14°C
Jenže řada takových rad ve stylu »jedna paní povídala« může spíše uškodit než prospět. Jaké jsou nejčastější mýty o zdraví? A jaká je pravda? Na otázky odpovídali odborníci z portálu www.ordinace.cz.
1. Rakovina je nevyléčitelná
Široce vžitý a stále hojně užívaný pojem rakovina považují lékaři za nešťastný. Odjakživa ho totiž obklopuje představa nevyléčitelnosti a neodvratné smrti, které předcházejí kruté bolesti. Řada nádorových onemocnění se dá úspěšně léčit, je třeba je ale objevit včas.
2. Štíhlým lidem cukrovka nehrozí
Na onemocnění diabetem 1. typu nemá tělesná konstituce žádný vliv. Tento typ cukrovky je nejčastěji diagnostikován u dětí a mladých lidí. Nemocní s diabetem 1. typu nevytváří vlastní inzulin. Příčiny vzniku cukrovky 1. typu jsou stále předmětem výzkumu. Obezita je hlavním rizikovým faktorem pouze pro cukrovku 2. typu.
3. V dospělosti alergie nevzniká
S dispozicí k alergii se už rodíme. Když je jeden rodič alergik, pravděpodobnost, že bude mít alergii dítě, je asi 60 %, když oba rodiče, tak je to téměř jisté. Nicméně znečišťováním ovzduší a kontaktem se stále koncentrovanějšími alergeny může dojít ke vzniku alergie i u dospělých lidí.
4. Deprese se nikdy nezbavím
Depresivní období se vracejí přibližně u poloviny nemocných, častěji u osob, které první depresi prožily v nižším věku. Někdo tedy zažije během života jen jednu epizodu deprese, někomu se deprese po různě dlouhém období bez obtíží vrací a jiný trpí častými návraty deprese s krátkými obdobími zlepšení. Pro tyto těžké případy je však součástí léčby deprese tzv. preventivní léčba, která je dlouhodobá, někdy i celoživotní, avšak účinná.
5. Léky na depresi zaberou okamžitě
Účinek antidepresiv se obvykle dostaví nejdříve po dvou týdnech. První předepsané antidepresivum pomůže přibližně polovině nemocných. Moderní antidepresiva jsou bezpečné a nenávykové léky a ve většině případů pomohou.
6. Kdo mluví o sebevraždě, nespáchá ji
Pokud někdo vyhrožuje sebevraždou, nikdy se to nesmí brát na lehkou váhu. I když předcházející stav daného člověka nejevil známky deprese, je vhodná konzultace s psychiatrem. Problémem může být, jak takového člověka k návštěvě ordinace donutit. Odborníci doporučují klidnou domluvu, žádné direktivní nařizování. Pokud se to nezdaří, je dobré se s psychiatrem poradit sám a dohodnout se na dalším postupu.
7. Mrtvice hrozí jen starým lidem
Riziko vzniku cévní mozkové příhody, tzv. mrtvice, stoupá se zvyšujícím se věkem. Tato nemoc se ale nemusí vyhnout ani lidem, kterým je 35 let. Příčinou je nezdravý životní styl, kouření, špatné stravovací návyky, nadváha, stres, nedostatečný pohyb, dlouhodobé přepracování nebo vrozené onemocnění.
8. Infarktu se nedá předejít
Dodržováním zdravého životního stylu se do jisté míry dá předejít infarktu i mrtvici. Nechcete-li dostat mrtvici, nezanedbávejte léčbu vysokého tlaku, udržujte si váhu v normě, pravidelně 3x týdně sportujte, jezte zdravě, nekuřte a omezte stres.
9. Srdci prospívají přísné diety
Drastické diety nepomohou ničemu – jen tomu, že budete své tělo trápit, a pak dietu stejně nevydržíte. Jediné, co zaručeně funguje, je dodržení zásad zdravého stravování: pravidelná strava pětkrát denně rozdělená do menších porcí, nepřejídání se.
