Syndrom explodující hlavy (EHS) popsal poprvé psychiatr Robert Armstrong Jones v roce 1920. Syndrom se zařazuje do skupiny poruch spánku a není jasné, co přesně je vyvolávajícím faktorem tohoto stavu. Syndrom explodující hlavy je spojen se sluchovými halucinacemi, jež přicházejí v počáteční fázi spánkového cyklu. Postiženého budí extrémně hlasitý a velmi nepříjemný zvuk, nejčastěji výbuch nebo výstřel.
Lidé, kteří tímto syndromem trpí, tyto epizody popisují jako stav, kdy máte pocit, že někdo vystřelil z tanku přímo vedle vaší hlavy. V některých případech doprovází výbuch také záblesk světla. Přestože se celá epizoda odehraje během několika vteřin, toho, kdo EHS trpí, pořádně vyděsí.
Sluchová halucinace se může i několikrát zopakovat. Usínání vypadá tedy následovně: lehnete si do postele a začnete usínat, vtom uslyšíte výbuch, výstřel, obrovskou ránu a vyskočíte na nohy. Zvýší se vám tep a nahoru jde samozřejmě i adrenalin. Po chvíli mozek zpracuje, že se nic neděje, vše je v pořádku a asi se vám to „jen zdálo“. Lehnete si zpět do postele, po zhruba půlhodině se uklidníte a přichází kýžený spánek, když vtom se opět ozve rána.
Scénář se opakuje s tím rozdílem, že poté, co ulehnete do postele, několik hodin přemýšlíte nad tím, co se to vlastně děje. Po několika dnech takovýchto příhod se začnete bát usínání a problém je na světě.