Pátek 18. září 2020
Svátek slaví Kryštof, zítra Zita
Jasno 18°C

Co dělat, když hlásí rizikový stupeň aneb Jsme citliví na změny počasí

7. srpna 2009 | 14:05

Počasí je bláznivé skoro celý rok. V pondělí prší, v úterý je horko, ve středu fouká a o víkendu je zima. A vy jste podráždění, bolí vás hlava i vymknutý kotník z dětství. Zřejmě jste citliví na počasí.

Tradiční medicína sice citlivost na změny počasí nebere příliš vážně, ale odborníci, kteří se těmito problémy zabývají, vědí, že nejde o žádný výmysl. Odhaduje se, že touto citlivostí trpí až polovina Středoevropanů. Těm změny počasí zhoršují zdravotní potíže, mnohým se ozývají staré jizvy a zranění, jiní se těžko soustředí a jsou podráždění. Spousta lidí i zvířat pozná předem blížící se změny atmosféry a reaguje na ně změnou chování.

Koho trápí?
Zdravý a otužilý člověk ale nemusí nic pociťovat ani před velkou bouřkou. Ohrožení jsou především chroničtí pacienti, lidé oslabení po nemoci, pracovně přetížení a osoby žijící ve velkém psychickém napětí. Výkyvy počasí také často trápí většinu starších pacientů, kteří se těžko přizpůsobují rychlým změnám.

 

Psychických následků se nikdy nezbavím.
Psychických následků se nikdy nezbavím.
Autor: ilustrační foto: SHUTTERSTOCK.COM

Závislí na předpovědi počasí
Nejvíc problémů nám počasí přidělává v létě. To s napětím sledujeme jeho předpovědi, a už předem nás děsí, jak nás potrápí. Na citlivost na výkyvy počasí neexistuje žádný lék, takže nezbývá než jim přizpůsobit svůj životní rytmus. Pokud trpíte nízkým tlakem a podle předpovědi se má snížit i atmosférický tlak a mělo by začít hřmít, odložte delší cestu autem a dopřejte si víc tekutin.

 

Co nás nejvíc ničí

Nepříjemné jsou přechody atmosférických front provázené výkyvy tlaku, vedrem, deštěm a bouřkami. Nejhorší pro naše tělo je také prudká změna počasí, zvlášť o víc než 10 stupňů. Pokud je v úterý 30 stupňů a ve středu sotva 18, můžeme očekávat, že se to našemu tělu nebude líbit.

Biostupeň 3
Hlídat předpověď počasí není na škodu, ale biometeorologické stupně stejně musíme brát s rezervou. Stává se, že v Liberci prší, zatímco v Olomouci se lidé vyhřívají na sluníčku. Zátěžové stupně jsou tedy jen určitou orientační informací a varování nemocným, aby zbytečně nepřepínali svoje síly a počítali s vlivem počasí. Rizikový stupeň také udává jen intenzitu procesu, ale neřeší konkrétní dopad počasí. Můžou nastat situace, kdy je ohlášený rizikový stupeň číslo tři a má vliv na osoby se srdečně-cévními nemocemi. Druhý den může být také stupeň číslo tři, jenže ten může mít vliv na úplně jiný typ lidí. Proto je třeba si při biopředpovědi předem všímat, kterých nemocí nebo pacientů se týká.

Nedejte se!
Pokud jste právě zjistili, že právě vám zítra hrozí nejvyšší rizikový stupeň, dopřejte si dostatek spánku, nepřetěžujte organismus, upravte si stravu, vyhněte se stresu a nezapomeňte na předepsané léky. Zvláštní pozornost věnujte řízení, protože výzkumy dokázaly, že zpomalené reakce a poruchy koncentrace se změnou počasí souvisejí.

 

Při tlakové výši a větrném počasí zvyšte přísun vitaminu C a do čaje si přidejte o trochu více cukru a mléka než obvykle.
Při tlakové výši a větrném počasí zvyšte přísun vitaminu C a do čaje si přidejte o trochu více cukru a mléka než obvykle.
Autor: SHUTTERSTOCK.COM

 

Co s jídelníčkem?
Při změně počasí se vyhněte pití kávy a silného černého čaje. Dopřejte si víc minerálních vod doplněných šumivou tabletou hořčíku a vápníku. Při tlakové výši a větrném počasí zvyšte přísun vitaminu C a do čaje si přidejte o trochu více cukru a mléka než obvykle. Na pár dnů vynechejte hovězí a vepřové maso a nahraďte je zeleninou a rybami. Pomáhají také šťávy z čerstvého ovoce a šípkový čaj. Neuškodí ani kousek hořké čokolády. Pokud naopak hlásí tlakovou níži, servírujte si potraviny s vyšším obsahem hořčíku – ryby, luštěniny, banány nebo fíky. Vyhněte se soli a před spaním si uvařte čaj z meduňky.

 

Pokud naopak hlásí tlakovou níži, servírujte si potraviny s vyšším obsahem hořčíku – ryby, luštěniny, banány nebo fíky.
Pokud naopak hlásí tlakovou níži, servírujte si potraviny s vyšším obsahem hořčíku – ryby, luštěniny, banány nebo fíky.
Autor: SHUTTERSTOCK.COM

Jak reagujeme na počasí

 

Vnímavost: Jde hlavně o změny nálady, neprovázejí ji pocity bolesti ani výrazné chorobné stavy. Je to ochranný reflex, který nás upozorňuje, abychom se změně počasí přizpůsobili.

Citlivost: Projevuje se jako nevolnost, bolest hlavy, ospalost nebo problém s krevním tlakem.

Přecitlivělost: Tou trpí hlavně lidé s chronickým zánětem průdušek, anginou pectoris, cukrovou nebo epilepsií. Projevuje se žaludečními a střevními potížemi, podrážděností, problémy s koncentrací a zpomalením reakcí.

Tlaková výše (1020 až 1060 hPa)

Je charakteristická pro hezké počasí a lidé na ni většinou nijak nereagují. Během ní svítí sluníčko, oblohou se nehoní příliš mráčků, je bezvětří nebo vane jen mírný vítr. V zimě ale může být při tlakové výši i mlha, mrholení a chladno.

Tlaková níže ( pod 1000 hPa)

Citliví lidé se při ní cítí pod psa. Točí se jim hlava, jsou malátní, ospalí, prostě nejsou ve své kůži. Venku se honí mraky, poprchává nebo přímo lije, vítr sílí, objevují se bouřky, v zimě sněží a v létě se ochlazuje.

Autor: připravily: vin, hrd