10. Člověk s voperovaným kardiostimulátorem nesmí létat
Cestování letadlem ani používání běžných domácích spotřebičů včetně mikrovlnné trouby nevadí. Mobilní telefon lze používat, doporučuje se nosit i používat jej na opačné straně, než je implantován kardiostimulátor. Funkci kardiostimulátoru může narušit silné elektromagnetické pole. Z tohoto důvodu je nutno se vyhnout sváření elektrickým obloukem, nelze absolvovat vyšetření magnetickou rezonancí, elektroléčbu a podobně.
11. Infarkt je závažnější nemoc než mozková mrtvice
Pokud je infarkt správně rozpoznán a ošetřen, pacient se vrací do života prakticky bez následků a je schopen i fyzických aktivit. Mrtvice naopak v mnoha případech nebývá včas rozpoznána, a není tedy ani včas zaléčena. Pokud pacient přežije, má často trvalé následky. Pravda je, že zemřít může pacient při infarktu i mrtvici.
12. Poruchami příjmu potravy trpí jen puberťačky
Toto tvrzení rozhodně není pravda, ale je fakt, že anorexií či bulimií nejčastěji onemocníte v pubertě. Anorexie a bulimie se nevyhýbá ani mužům. Většinou sice onemocní ženy, ale počet takto nemocných chlapců a mužů rok od roku stoupá. Stejně tak není pravda, že poruchami příjmu potravy nemůžete trpět v dospělosti.
13. Anorektičku poznáte podle zvracení
Odhalit nemoc je těžké i pro rodiče, sourozence nebo nejbližší příbuzné. Takto nemocní lidé svou nemoc tají třeba i několik let a různě své úbytky váhy maskují. Mentální anorexie se projevuje výrazným omezením jídla. Mentální bulimii naopak provází fáze velkého přejídání se, na které navazuje zvracení nebo používání vysokých dávek projímadel. Na člověku, který trpí anorexií či bulimií, to dlouho nemusíte poznat.
14. Nemocní s anorexií a bulimií jsou vyhublí na kost
Toto tvrzení neplatí zejména pro lidi nemocné bulimií – ti mohou vypadat dlouhou dobu zcela normálně. Pokud někdo trpí anorexií, dříve nebo později bude pravděpodobně velmi hubený, někdy až tak, že ho to přímo ohrožuje na zdraví i životě.
15. Na bulimii se údajně nedá zemřít
Anorexie i bulimie nejsou jen psychická onemocnění, ale devastují i tělo. U obou těchto nemocí může dojít k rozsáhlému a nevratnému poškození organismu, někdy ke smrti. Je ale pravda, že k úmrtí vede častěji anorexie než bulimie.
16. Stolice musí být aspoň jednou denně
U každého člověka je frekvence vyprazdňování individuální. Nejčastěji se pohybuje v rozpětí 3x denně až 3x týdně. Denní vyprazdňování není nezbytně nutné a ani není ukazatelem správné či nesprávné funkce střeva. Rozhodující je pravidelnost a fakt, že jde o proces nebolestivý. Po každém vyprázdnění většinou nastupuje pocit úlevy, což u zácpy často chybí.
17. Zácpa je sice nepříjemná, ale jinak neškodná
Zácpa může způsobit chronickou otravu organismu a je příčinou vzniku dalších zdravotních potíží a onemocnění. Proto trápí-li vás zácpa delší čas, je lepší navštívit lékaře. Zácpa může být samostatnou nemocí nebo příznakem, který provází jiná onemocnění. Může se jednat i o velmi vážné nemoci, při nichž jsou postiženy různé orgány trávicího traktu. Sem patří zácpa při nádorech tlustého střeva, při střevních zánětech apod. Zácpou většinou trpí také lidé s nedostatečnou funkcí štítné žlázy a s nemocemi močového a gynekologického ústrojí.
Nesmysly o alkoholu
18. Když mícháte druhy alkoholu, opijete se víc
Mnoho lidí se například domnívá, že po tvrdém alkoholu nebo míchání alkoholických nápojů se opijí mnohem rychleji. Záleží však hlavně na tom – kromě toho, zda je člověk na alkohol vůbec zvyklý – zda pijeme na lačno. Pokud si někdo dá dvě tři deci vína, aniž by něco snědl, může být mnohem opilejší než někdo, kdo zapije jídlo jedním či dvěma panáky tvrdého alkoholu. Rychleji než míchání druhů alkoholu působí alkohol vychlazený, případně s bublinkami. Pokud jde o chování pod vlivem alkoholu, je jedno, co pijeme, záleží pouze na množství. Není rozhodně pravda, že kdo se opije vynikajícím vínem, bude se chovat lépe než ten, kdo se opije třeba rumem. V těle to nerozhoduje, jsou to jen promile.
