Hana Benešová: Milovaná první dáma, které osud nedopřál děti

4. prosince 2017 | 06:00

Manželka druhého československého prezidenta byla nejen jeho životní družkou, ale taky aktivní spolupracovnicí. Práci s ním zasvětila celý život a byla na to hrdá. Hovořila mnoha jazyky, byla přirozená, a i když se strojila jako filmová hvězda, byla skromná a lidi ji zbožňovali. Stala se vzorem pro všechny první dámy.

Hana Benešová se narodila jako Anička Vlčková v severočeských Domaslavicích v roce 1885. Její rodina žila v chudých poměrech a nezdálo se, že by se snad něco mělo změnit. Ovšem když jí bylo čtrnáct, vzala si ji k sobě teta Eva, která zdědila velké jmění. Život u tetičky nebyl žádný med, podobal se spíše klášterní výchově. Přesto se Anně v roce 1905 podařilo tetu přemluvit, aby ji pustila s kamarádkou do Paříže.

Zapsala se ke studiu na Sorbonně, kde se chtěla zdokonalit ve francouzštině. Tehdy měla Anna plavé vlasy a říkali jí Zlatovláska. Tuhle zlatovlasou krásku seznámil příbuzný Anniny kamarádky s mladým dopisovatelem Práva lidu a Volné myšlenky Eduardem Benešem. Dívka byla mladíkem okouzlená. Přitahovala ji jeho hloubavost, uzavřenost i intelektuální vyspělost a cílevědomost.

Odložená svatba

Zpočátku se mladý Eduard choval rezervovaně, ale Anna Vlčková měla dost vytrvalosti, aby vydržela. Začali se scházet, povídat si, chodit do galerií a na výlety do okolí Paříže. Anna měla jemnou povahu, byla vtipná a roztomilá, takže není divu, že se do ní Beneš zamiloval až po uši. Nedbali na tehdejší konvence a už v květnu 1906 se zasnoubili. Eduard požádal Annu o ruku, ale požádal ji, aby počkala, protože musí dostudovat.

Koho volit v prezidentských volbách 2018? Poradíme vám ZDE >>>

Tehdy ji taky požádal, aby si změnila křestní jméno na Hanu, protože kdysi prožil nešťastnou lásku s dívkou stejného jména. A on sám začal používat Edvard místo Eduard – prý to je kratší a jadrnější. Před nimi byl život plný tvrdých zkoušek. Historikové tvrdí, že nebýt Hany, nestal by se Beneš nikdy prezidentem. „Jeho choť měla na jeho díle větší podíl, než se zdá a ví,“ komentoval historik Ladislav Kunte.

Volnomyšlenkářka, ale milující

Volnomyšlenkářská rebelka Hana na svého Edvarda počkala. Ten mezitím získal doktorát práv z univerzity v Dijonu, ale rakouské úřady mu jej neuznaly, takže musel vypracovat novou práci na pražské univerzitě. Tam získal druhý doktorát v roce 1909. Od té doby až do svého exilu se živil jako středoškolský profesor francouzštiny a v listopadu 1909 se pak s Hanou konečně oženil. I jejich svatba byla poněkud nekonvenční – hned po obřadu odjel Beneš tramvají do školy, aby nezameškal hodinu.

Preference kandidátů i výsledky prezidentských voleb naleznete ZDE >>>

Jejich manželství byla taková „love story“. Alice Masaryková, dcera Tomáše G. Masaryka, o nich napsala: „Ty a Edka, to jest syntéza – mama s tatou, to bylo také tak.“ Ano, podobnost s Charlottou byla viditelná, ale Hana plnila mnohem víc úkolů než Charlotta. Už po svatbě Hana pochopila, že její Eda je workoholik. Pracoval i v neděli a ona mu vydatně pomáhala. Opisovala články, dělala rešerše, překládala z cizích jazyků. Některé články Beneš podepisoval iniciálami své ženy V.H., takže je jasné, že na nich měla i autorský podíl.

Žili si na tehdejší poměry velmi dobře. Díky tetě Evě získali peníze a nechali si postavit čtyřpatrový činžovní dům ve Vršovicích. Patnáct bytů pronajímali a zejména díky příjmům z pronájmu měli už před válkou docela slušný životní standard. Jejich život byl naplněný láskou a prací, chodili spolu plavat, hrát tenis a v zimě lyžovat.

Vše o kandidátech na prezidenta ve volbách 2018 se dočtete ZDE >>>

Když vypukla válka, Edvard se zapojil do protirakouských aktivit a v září 1915 následoval Masaryka do exilu. I když tehdy nabídl své ženě rozvod, aby ji uchránil, ona důrazně odmítla. V dobrém i ve zlém, tak se to přece říká. Krátce po jeho odchodu do exilu rakouská policie Hanu zatkla a půl roku strávila ve vojenské věznici v hrozných podmínkách. Kvůli zdravotnímu stavu ji pustili, ale poté byla zase zatčena a převezena do Vídně. Z následků se pak léčila několik let.

Láskyplný vztah, ale bez dětí

Až do roku 1919 si se svým mužem pouze psala, oslovovala ho něžně Eduško, on ji Hančí. Když se pak na Nový rok setkali po třech letech v Paříži, ze dne na den se z obyčejné Hančí stala manželka ministra zahraničí. Ovšem už tenkrát prokázala, že dokáže s noblesou zvládat i mnohem náročnější role. Byla empatická, taktní, inteligentní. V jednom z mála rozhovorů o ní napsali, že je srdečná, zdrženlivá a také vlídná. Tak ji ostatně viděli i obyčejní lidé.

Jejich manželství mělo jedinou „vadu na kráse". Nemohli mít děti. Hana několikrát potratila a svůj úděl nesla velmi těžce. „Edíčku, trápí mě, že ti nemůžu dát více než svoji velkou lásku,“ psala mu v prosinci 1919 do Londýna. Po celá dvacátá léta absolvovala léčebné pobyty ve Františkových Lázních, byla i u moře ve Francii, ale bohužel se jejich přání nenaplnilo. „Snažím se překonat tu svou bolest… Edka dal mému životu jen světlo, já do jeho života přinesla stín,“ to psala Hana své přítelkyni Atě.

Dokonalá první dáma

První dámou se stala v roce 1935 a v jejím životě k velkým změnám nedošlo. De facto první dámou byla už předtím, když se stal Masaryk vdovcem. Hana byla dokonalá, skvěle reprezentovala, věřila v politiku, kterou její muž prováděl. Kromě toho byla elegantní, a i když neměla míry modelek, ženy ji uznávaly jako módní ikonu. Oblékala se sice jako hvězda, ale jako namyšlená hvězda se nikdy nechovala.

Během druhé světové války a exilu se manželé velice sblížili. Byli spolu pořád a žili jako obyčejní lidé. Nejprve v USA, potom v Anglii. Hana se stala předsedkyní Červeného kříže a patronkou československé exulantské obce. Když skončila válka, byl to sice triumf, ovšem netrval dlouho. Přišel únor 1948 a komunistický puč. Z funkce odešel Beneš v červnu a v září zemřel v náručí své milované Hany. Její svět se zhroutil. Nikdy se s jeho odchodem nesmířila a své zoufalství svěřovala deníku. Do konce života pak žila v ústraní, zemřela v prosinci 1974 ve věku 89 let.

Vše o osudech prvních dam České republiky se dočtete ZDE >>>

Autor: aši
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile