Úspěšný badmintonista Petr Koukal, přítel biatlonistky Gabriely Soukalové, si dává na správném stravování záležet. Ale nebylo to tak vždycky – sám přiznává, že jeho životní styl hodně změnila vážná nemoc. Chcete také začít sportovat – byť rekreačně – a řešíte, co byste měli jíst? Přečtěte si, co radí nutriční terapeutka pražské kliniky Iscare Nikola Homzová.
Liší se nějak váš jídelníček během klidového režimu a během toho, kdy máte turnaj? Jak?
Ne nijak zásadně, beru to spíše jako otázku psychiky a možná i “placeba”. V turnajovém nebo velmi náročném tréninkovém období se snažím především dodržovat pravidelnost, správné načasování jednotlivých jídel, odpovídající porce a samozřejmě složení. Naopak když mám volno, tak často hřeším prakticky na všechny zmíněné aspekty, respektive nehlídám se a jím tak, jak cítím, že je to pro mě přirozené.
Jaký je rozdíl mezi poměrem živin u člověka věnujícího se sportu v takové intenzitě jako vy a u člověka, který chce udržovat si zdravý životní styl a nepřibírat?
To je asi spíše otázka na odborníka. Já se snažím držet se přibližně poměru 20 procent bílkovin, 20 procent tuků a 60 procent sacharidů.
Mnoho lidí má problém ze své stravy získat dostatek bílkovin, které jsou potřebné pro stavbu svalů. Máte nějaký tip na bílkovinnou bombu?
Občas mám rád pořádný hovězí steak, čím dál častěji se ale stravuji ve vegetariánských a veganských restauracích, kde pokud jde o bílkoviny, často sáhnu po pokrmech ze sóji, čočky a podobně. Velmi rád také jím ryby a mořské plody.
Jak vypadá váš jídelníček na jeden den během onoho klidového režimu?
To se raději ani neptejte! Když je to klidový režim se vším všudy, tak vstanu až kolem desáté a místo snídaně si dám jen fresh juice a třeba jogurt nebo jablko a šetřím se na obří brunch. Už mám v Praze vychytané nejrůznější restaurace, kde ho podávají formou bufetu, nejčastěji v neděli zhruba od jedenácti.
Tam začnu polévkou, nejraději mám dýňovou nebo rajskou, a následně si dopřávám od nejrůznějších předkrmů a hlavních chodů s nejrůznějšími přílohami přes ovoce a sýry až po dezerty. Nejím nikdy k obědu příliš těžká jídla, nějak na ně přes den nemám chuť, ani když je klidový režim.
K tomu si dám rád dobré bílé víno nebo plzeňské pivo, případně obojí. Nesmí chybět káva, spíše dvě. Pak se odkutálím domů relaxovat a trávit, abych si večer mohl dopřát něco těžšího, třeba žebra, steak, hamburger nebo něco podobného. Nutno dodat, že takový den se v tu chvíli mění z odpočinkového na trávicí a přijde mi někdy, že je to snad ještě náročnější než tréninky či zápasy.
Jako pro sportovce je pro vás přirozené jíst zdravě – přemýšlel jste ale nad tím, co jíte, vždy?
Divili byste se, pro kolik vrcholových sportovců je zdravá nebo kvalitní strava prakticky cizí výraz. I já jsem byl jedním z nich, ale hodně mě změnilo nádorové onemocnění v roce 2010. Od té doby přemýšlím o stravování podstatně více a častěji a snažím se dopřávat tělu to správné palivo.
Je něco, pro co máte slabost a čemu neodoláte?
Dobře načepované pivo.
"Především bych byla opatrná a místo kompletní změny životního stylu, která bývá mnohdy zbrklá a nepromyšlená, bych doporučila nenásilné, ovšem zásadní změny v oblasti stravování a pohybu. Těmi člověk dosáhne trvalých výsledků bez hrozby jojo efektu. Správná volba pohybové aktivity je prvním krokem k úspěchu. Pokud zvolený pohyb člověka baví, setrvá u něj. Vhodná úprava jídelníčku je procesem zdlouhavějším, ovšem pro dosažení uspokojivých výsledků nutným. Dobré je si vždy naplánovat pohybovou aktivitu dopředu, aby daný jedinec věděl, jak si rozvrhnout stravu v průběhu dne. Pravidelná a vhodně složená strava totiž výrazně ovlivňuje sportovní výkon.
