4°C
Podrážděné oči a zánět spojivek
Také v zimě jsou sluneční brýle důležitým doplňkem, a to hlavně na horách, ale i v nižších polohách, když napadne sníh. Při lyžování pak chraňte své oči lyžařskými brýlemi vždycky, i když je zataženo. „Sníh odráží sluneční světlo přímo do očí. Jde o tzv. světelnou reflexi. Ta dosahuje vyšší hodnoty ve vysoko položených místech, která jsou pokrytá sněhem či ledem. Sněhová pokrývka zvyšuje UV záření o 50 až 90 procent. Efektivní ochrana v podobě slunečních nebo lyžařských brýlí je nevyhnutelná,“ konstatuje Kristýna Štěbetáková, optometristka společnosti Alensa.cz. Brýle pak chrání oči nejen před UV zářením, ale také před větrem, chladem a sněhem.
VIDEO: Sportovní psycholožka: Člověka závislého na sportu mnohdy vysvobodí úraz...
Mrazy a přechody ze zimy do vytopené místnosti jsou pro naše oči zátěžovou zkouškou. Proto se vyplatí mít po ruce šetrné hydratační kapky bez konzervantů, které oči hydratují a přináší jim úlevu od pálení a svědění.
Pozor si dávejte ale i na umělé osvětlení, které pro naše oči představuje zátěž. Oči se rychleji unaví, mohou být začervenalé nebo podrážděné. Při dlouhodobé zátěži se mohou projevit i větší těžkosti. Největším problémem pro oči bývají zejména blikající žárovky. Mazi klasickými žárovkami vybírejte ty s převahou teplého žlutého odstínu světla. „Jakmile se v uměle osvětleném prostoru pohybujete většinu dne, nezapomeňte dopřát očím také oddych. Je na vás, zda to budou oční cviky, zvlhčující kapky nebo přestávka na denním přirozeném světle,“ radí optometristka.
Vyvrtnutý kotník
Podvrtnutý kotník je v zimním období jedno z nejběžnějších zranění chodců po pádu na náledí a typické je také pro běžkaře či bruslaře. „Při špatném došlapu nebo zkroucení nohy na kluzkém povrchu dochází k natažení či částečné ruptuře vazivových struktur z vnitřní nebo častěji z vnější strany hlezenního kloubu. Jako těžkou distorzi označujeme, když jsou vazy úplně přerušené. Bolest přichází ihned, následuje otok a ztráta hybnosti kotníku. V takových chvílích je důležité nohu zejména stáhnout, chladit, dát ji do vyvýšené polohy a nechat ji v klidu,“ uvedla hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
První kroky většiny zraněných vedou do čekáren chirurgií nebo ortopedií, kde se díky rentgenovému vyšetření potvrdí, či vyvrátí poškození kostí. Případně se nasadí sádra a lékař naordinuje klidový režim. Následně určitě navštivte také fyzioterapeuta, který se postará o rychlé hojení měkkých tkání.
„Včasná rehabilitace je u poraněných vazů a kloubů klíčová, většina pacientů se na ni ale bohužel dostane až dlouho po úrazu, po sejmutí fixace, kdy má svaly ochablé a ostatní měkké tkáně (kloubní pouzdro, vazy, šlachy) ztuhlé a zkrácené, návrat k normálu pak trvá o to déle. Přijde-li pacient hned po úrazu, fyzioterapeut ho vyšetří a rovnou zahájí jemné prvky rehabilitace, které urychlí hojení. Většina lidí si pod tím představí masáž nebo cvičení, ale moderní rehabilitace má možností mnohem víc – můžeme používat technologie, které urychlují buněčný metabolismus, podporují regeneraci tkání, nebo máme techniky, které podporují lymfatický tok poškozený úrazem (proto vznikají při úrazu otoky). Když odstraníme otok, dochází k úlevě od bolesti a zároveň tkáň podpoříme v uzdravení,“ popsala Iva Bílková.
Úraz kolene
Zranění struktur měkkého kolene (meniskus, chrupavka, postranní vazy, kloubní pouzdro) postihuje převážně sjezdové lyžaře, ale stačí i špatné uklouznutí na zledovatělém chodníku. Úraz bývá spojený se slyšitelným prasknutím a pocitem vyskočení kolene dovnitř nebo ven. Okamžité zahájení fyzioterapie snižuje dobu léčby na minimum a často pacienty uchrání před operací. „V případě otoku kolene by měla být součástí fyzioterapie i přístrojová lymfodrenáž, která minimalizuje otok, a tím snižuje bolestivost, zvyšuje hybnost poraněného kolene a zrychluje regeneraci měkkých tkání po úrazu. Ideální je aplikace přístrojové lymfodrenáže v délce 60–120 minut již jeden či dva dny po úrazu, jelikož se tím zrychlí vstřebání otoku v měkkých tkáních. Vhodné je pokračovat každodenní lymfodrenáží po dobu minimálně jednoho týdne. Poté je možné frekvenci aplikací postupně snižovat. V léčbě je opět dobré využít podpůrný lymfotape a fokusovanou rázovou vlnu,“ doporučila Iva Bílková.
Zlomené zápěstí
Zlomeniny jsou pro zimní období typické. Pády na ledu nejčastěji ohrožují zápěstí, pažní kosti a předloktí, stoupá počet fraktur stehenní kosti a zlomenin v oblasti kyčelního kloubu. Hojicí terapie pomocí fokusované rázové vlny je možná bezprostředně po úrazu, ještě před nasazením sádry nebo až po jejím sundání v případě pokračujících potíží.
„Aplikace rázové vlny na postižené místo co nejdříve po zranění zabrání následnému otoku a urychlí hojení měkkých tkání. Pacienti se pak obvykle vrací do běžného života brzy po sejmutí fixace, bez potřeby delší rekonvalescence. Málokdo však zamíří hned po úrazu na fyzioterapii, lidé se spíš drží zažitého kolečka chirurgie-ortopedie-rehabilitace, proto častěji ošetřujeme pacienty až po odejmutí sádry, kdy už je končetina oteklá s velmi omezeným rozsahem zafixovaných kloubů a vyžaduje delší, třeba i několikaměsíční rehabilitaci. V těchto případech pomáhá aplikace fokusované a radiální rázové vlny urychlit hojení vzniklého otoku, zmírňuje bolestivost a zkracuje dobu poúrazové rekonvalescence z několika měsíců na pár týdnů,“ vysvětluje odbornice.
