Jídlo je nejjednodušší prostředek zahánění stresu. Stejně jako při sportu, i při jídle se nám vytvářejí v těle endorfiny, hormony radosti a slasti. Na jídlo je zkrátka spolehnutí. Leckdy mnohem víc než na manžela nebo na děti. Bohužel, bývá to vidět.
Ženy oceňují na mužích osobnost, humor a citlivost. To, že je hodný, pozorný a milý, je pro ně mnohem důležitější než pěkná tvář nebo tělo. U mužů je to naopak. Od své partnerky vyžadují na prvním místě přitažlivost, pak dokonalý servis a taky humor, respektive nadhled. Když se ve svých požadavcích dva potkají a navzájem si vyhoví, nic se neděje. S jejich city ani s osobní váhou v koupelně. V opačném případě se roztočí spirála „blbé“ nálady a přebytečných kil.
Vím, proč jím
Vztah k jídlu se rodí v útlém dětství. Když nám něco bylo, rozbrečeli jsme se a máma nás nakrmila nebo nám dala dudlík. Zvyk přijímat potravu pokaždé, když se cítíme pod psa, si s sebou neseme do dospělosti. A logicky tím neuspokojujeme hlad fyzický, ale psychický. Naše tělo mezi nimi nedokáže rozlišovat, a tak jíme víc, než bychom měli. Jak z toho ven? Naučte se své „hlady“ poslouchat.
Fyzický hlad se pozná podle toho, že narůstá postupně, projeví se v místech pod krkem (jako např. kručení v žaludku), dochází k němu několik hodin po posledním jídle a po nasycení mizí a jídlo zároveň vede ke spokojeným pocitům. S emocionálním hladem se to má zcela opačně: objevuje se náhle, projevuje se nad krkem (tedy například neovladatelnou chutí na sladké), je nezávislý na tom, co a kdy jste naposledy jedli, přetrvává navzdory plnému žaludku a jeho zahánění vede k pocitům viny a studu.
Skutečnost, že jsme za posledních pět let v manželství ztloustli o deset kilo, však může mít i daleko prostší důvod. Za svobodna jsme více s partnerem chodili do kina, na koncert nebo s přáteli na skleničku, v manželství se nejčastěji sedí a jí u televize. A u obrazovky všichni spořádáme v průměru o třetinu jídla víc, než bychom snědli u jídelního stolu.
Pár kilo navíc mužům nevadí, ženám ano
Muži mají tu výhodu, že si pár kil navrch u ženy hned tak nevšimnou. Dokud nezačne partnerka přibírat v oblasti břicha, je všechno v pořádku. Víc než kila je totiž důležitý poměr pasu k bokům, tedy tvar přesýpacích hodin. Navíc jen osm procent mužů dává přednost velmi štíhlým ženám, těm ostatním se líbí velikost čtyřicet až dvaačtyřicet. Kritickou hranicí, kdy manžel přestává být spokojen, bývá deset a víc kilo navrch oproti váze před svatbou. Muž pak může nabýt pocitu, že už jeho ženě nesejde na tom, co si o ní myslí a co k ní cítí.
Horší ale je, že kila navrch vadí především nám – ženám. Přestáváme být spokojené samy se sebou, a tudíž i s tím, jak a s kým žijeme. Rychle se přestáváme usmívat a ztrácíme smysl pro humor – dvě devízy, které manželé na svých manželkách oceňují především.
Kila letí nahoru bohužel i kvůli tomu, že výběr jídla naše nálada hodně ovlivňuje. Lidé se spokojenou náladou mají tendenci dávat přednost zdravějším jídlům, jako jsou ovoce, zelenina, kuřecí steak nebo krůtí rolka. Lidé se smutnou náladou mnohem pravděpodobněji sáhnou po zmrzlině, sušenkách nebo pytlíku se smaženými brambůrky.
Více o tom, kdy je třeba začít situaci řešit, se dočtete v červnovém čísle Blesk zdraví.