19. Silná káva je lék na kocovinu
Káva naopak tělo odvodňuje, a tak působí podobně jako alkohol. Dehydratace je jedním z důvodů, proč se druhý den po vypití většího množství alkoholu cítíme bídně. Následky pití zmírňuje konzumace vody. Kdo například zapíjí víno vodou, bude na tom druhý den lépe než ten, kdo se bez vody obešel.
20. Stejně vážící muž a žena mohou pít stejně
Ženy mají toleranci alkoholu horší. Zatímco u mužů se bezpečná denní hranice alkoholu pohybuje v rozmezí 40 – 60 g (tj. 2 – 3 piva denně), u žen to je jen cca 20 g. Je nutno zdůraznit, že nemocná játra mohou být velmi poškozena i daleko menším množstvím alkoholu.
21. Alkohol vás zahřeje
Alkohol zvyšuje ztráty tepla a podchlazení naopak urychluje. Při podchlazení pomohou teplé nápoje zvýšit tělesnou teplotu, ale je třeba se vyhnout »zahřívání« alkoholem. Alkohol v zimě může i zabíjet.
Vlasy, oči, zuby, uši
22. Často stříhané vlasy rostou rychleji
Tento velmi rozšířený mýtus nemá s realitou nic společného. Růstová zóna vlasu je hluboko pod pokožkou a stříhání vlasů na ni nemá žádný vliv. O kvalitě vlasů a jejich hustotě do značné míry rozhodují zděděné dispozice.
23. Z velkého stresu může člověk zešedivět
Vlas nemůže za noc změnit barvu na šedou či bílou. Po velkém psychickém stresu však mohou vypadnout vlasy, které jsou ještě zbarvené. Ty, které jsou bílé a jsou odolnější, zůstanou. Celkový dojem může být poté bělejší.
24. Lupy odstraní zábal z olivového oleje
Za vznik lupů může dědičnost a hormonální vlivy.Vážně chybuje ten, kdo zvolí promašťování pokožky hlavy rostlinnými oleji. Lupy totiž způsobují kvasinky, které nade vše milují tuky. Ty v hojné míře obsahuje právě kožní maz. Tyto kvasinky jsou ovšem s to kromě kožního mazu spořádat i rostlinné oleje. Nejvíce se množí právě v olivovém oleji. Pomohou jen speciální šampony.
25. Vši žijí jen ve špinavých vlasech
Vši samy o sobě nejsou důkazem toho, že domácnost má potíže s čistotou, vyskytují se napříč celou populací. Při nedostatečně hygieně se šíří spíše veš šatní, která je ovšem mnohem vzácnější. Stále poměrně častý výskyt vší nesouvisí s horší hygienou, ale spíše s vyšší odolností vůči odvšivovacím prostředkům.
26. Vši se týkají jen dětí, na dospělé nejdou
Dospělí jsou na tom sice výrazně lépe, ale i u nich se může veš dětská vyskytnout. U dětí je jen větší možnost přenosu – například při společném převlékání, hrách a podobně. U dospělých převažuje přenos parazitů při zkoušení klobouků a čepic, např. v kloboučnictvích či obchodních domech.
27. Čokoláda a nedostatek sexu způsobují akné
O příčinách vzniku akné existuje mnoho předsudků, např. že je způsobeno nedostatkem vitaminů, nevhodným jídlem, jako jsou ostrá jídla a čokoláda, nedostatkem sexu, nedostatečnou hygienou atd. Nadměrná konzumace mléka a potravin vedoucích k rychlému zvýšení hladiny cukru v krvi (sladkosti a smažené potraviny typu fast food) mohou u některých jedinců akné zhoršovat.
28. Akné je jen problém puberťáků
Akné sice vzniká v období dospívání a většinou po 20. – 30. roce ustává, ale u těžkých případů s velkým mazotokem přetrvává i do vyššího věku. Není ovšem výjimkou vznik akné až v dospělém věku – např. kvůli hormonálním poruchám, vysazení antikoncepce, nevhodné antikoncepci, některým dietám a poruchám příjmu potravy, některým lékům včetně vitaminů řady B atd.
