Příběh čtenářky: Svedla jsem manželovu milenku. Neustál to!

• Foto: iStock
21. srpna 2017 | 06:00

Po několika letech manželství jsme si řekli, že už je čas na dítě, a začali jsme na něm pracovat. A pak mi jednoho dne zavolala jedna ze známých, že ho viděla v restauraci s jinou ženou. Říkala, že ji zná. Jmenuje se Vlaďka a je to spolupracovnice mého muže. Zhroutil se mi svět.

 

 

Tehdy jsem té, která mi volala, řekla, že se asi spletla, že polibek na krk od ženy, který viděla, byl určitě jen přátelský. Nakonec z toho se přece nestřílí, že? Když jsem zavěsila, moje tělo prostě odmítlo fungovat.

Seděla jsem, zírala před sebe a říkala si, že to přece nemůže být možné! Vždyť se mezi námi nic nedělo, všechno bylo v pohodě, tedy já jsem o tom aspoň byla až do téhle chvíle přesvědčená. Když jsme se brali, neměli jsme nic, oba jsme akorát dokončili školu a začali pracovat. Vzali jsme si hypotéku a postavili jsme si za ni byt v podkroví, které jsme si koupili od sdružení vlastníků. Právě teď přišla doba, kdy jsme se trochu stabilizovali a mohli si vydechnout – prostě ideální čas na založení rodiny. Zatímco já plánovala miminko, on hledal jinou zábavu.

Když večer přišel, nedala jsem na sobě nic znát, jen jsem ho začala pozorovat. Chtěla jsem ho vyzkoušet, a tak jsem ho v jedné chvíli políbila na krk. Nic! Jen se tak podrbal s tím, že ho to lechtá, a mluvil dál, jako by se nic nestalo.

Překvapení u vchodu

Týden nato pořádala manželova firma vánoční večírek, na který pozvala kdekoho. Měla jsem neodbytný pocit, že tam manželovu známost určitě uvidím. Nechtěla jsem být za podváděnou chudinku, a tak jsem nic nenechala náhodě a důkladně se připravila.

Došla jsem si ke kadeřnici, nechala se nalíčit, koupila si nové boty a šaty – proměna byla dokonalá a výsledek ohromující. Když jsem přicházela, můj muž už stál u dveří a vítal příchozí. „Dobrý den, vítám vás,“ podal mi ruku a přivítal mě jako každého jiného. „Petře, to jsem já! Nepoznáváš vlastní ženu?“ Zůstal na mě zírat celý zkoprnělý. Teprve teď si mě pořádně všiml a prohlédl si mě. „Uvidíme se uvnitř,“ vychutnala jsem si svůj triumf, zaznamenala ještě škodolibé úšklebky jeho kolegů a vplula jsem do sálu.

U vchodu jsem si vzala sklenici šampaňského a začala jsem se rozhlížet. Najednou se mé oči střetly s krásnou štíhlou blondýnou. Uhnula jsem, ale pak jsem se k ní pohledem zase vrátila. Dívala se na mě dál, vypadalo to, že mě už nějakou chvíli pozoruje. Usmála se. Já taky.

S milenkou v patách

Najednou mi bylo jasné, že ona je tou milenkou mého muže. Nikdo mi nemusel nic říkat a evidentně nikdo nemusel nic říkat ani jí. Asi už od manžela věděla, jak vypadám a že na večírku budu. Proto si mne tak prohlížela. Jenže, a to mě překvapilo mnohem víc, mi to najednou nevadilo. V tom jejím pohledu bylo něco jiného, něco provokativního, co mne nenechalo v klidu. A najednou stála vedle mě.

„Ahoj, já jsem Vlaďka,“ podala mi ruku s odzbrojujícím úsměvem a pak mě políbila na tvář. Ovanul mne její parfém. Tu vůni jsem znala, ano, lehce se vznášela okolo mého manžela. Prostě jsem se ale v tu chvíli nedokázala zlobit, ta žena mě prostě dostala. Začala si se mnou povídat.

Jak je ráda, že mne poznává, že o mně pochopitelně ví od manžela, s kterým pracuje. On je prý samozřejmě báječný, ale na mně že může oči nechat. Pak přinesla dvě skleničky a poprosila mne, jestli si můžeme jít popovídat kousek stranou. Šla jsem za ní jako omámená.

Když nás spolu v družném hovoru viděl můj manžel, vypadal, že dostane infarkt. Přála jsem mu to. Měla jsem už podruhé ten večer silný pocit zadostiučinění. Koloval okolo nás celý večer jako satelit, vůbec neměl odvahu se k nám přiblížit. A my jsme si povídaly a povídaly.

Neobvyklý trojúhelník

Jedna sklenka střídala druhou a mně s Vlaďkou bylo pořád líp. Když si v jednu chvíli odskočila, přihnal se Tomáš a snažil se mě přesvědčit, že bychom už mohli jít domů. „Ty ani nevíš, s kým žiješ. Nepoznáš vlastní ženu, tak s kým chceš teď jít domů?“

Odpálkovala jsem ho, už notně podnapilá. Raději opět vyklidil pole. Domů jsem ten večer nešla. Když večírek skončil, šly jsme ještě na poslední skleničku do nedalekého baru. Tam mě poprvé políbila – na krk. Když jsem cítila její měkké rty, jejichž jemný polibek se tak lišil od vousatého škrábání mého manžela, něco uvnitř mne povolilo. Políbila jsem ji taky. Skončily jsme u Vlaďky.

S manželem jsem se viděla až druhý den navečer. Nevolal mi, nenapsal a ani já jemu. Hodně jsme se pohádali. Ptal se, co jsem s ní měla, a já mu všechno přiznala. Řekla jsem mu, že to byl jen úlet, že jsem se mu tak trochu chtěla pomstít za nevěru a hlavně že jsem byla strašlivě opilá. Nepochopil to. Urazil se a tvrdil mi, že s ní nikdy nic neměl, že nemám žádný důkaz. Já na něj zase křičela, že mi Vlaďka všechno řekla, a jestli to chce vědět, tak byla v posteli lepší než on. A to jsem neměla dělat. K smrti se urazil.

S Vlaďkou už jsem se nikdy neviděla. Volala mi, ale nezvedla jsem jí telefon. Jednak jsem se styděla, jednak jsem nevěděla, o čem bychom spolu mluvily. Sice spala s mým manželem, ale jak jsem z naší společné noci pochopila, on i já jsme pro ni byli jen zábavná epizodka, bavila se vztahy asi tak, jako si jiná žena kupuje rtěnky. Právě probíhá rozvodové řízení a já si pořád říkám, jak by to mezi námi – mnou a Tomášem – dopadlo, kdybych tehdy s Vlaďkou nestrávila noc.

Tereza (37)

Udělala čtenářka chybu, když svedla manželovu milenku?
16,7%
83,3%
Děkujeme za Váš hlas!
56 hlasů
280 hlasů

 

Autor: red/aši
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile