2°C
Buší vám srdce, máte potíže s dechem, svírá se vám hrdlo, máte nutkání na zvracení, pociťujete svalové napětí či máte začervenalou kůži ve tváři a hektické skvrny na těle při různých sociálních interakcích, jako jsou telefonování, vystupování v práci před větším plénem lidí, komunikace s osobou opačného pohlaví, seznamování se s novým člověkem? Je dost možné, že trpíte sociální fobií. Co je ale spouštěčem a jaké jsou rychlé rady při úzkostných stavech? Zeptali jsme se vedoucí terapeutky Marie Funke, zakladatelky a ředitelky centra psychologické a psychiatrické péče AdiCare, která se zabývá kognitivně behaviorální terapií závislosti na alkoholu a poruch příjmu potravy, diagnostikou závislostních poruch a motivační teorií.
Psychoterapeutická léčba byla koronavirovou situací doslova natlačena do on-line verze, konkrétně pomocí videohovorů. Je pro vás teď komunikace s klientem obtížnější? Přece jen obrazovka monitoru snímá pouze obličej a dekolt klienta, nevidíte tak neverbální komunikaci pomocí gest a podobně.
On-line terapii jsme praktikovali i dříve, tudíž není pro nás úplnou novinkou. Například v USA či severní Evropě je to zcela běžná forma poskytování terapeutické péče, a to již 20 let. Její četnost se ale samozřejmě zvedla a začíná být již určitou normou. Drtivá většina emocí se odráží v mimice obličeje, v tomhle takový problém není. Je ale pravda, že psychoterapeut musí zpočátku trochu zabojovat, vcítit se do klienta tváří v tvář je o něco jednodušší.
Jaké výhody ještě spočívají v této metodě? Je to dáno tím, že má klient „možnost rychlého úniku“ v pohodlí domova? Může jednoduše vypnout videohovor…
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.