29. Tvrdý kartáček čistí zuby účinněji
Příliš tvrdé zubní kartáčky jsou naopak jednou z příčin vysokého výskytu nemocí dásní a jejich krvácení. Tímto problémem trpí téměř 75 % populace. K čištění se doporučují vlákna měkká až středně tvrdá. Dobrý zubní kartáček by měl mít i tzv. interdentální vlákna (s různou délkou štětinek), která umožní vyčištění mezizubních prostor. Zuby je třeba si čistit po každém jídle.
30. Čím dražší pasta, tím je účinnější
Důležitější než drahá zubní pasta je správný zubní kartáček a správná frekvence, délka a technika čištění zubů. Bez ohledu na chuť, cenu či propagaci stačí, když zubní pasta obsahuje fluorid a látky, které dezinfikují dutinu ústní, odstraní zápach a provoní dech.
31.Mléčné zuby se nemusejí čistit
Rodiče mají čistit zoubky už batolatům od 1 roku nejméně jednou denně. Zubní kartáčky jsou tvarem, typem štětin i pestrostí přizpůsobeny nejmenším dětem. Startovní zubní pasty pro malé děti by měly obsahovat méně fl uoridu a neměly by obsahovat ani výrazné, ale ani ovocné chuťové ingredience. Ty první by dítě mohly dráždit, ty druhé by je mohly svádět k polykání pasty, což je také nevhodné. Do dvou až tří let dítěte by se měly zubní pastou vždy jen »umazat« konce štětinek, teprve ve třech letech se může dát na kartáček množství pasty velikosti hrášku.
32. Těhotenství a kojení kazí zuby
Problém kazivosti zubů v těhotenství se dá poměrně snadno vysvětlit zvýšenou chutí na sladké a kyselé a zhoršenou ústní hygienou. Ne že by si těhotné schválně nechtěly čistit zuby, ale hormonální změny způsobí mimo jiné i zvýšenou únavu (takže se prostě leckdy stane, že žena usne bez vyčištěných zubů). Zhoršená hygiena a změny stravovacích návyků vedou k vyššímu výskytu bakterií a ke zhoršení stavu dásní i zubů. Důslednou ústní hygienou tedy lze škodám zabránit. Během těhotenství má žena nárok na dvě preventivní prohlídky u zubaře. Je velmi vhodné je dodržet.
33. Uši je třeba hloubkově čistit
Ucho má víceméně samočisticí funkci. Maz se ve zvukovodu přirozeně pohybuje směrem ven. Pak stačí ucho při koupání jen vytřít ručníkem. Čištění uší vatovými tyčinkami či v horším případě sirkou omotanou vatou jde přímo proti přirozenému pohybu mazu z ucha. Přehnaným čištěním si můžete nečistoty natlačit až na konec zevního zvukovodu. Tam potom vznikne špunt, který zvukovod ucpe. Kromě toho, že budete hůře slyšet, hrozí, že špunt bude tlačit na bubínek. Ucpané ucho může také velmi bolet. S ucpaným uchem je rozhodně nejlepší jít ihned k lékaři.
34. Malé děti nepotřebují sluneční brýle
Sluneční brýle jsou vhodné už pro batolata. Měly by rozhodně patřit mezi prostředky, kterými děti chráníme před poškozením UV zářením. Pro děti starší tří let by měly být kvalitní sluneční brýle s UV filtrem samozřejmostí.
35. Je lepší brýle nenosit, aby oči nezlenivěly
Mezi krátkozrakými se traduje, že je lepší brýle buď vůbec nenosit, nebo si nechat předepsat méně dioptrií. Namáhat zrak a mít špatné dioptrie není dobré. Uvedené »procvičování « vede jen k větší únavě očí. Výši dioptrií stanovuje oční lékař tak, aby člověk viděl dobře a současně měl příjemný pocit.
