Úterý 28. května 2024
Svátek slaví Vilém, zítra Maxmilián
Oblačno, bouřka 23°C

Příběh čtenářky Andrey: Nejsem líná, jsem nemocná

Andrea Morkosová
10. srpna 2021 | 06:00

Andrea Mrkosová (28) už několik let trpí únavovým syndromem. Lékaři jí nedokázali pomoct a narážela na předsudky okolí. Naštěstí ale našla cestu, jak se z toho dostat.

Před pár lety jsem začala pociťovat stále větší únavu. Varovné signály jsem ignorovala, běhala ze školy do práce a toto rychlé tempo se mi vymstilo v poměrně mladém věku. Poprvé jsem se zmínila o svých začínajících problémech profesorovi, se kterým jsem řešila svou seminární práci. Bylo to na začátku třetího ročníku vysoké školy, v necelých 22 letech. Řekl mi, že jsem moc mladá, abych měla ve svém věku takové problémy. Myslela jsem, že je to přechodné období a samo také přejde. Takže jsem nepovolila a studovala a pracovala dál na plné obrátky.

Už to nešlo přehlížet

Uplynulo několik měsíců a vůbec nic se nezměnilo, jen vyčerpanost byla větší. Začala jsem hledat informace, proč jsem unavená, a postupně jsem měnila stravu, ale nic razantního se nedělo. Roky 2016 a 2017 byly asi nejhorší. Pár minut po probuzení jsem se cítila, jako kdybych „propařila“ několik nocí. Spánek nepřinášel žádný pocit odpočinku. Večer jsem se bála rána, protože budu muset vstát a jít do práce nebo se učit. Nechápala jsem, jak někdo může vydržet celý den bez toho, že by si šel lehnout. Některé dny bylo těžké jen ležet a držet oči otevřené. K umytí hlavy jsem se odhodlávala pár hodin. Chodila jsem jako tělo bez duše, necítila v sobě žádné emoce. Jako bych umřela zaživa. Během celého období se odehrálo ještě pár náročných situací, proto možná mé stavy trvaly tak dlouho.

Podívejte se na rozhovor s Margit Slimákovou:

Video se připravuje ...
Margit Slimáková: Naše těla jsou dokonalá, neřezejme do nich • VIDEO: Videohub

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Autor: Štěpánka Bínová
Video se připravuje ...