2°C
Platí, co se říká, že v zimě jsme nemocní nejvíc?
V zimě jsou častější nemoci, které souvisí se zkrácením slunečního svitu a s poklesem či kolísáním teplot. Čekárny jsou plné lidí s nemocemi horních či dolních dýchacích cest. A typické jsou virové epidemie, které přicházejí na konci zimy.
Proč až na konci?
Protože je obranyschopnost organismu už vyčerpaná. Přes léto se imunitní systém zregeneruje, ale od konce podzimu začíná slábnout, protože čelí řadě nepříznivých vnějších vlivů a nemá moc příležitostí se obnovit.
Vánoční čas někteří neprožívají šťastně. To s tím také souvisí?
Ano. Osamění v době Vánoc lidé psychicky zvládají špatně. Je hodně důležité, aby neseděli doma s rukama v klíně, ale snažili se vyhledávat přátele a společnost, aby si mohli popovídat.
Co můžeme pro svůj organismus udělat, aby zimu zvládl co nejlépe?
Imunitní ochranu si musíme začít budovat už v létě. Základem je co nejvíce pohybu venku, protože potřebujeme být stimulováni slunečními paprsky – samozřejmě s mírou. Léto je také ideální čas na to, začít s otužováním. Vlézt do studené vody je určitě snazší, když je teplota okolního vzduchu příjemná.
A co když letní prevenci zanedbáme?
Pak je důležité už od podzimu začít užívat vitaminy, tím nemyslím jen ty v tabletové formě. Je dobré soustředit se na konzumaci citrusových plodů, kterých je v zimě k dispozici opravdu hodně.
Předjaří znamená pro leckoho čas vyčerpání a ztráty výkonnosti…
V téhle době jsou lidé nejvíc ohroženi nástupy jarních depresí, což pramení z nedostatku slunečního záření. Pomůže to samé, co v létě: chodit co nejčastěji ven – na procházky, na lyže nebo na běžky. Ideální jsou dny, kdy napadne sníh. I když třeba není jasná obloha, bílá barva sněhu má pozitivní vliv na oční nervy a následné vytváření hormonů štěstí v mozku. Umělé světlo v místnosti nikdy pobyt venku nenahradí. Navíc i pohyb sám má příznivý vliv na naši imunitu.
A co doporučíte na jaře alergikům na pyl?
Pro ně je jaro asi nejhorší období, i když jsou správně léčeni. Alergikům by svědčilo, kdyby si plánovali na jarní měsíce dovolenou tak, aby v době, kdy v místě jejich bydliště kvetou rostliny, na jejichž pyl jsou alergičtí, odjeli například do hor, podhorských oblastí nebo k moři. Zkrátka tam, kde se tyto pyly aktuálně nevyskytují. Když se po 14 dnech vrátí z dovolené, nebude už jejich alergen v plné síle.
Léto je skvělé pro podporu imunity. Jaká má naopak zdravotní rizika?
U dětí jsou v létě nejčastější úrazy. U dospělých pak infekční onemocnění způsobená bakteriemi, což bývají jak angíny, tak bakteriální nákazy z jídla a pití provázené častými průjmy a bolestmi břicha. Přes léto jsou nejvíce ohrožení starší lidé – kardiaci a pacienti s vysokým krevním tlakem. Ti by se neměli příliš vystavovat slunci.
Určitě, protože pro kůži jsou sluneční paprsky léčivé, samozřejmě dávkovaně. Na začátku jara proto bývají mnohé kožní nemoci hodně zhoršené. Doporučuju začít už při prvním jarním sluníčku nemocnou kůži přiměřeně slunit a je také dobré ji při tom zvlhčovat obyčejnou nebo minerální vodou. Po zvlhčení je totiž pokožka prostupnější pro sluneční záření, a jeho léčivá UVB složka se tak dostává do hlubších vrstev kůže, v nichž nemoc vzniká.
Jak je to na podzim? Kromě nachlazení asi přicházejí i splíny a deprese...
Zkracující se podzimní dny mají nepříznivý vliv na úzkostně-depresivní stavy a na poruchy spánku, protože se v pošmourných dnech v mozku tvoří málo hormonů štěstí. Zdravá populace to nějak zvládne, horší je to ale u lidí se sklony k depresím.
Co jim pomůže?
Pokud na nich jejich blízcí poznají, že se nějak mění, že mají nějaký problém, a trvá to delší dobu, třeba dva tři týdny, je dobré, aby je povzbudili k vyhledání jejich lékaře. Minimálně praktika nebo i psychiatra, aby diagnostikoval, jestli už nenastoupila nemoc a zda není nutná léčba. Přetrpět rozvinutou depresi do dalšího léta je extrémně vyčerpávající po stránce psychické i fyzické. Neřešená deprese totiž způsobuje zhoršení celkové obranyschopnosti organismu.