36. Dětské šilhání se upraví samo
Občasné a krátkodobé odchýlení jednoho oka lze do šesti měsíců považovat za normální. Trvalá úchylka jednoho oka není normální v žádném věku, ani u kojenců. Pokud dítě trvale šilhá, je nutné okamžité vyšetření očním lékařem bez ohledu na věk. Mnoho očních chorob se dá s úspěchem korigovat.
37. Na virové onemocnění mi pomohou antibiotika
Častou chybou při léčbě viróz bývá neodůvodněné nasazení antibiotik. Ta totiž viry nezahubí a jejich užívání u virového zánětu dýchacích cest nebo chřipky smysl nemá. V takových případech jsou obvykle doporučovány léky snižující horečku nebo různá mukolytika (přípravky ulehčující vykašlávání). Antibiotika mají význam pouze tam, kde je riziko přidružené bakteriální infekce, tedy u lidí, kteří mají sníženou imunitu.
38. Virózy jsou nemoci z nachlazení
Přestože je vznik virózy stále dáván do souvislosti s prochlazením organismu, není to tak docela pravda. Člověk ani nemusí nachladnout, mnohem podstatnější je styk s vyvolávajícím virem nebo bakterií. V minulosti, ještě předtím, než bylo známo, co toto onemocnění skutečně způsobuje, lidé prostě vypozorovali souvislost mezi výrazným prochladnutím nebo uhřátím a vznikem zápalu plic.
39. Jsem panna, tak nemám u gynekologa co dělat
První gynekologická preventivní prohlídka by se měla provést v patnácti letech a potom vždy jednou za rok. Součástí první prohlídky je nácvik samovyšetřování prsů. Pro prevenci rakoviny děložního čípku se mimo jiné provádí odběr materiálu (stěr) z děložního čípku. Ten se u dívek před zahájením sexuálního života nedělá.
40. Menstruace musí bolet
Moderní hormonální antikoncepce může menstruaci zkrátit, zeslabit a zmírnit bolesti, které tento proces doprovázejí. Bolestivost menstruace lze také zmírnit nebo odstranit vhodnou fyzioterapií, např. cvičením podle Ludmily Mojžíšové.
41. S inkontinencí a častým močením nelze nic dělat
Inkontinence i hyperaktivní měchýř jsou léčitelná onemocnění. Nečekejte, že příznaky samy zmizí, ani se nesmiřujte s trvalým používáním vložek. Většina pacientů čeká půl roku, ale potíže samy neodezní. Někteří z nich čekají roky a teprve strach z vážného onemocnění je přivede k lékaři. Jsou to zbytečně protrpěné roky.
42. Revma je chorobou či příznakem stáří
Je to tradovaný omyl. Nejčastěji se revmatická onemocnění objevují ve středním věku a výjimkou není ani počátek nemoci v mladším, nebo dokonce dětském věku. Pojmy revmatismus a revma se v dnešní medicíně opouštějí. Původně tyto termíny označovaly stavy spojené s otokem kloubů. Revmatická onemocnění postihují nejenom klouby, ale i další složky pohybového aparátu – kosti, svaly, vazy, šlachy a jejich úpony a často i další orgány. Revmatické obtíže tvoří asi 20 % příčin všech návštěv pacientů u praktických lékařů.
43. Osteoporóza bolí
Osteoporéza je záludná tím, že často probíhá bez příznaků. Zlomenina je pouze důsledek onemocnění. Před zlomeninou lze osteoporózu diagnostikovat pouze měřením kostní hmoty. Tato měření provádějí specializovaná osteopracoviště, která jsou součástí interních oddělení větších nemocnic. Jejich návštěvu by měl zvážit každý, u koho se objeví rizikové faktory, např. prodělané zlomeniny, k nimž došlo poměrně malým nárazem, nedostatek pohybové aktivity, snížení tělesné výšky o více než tři centimetry, nadměrné pití alkoholu a kouření cigaret (více než 20 denně), léčba kortikoidy, menopauza, která u žen přijde před 45 rokem věku, atd.
Omyly o první pomoci
44. Lepší je nedělat nic než člověku ublížit
Toto tvrzení je velkým omylem! Lhostejnost a nečinnost rozhodně pacientovi ublíží víc, než když pomůžete a uděláte pár nepřesností. Pokud zavoláte na linku 155, na operačním středisku zvedne telefon vyškolená zdravotní sestra, která vám poradí a navede vás krok za krokem, jak nejlépe pomoci. Zavolání na linku 155 se nerovná poskytnutí první pomoci!
