková (16. listopadu 1875 – 13. října 1940), která promovala na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě v roce 1902. Tehdy jako vůbec první žena. Její kolegové z fakulty jí to ale rozhodně nedali zadarmo. Ženám, které na školu chodily, ale zkoušky skládat nesměly, se totiž smáli a pochybovali o jejich schopnostech. Navzdory velkým pochybnostem okolí si v roce 1905 otevřela svou gynekologickou ordinaci. Založila také Fond na pomoc chudým a nemocným ženám, které léčila zadarmo. Za první českou lékařku se ale úplně považovat nedá, protože před ní dvě krajanky vystudovaly medicínu ve Švýcarsku, kde i zůstaly a věnovaly se praxi.
Anna HonzákováAutor: Wikimedia CommonsLudmila Jankovcová
Ačkoliv se Ludmila Jankovcová (8. srpna 1897 – 5. září 1990) nezapojovala do prosazování ženských práv tolik jako ženy výše zmíněné, určitě tu má své opodstatněné místo. Jako první žena v naší historii se stala ministryní, konkrétně průmyslu. Svou funkci zastávala v letech 1947 až 1948, tedy dvacet sedm let poté, co ženy vůbec dostaly svá volební práva. Jestli je to pozdě, nebo brzy, to asi záleží na úhlu pohledu. Je skvělé, že se to vůbec stalo. Jankovcová byla původně sociální demokratka. Poté byla ještě až do roku 1954 ministryní výživy. Kromě toho zastávala i další funkce v politické sféře. V roce 1968 se angažovala v reformním hnutí KSČ, za což pak byla po invazi vojsk Varšavské smlouvy ze strany vyloučena. V roce 1977 pak podepsala Chartu 77.
Ludmila JankovcováAutor: Vláda ČR-
Související články
Miluše Kepková (rozená Kašparová) se narodila v Plzni v roce 1927. Po ukončení měšťanky stejně jako …
Celý život Heleny Kociánové ovlivnil jeden tragický omyl. Následovaly sledování, zatčení, kruté výslechy …
Když bylo Věře Čepelové (tehdy Vokaté) sedm let, chodila do první třídy a měla úplně stejné zájmy …
Jan Müller celý život poctivě pracoval. Jediné, čím se provinil, bylo to, že se nelíbil komunistům. …
Křivdy, které se jí staly, režimu odpustila. Netrápí se, chce žít současností, setkávat se s přáteli, …
"Když se vzdáš své rodiny a přerušíš s ní všechny styky, budeš moct studovat a dostaneš vše, co budeš …
Klíčová slova:
láska a vztahy, feminismus, emancipace, silné ženy, ženy české historie, Magdalena Dobromila Rettigová, Karolína Světlá, Františka Plamínková, milada horáková, Anna Honzáková, ludmila jankovcová
Diskuse ke článku
.
