Naše čtenářka Julie nevážila metrák. Vlastně měla navrch jen nějakých deset patnáct kilo oproti váze na střední škole, takže její výsledná váha nebyla nijak fatální. Jenže se necítila dobře. A taky ji děsilo, že se začíná zadýchávat vedle svého přítele, když spolu jdou na výlet. A co hůře, vadilo jí i to, že v noci chrápe.
"Občas mě napadlo, že bych měla něco shodit. Třeba před létem do plavek nebo tehdy, když jsme se chystali na kamarádčinu svatbu a já jsem chtěla, aby mi to tam taky slušelo," píše Julie, která se k tomu ale fakticky nikdy nedokázala odhodlat.
Větrník sem, větrník tam
"Byla jsem holka krev a mlíko, což na dost mužů působí přitažlivě, navíc jsem se vždycky ráda hezky oblékala, na což okolí reagovalo příznivě – kolegyně mi vzhled chválily, kolegové se mnou laškovali, všechno se tak zdálo být v pořádku," popisuje mladá žena.
Někde v hloubi duše sice uvažovala o tom, že by chtěla během pár let otěhotnět a že by před tím chtěla něco shodit. A bylo jí jasné i to, že kdyby ještě něco přibrala, což by se během let asi stalo, může se to projevit na jejím zdraví.
Ale řešit tohle ve třiceti? Když vám přítel přinese domů milovaný větrník a on vám s váhou vlastně nijak nehne?
Proboha, já to neudýchám
"Jenže pak jsme loni časně na jaře šli na výlet a já měla pocit, že ten kopec prostě nevylezu, ačkoliv kolem mě mnohem rychleji stoupaly nahoru křehké důchodkyně.
Funěla jsem jako slon, neustále si odkašlávala, aby to nebylo tak patrné, a nahoru jsem vylezla červená a zpocená až na zadku," otřese se ještě dnes při vzpomínce naše čtenářka. Aby bylo jasno, nešlo o Sněžku či něco ještě náročnějšího. Byl to nikterak prudký Blaník.
Pocit, že se moc potí a že její pot je během dne víc a víc cítit, už Julii neopustil. Dorazilo ji pak, když se jednou s přítelem dívali na romantický film a ona si u něj zdřímla. Probudilo ji vlastní zachrápání!
"Když jsem si šla něco hledat k tomu, proč ženy chrápou – vždycky jsem si to spojovala jen s muži – našla jsem, že toto riziko rozhodně stoupá s kily navíc. U mě to mělo přesně tenhle důvod," líčí Julie, která se po tomhle zážitku rozhodla, že už nebude patřit mezi lidi s nadváhou.
Konec hranolkům, smaženým křidélkům a sladkým tyčinkám
Přesněji řečeno, naučila se jen o něco méně jíst a o něco více se hýbat.
A jednou provždy se rozhodla jíst jen zdravé věci – čímž nemyslela zrní nebo podobné extrémy, ale například si vystavila osobní stopku vůči jídlům z fast foodu. "Když mě ve městě přepadne hlad, koupím si dneska místo bagety nebo něčeho smaženého deset deka šunky a banán," líčí Julie ve stručnosti svůj hubnoucí plán a odhodlání, díky němuž zhubla loni za půl roku deset kilo a od té doby si nižší váhu bez potíží drží.
