Nebojte se soli, srdci ani tlaku neškodí, zjistili vědci. Co když vadí její nedostatek? | Pro ženy | Blesk.cz

Nebojte se soli, srdci ani tlaku neškodí, zjistili vědci. Co když vadí její nedostatek?

4. března 2015 | 06:00

Jakmile si někdo dosoluje polévku, většinou od někoho uslyší – neblázni, budeš mít vysoký tlak. A když už ho někdo vysoký má, mezi běžná lékařská doporučení patří to, aby omezil solení, protože sůl by mu mohla ještě přitížit. Vysoký krevní tlak sice nebolí, ale může přispět k rozvoji infarktu nebo mrtvice, a ty už jsou smrtelně nebezpečné. Jenže to se teď asi změní: vědci přišli s tvrzením, že u lidí ve středním nebo vyšším věku nemá konzumace soli na rozvoj srdečních chorob žádný vliv. 

Vadí vysoký příjem soli, respektive v ní obsaženého sodíku zdraví, nebo ne? Vědci a lékaři váhají. Hlavně poté, co renomovaný časopis JAMA v sekci zaměřené na interní lékařství publikoval výsledky studie, podle nichž zvláště u starších osob sůl srdce nijak neohrožuje. 

Studie se zúčastnilo více než dva a půl tisíce lidí, které vědci sledovali po dobu více než deseti let. Jejich průměrný věk nyní činí 74 let, polovinu tvořili muži, polovinu ženy. Na začátku studie měli všichni zdravé srdce a po celou dobu museli vyplňovat dotazníky týkající se mimo jiné příjmu sodíku. Tedy, laicky řečeno, toho, jak moc solí či jak moc slaná jídla si dopřávají. 

Nebyl to samozřejmě jediný sledovaný ukazatel. Vědci se zaměřili na celkem dvě desítky parametrů, které měly osvětlit celkový zdravotní stav i životní styl sledovaných lidí.

Hodně soli sníte denně v nejrůznějších potravinách.
Každopádně zjistili, že pokud jde o srdce, je jedno, zda člověk denně sní 1500 miligramů sodíku ze soli nebo si jí dopřeje 2300 miligramů, což už bývá obecně považováno za riziko. Ukázalo se, že neexistuje žádný významný rozdíl ve zvýšení rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, srdečního selhání nebo úmrtí.

Není to přitom jediná odborná práce, která dospěla k podobnému zjištění. Už loni v létě vyšla v USA v dalším časopise New England Journal of Medicine studie s tím, že razantní snížení příjmu sodíku může udělat více škody než užitku. Z vyhodnocení zdravotního stavu u více než sto tisíc lidí dokonce vyplynulo, že lidé s nadprůměrným příjmem soli, tedy sodíku, byli méně ohroženi infarktem než ti, kdo úzkostlivě dodržovali doporučení. 

Hlavní autor studie prezentované v časopise JAMA lékař Andreas P. Kalogeropoulos, profesor medicíny na Emory University, připustil, že vše může být samozřejmě zkreslené tím, že množství zkonzumované soli udávali sami respondenti, tedy sledovaní lidé, a že to tedy může být zkreslené. 

Nicméně je pravda, že nynější směrnice doporučují, aby lidé starší 50 let nepřijímali denně více než 1500 miligramů sodíku. Autor studie nicméně mírní nadšení a radí, aby to lidé s příjmem soli stejně nepřeháněli, protože zjištění z nové studie bude ještě třeba ověřit. 

Lékaři jsou nicméně zdrženliví, protože lidé přijímají stále více skryté soli v pečivu, uzeninách nebo slaných pamlscích. Proto například společnost Vím, co jím holdá rozjet kampaň proti přehnané konzumaci soli. 

Navíc nejde jen o srdce. Velké množství soli v těle přispívá k zadržování vody, a tím k zvyšování váhy, navíc podle odborníků neprospívá ledvinám. Nové studie nicméně možná i tento pohled přehodnotí – ukazuje se totiž také, že vadí i příliš nízký příjem sodíku, který je pro buňky lidského těla nepostradatelný.