Dokonce taková sexbomba, jakou Brigitte byla, nezůstala chladnou. Svatbu měli 14. července 1966. Velká gesta zkrátka fungovaly, fungují a jsem přesvědčená, že fungovat budou.
Bohužel málo mužů umí tuto silnou zbraň používat. Možná k ní nedostali návod k použití, dost možná s ní neumí zacházet a nebo se jen bojí ji vzít do rukou. A je tu ještě jedna možná varianta. A to ta, že muži velká gesta zkrátka dělat nechtějí.
Není jim to přirozené a necítí se při tom komfortně. Raději nás budou okouzlovat přepychovou večeří a briliantem, než vymýšlet kejkle. Copak ale nechápou, jakou mají rudé růže moc? Nedochází jim, jak moc ženy velká gesta okouzlují?
Jednou přišla má kolegyně do práce s tím, že jí její ctitel pozval na večeři do michelinské restaurace. "Super!" odvětily jsme na to všechny s celkem ledovým klidem. Večeře fajn, ale dobře se najíst se dá i jinde než v oceněných restauracích. Den na to mi přišlo do kanceláře třicet rudých růží... Adresát? Neznámý!
Během chvíle se kolem mě a obrovské kytice udělal chumel zvědavých kolegyň s hromadou otázek. "Od koho asi jsou?" "To je tak romantický" "Nikdy jsem tak krásnou kytku nedostala!" A ještě několik hodin na to, když jsem odcházela, na mě paní na recepci volala: "Tak už jste zjistila, kdo to poslal?"O mé kytici růží se mluvilo ještě několik týdenu po tom, co zvadla. A mě ještě několik měsíců vrtalo hlavou, jestli ji opravdu poslal "ON". Což je všechno jen důkaz toho, že velká gesta opravdu fungují. A že my ženy po nich nepřestáváme toužit.
Toužíme, aby nás muž ráno probudil a navrhl: "Pojď dáme si snídani!" A nevzal nás do vyhlášeného podniku, kde připravují míchaná vajíčka. Cestou by koupil nejrůznější lahůdky a kávu v kelímku a vytáhl by jí až před výlohou klenotnictví Tiffany.
Přejeme si, aby nás překvapoval, aby nám do práce přinesl piknikový koš, aby zavolal šéfovi, že toho a toho dne nebudeme v práci, protože máme narozeniny a on má pro nás velké překvapení, aby koupil lístky na film, o kterém dlouho básníme, aby si klekl, až nás bude žádá o ruku.Zkrátka, aby uvolnil uzdu fantazii a byl hravý. Protože život a hlavně láska je hra, která vás nikdy nesmí přestat bavit hrát. Brigitte a Gungera ale asi přestala. Rozvedli se v roce 1974. Buď rudé růže ztratily své kouzlo nebo je Gunter začal sypat na jinou zahradu. Co myslíte?