45. Nejdůležitější je se zraněným nehýbat
Poranění páteře hrozí u dopravních nehod, poranění po skoku do neznámé vody a při pádech z výšky. Poranění páteře je velice závažný stav, při kterém může dojít k poranění míchy, což by znamenalo i trvalou ztrátu hybnosti končetin. Při podezření na poranění páteře je třeba být opatrný, ale první pomoc může člověku zachránit život – zvláště když je v bezvědomí a nedýchá a hrozí např. utonutí. Pokud člověk nedýchá, opatrně zakloňte zraněnému hlavu, aniž byste s hlavou hýbali do stran – zachovejte osu páteře. Pokud je pacient zaklíněn v autě, zavolejte hasiče.
46. Člověku v bezvědomí musíme vytáhnout jazyk
»Zapadlý jazyk« se vžil jako termín pro ucpání dýchacích cest, když je člověk v bezvědomí. Pravda je taková, že o jazyk v ústech se vůbec nejedná. Dýchací cesty jsou ucpány jednak kořenem jazyka, ale především celkovým povolením svalstva při bezvědomí. Pro uvolnění dýchacích cest a obnovení dýchání pomůže jedině záklon hlavy, který obnoví napětí v ochablých svalech v oblasti tváře a krku a zprůchodní dýchací cesty.
47. Když člověk nedýchá, propíchneme krk a strčíme tam trubičku
Lidé, kteří si sami ani neumí uříznout rovně krajíc chleba, mají tendence při první pomoci provádět tzv. tracheostomii. Tracheostomie je považována za nejspolehlivější postup při zprůchodnění dýchacích cest. Opak je pravdou – na tento úkon by si v terénu netroufli ani mnozí z nejzkušenějších záchranářů v této zemi. Zapomeňte na akční filmy a raději pacientovi zakloňte hlavu a provádějte dýchání z úst do úst.
48. Velké krvácení lze zastavit jen s pomocí škrtidla
Téměř opak je pravdou. Většinu velkých krvácení, při kterých dojde k velkým krevním ztrátám, lze zastavit pomocí tlakového obvazu. Při poskytování pomoci nikdy tlakový obvaz nesundávejte, a pokud zranění stále krvácí, přidejte další vrstvu obvazu. Teprve pokud rána krvácí a obvaz prosakuje i po přidání třetí vrstvy obvazu, použijte škrtidlo. Podle zkušeností záchranářů to ale v 99 % případů není nutné.
49. Při záchvatu dejte pacientovi něco mezi zuby
Pokousání jazyka jako doprovodné zranění při epileptickém záchvatu s křečemi je doslova démonizováno. Záchranáři s mnohaletou praxí se nikdy nesetkali s tím, že by bylo třeba chirurgicky jazyk ošetřovat po prodělání epileptického záchvatu. Naopak viděli mnohá rozsáhlá poranění kolem dutiny ústní poté, co »zachránci« strčili mezi zuby pacientovi například klacek, obušek a další předměty. Následkem byly vyražené zuby, tržné rány v ústech a okolí, modřiny kolem očí. Takže, nikdy nestrkejte epileptikovi nic mezi zuby, jen mu lehce držte hlavu, aby se neuhodil o okolní předměty!
50. Při kousnutí zmijí ránu vysajeme
Při poskytování první pomoci zapomeňte na rozřezávání rány, její vysávání či vypalování. Místo jen dezinfikujte a ránu překryjte čistým kapesníkem či šátkem. Ránu nepodvazujte! Mýtem je i představa, že ruku či nohu zasaženou hadími jedovými zuby je třeba směrem k srdci podvázat. Končetina se nezaškrcuje, pouze znehybní na dlaze lehce přiloženou bandáží. Zaškrcením končetiny jsou poškozovány její tkáně a šíření nezabrání.
Pokud postižený nekolabuje, osvěžujte jej vodou. Důležité je také uklidnit uštknutého, v případě potřeby mu podejte sedativa. V každém případě jej rychle dopravte k lékaři – nemůžete totiž vědět, jak bude jeho organismus na kousnutí hadem reagovat.
