Sexuolog Weiss: Muži sledující porno nepotřebují sex! | Pro ženy | Blesk.cz

Sexuolog Weiss: Muži sledující porno nepotřebují sex!

20. června 2014 | 09:16

S trochou nadhledu, jediná záchrana lidského rodu je ta, že muži přestanou sledovat porno. Ačkoliv se tento způsob ukájení vlastních potřeb může zdát neškodný a často máme pocit, že to není nic špatného, opak může být pravdou. Podle sexuologa Petra Weisse totiž muži, kteří sledují erotické filmy, nemají potřebu partnerského milování.

 

V poslední době se několikrát hovořilo o sexuální anorexii jako o poruše sexuální touhy. O co vlastně jde?
Nic jako sexuální anorexie neexistuje, to je pouze novinářské pojmenování. Je to termín podobný  asexualitě. Domnívám se však, že neexistuje ani asexualita ani sexuální anorexie. Existuje  porucha apetence, tedy sexuální potřeby. Tou trpí lidé, jejichž potřeba je tak nízká, že jim samotným nebo jejich partnerům to vadí, vadí jim to v normálním životě.

Kdy tedy poznáme, že něco není v pořádku?
Neexistují žádné normy, kdy je potřeba ještě normální a kdy už jde o dysfunkci. Každý člověk to má stanoveno jinak. Pro někoho je normální každodenní sexuální vybití a někomu to stačí jednou za půl roku. To ale ještě neznamená, že jde o dysfunkci. O tu jde až v případě, kdy my sami máme pocit, že nás to omezuje. Člověk úplně bez sexuální potřeby však asi neexistuje, každý z nás  je tvorem sexuálním, od narození až do smrti.

Jak se to tedy stane, že nemáme potřebu sexuálního vybití?
Musíme rozlišovat. Objevuje se ale stále víc a víc lidé, kteří rezignují na partnerský sex. A právě většina těch, co se dnes označují za asexuály, jsou lidé, kteří eventuálně masturbují , napříkladí při sledování pornografie, ale nemají zájem o milování se svojí partnerkou nebo partnerem.

Petr Weiss
Čím se liší důvody nízkého zájmu o sex u mužů a žen?
U mužů je nízká potřeba nejčastěji způsobena hormonálně, zatímco u žen častěji emocionálně. U mužů jde často o hypogonadismus, což je nízká hladina testosteronu. Testosteron je přitom  určující pro hladinu sexuální potřeby. Tato porucha se léči hormonální substitucí. U žen je to často jiné,  ztráta apetence je často způsobena  traumatickými zážitky, jako je znásilnění nebo sexuální zneužití. Někdy je také na vině chování partnera. Pak může docházet k tomu, že ta žena nemá žádnou chuť na sex. V těchto případech je na místě psychoterapie, nebo partnerská terapie.

A nestačilo by tedy u žen pouze změnit partnera?
U většiny, které trpí touto dysfunkcí,  lze předpokládat, že je to selektivní.  že nechuť je vázána na určitého partnera.

Když se vrátíme k pornu. Má tedy jeho sledování vliv na sexuální apetenci?
Poslední výzkumy ve světě ukazují, že ne na apetenci, ale na aktivitu. Zvyšující se dostupnost pornografie během posledních  let vede k tomu, že se začíná snižovat frekvence partnerských sexuálních styků. Někteří muži raději masturbují při pornu, než by se třeba milovali s ženami v normálním životě. Ta frekvence vybití svépomocí je vyšší, než při partnerských vztazích. Rozhodně ale nejsou asexuální, naopak!

To znamená, že muži už nepotřebují ženy, ale stačí jim pornografie na uspokojení?
Ten trend je zřetelný a jediná záchrana pro lidský rod do budoucna je láska. Vím, zní to pateticky.  Ale když je člověk zamilovaný, tak má neustále chuť se milovat s partnerem či partnerkou. V tom čase by ho to ani nenapadlo dívat se na pornografii. Touží po skutečném milování s milovanou osobou.

Vztahy

No jo, ale jak se můžou zamilovat, když sedí doma u televize, nebo počítače?
Tento trend je samozřejmě znevýhodňujícíc.  Naštěstí to ale funguje tak, že většina z nás se ve vhodném věk skutečně zamiluje.

 Čím to vlastně je, že muži tolik tíhnou k erotickým filmům?
Zvýšená frekvence sledování těchto filmů muži je způsobeno některými charakteristikami mužské sexuality. Například touhou po větší rozmanitosti partnerek. Muži mají obvykle ve srovnání se ženami mnohem větší variability nejen partnerek, ale  i sexuálních aktivit. Pornografie na fantazijní úrovni tuto touhu naplňuje. Mám pacienty, kteří říkají „Proč bych já měl investovat týdny, peníze, čas, energii do toho, abych sbalil nějakou holku do postele, když to mohu mít každý večer s jinou, jiným způsobem a bez jakýchkoliv nákladů a námahy?“ Navíc je taky uklidňuje fakt, že při této formě uspokojování nemůže dojít k přenosu pohlavních infekcí, ani nehrozí případné otcovství.

Takže jde vlastně o lenost…
V jistém slova smyslu ano. Pro jiné  však společné sledování pornografie může být příjemným zpestřením partnerských sexuálních aktivit.

A když pak přejde muž do „reálného života“, nemá i v něm větší potřebu střídat partnerky?
To hrozí nezávisle na pornografii. Ale něco na tom pravdy je. Muži, kteří sledují pornografii, mají podle výzkumů větší tendenci střídat partnerky i v reálném životě.

Tohle ale ženy nemají, ne?
Ne, ty jsou mnohem selektivnější. Nemají takovou tendenci měnit partnery, a to ani na fantazijní úrovni. Stejně tak nepotřebují tolik obměňovat techniky milování.

Autor: maš