3+1 místo v Česku, která unikají pozornosti davů, a přitom stojí za návštěvu! | Pro ženy | Blesk.cz

3+1 místo v Česku, která unikají pozornosti davů, a přitom stojí za návštěvu!

17. července 2020 | 06:00

Nejen za hranicemi je co objevovat! Řada výjimečných míst je k vidění i v Česku. Adam Gebrian by o tom mohl vyprávět. A taky vypráví! Držitel ocenění Architekt roku, který studoval a pracoval v Amsterdamu, Rotterdamu, Paříži, Londýně a Los Angeles, během uplynulých dvou let procestoval republiku a navštívil padesátku překvapivých staveb. Jimi provází ve svém pořadu. Vidět je můžete na internetové televizi Mall.tv – nebo si je zajeďte prohlédnout osobně. Tady jsou tipy na tři z nich, ta byste o letošních prázdninách neměli minout. A k tomu jeden bonusový tip!

Tak trochu jiný hotel

V historickém centru jihočeských Slavonic stojí původně gotický dům s nejstarší sgrafitovou fasádou v Česku. V roce 1988 ho s propadlou střechou a naivní představou o sdílení čtyř pokojů, které se tehdy daly obývat, koupilo osm členů Divadla Sklep. Jeden z nich, Jan Boháč, po revoluci ostatní spoluvlastníky vyplatil a pro následujících třicet let spojil své jméno s dnešní Besídkou. Místem setkání, restaurací a hotelem. Besídka se stala oblíbeným útočištěm řady známých osobností, včetně původních majitelů, kterými byli i David Vávra, Tomáš Hanák nebo Roman Koucký. Posledně jmenovaný architekt je zároveň autorem návrhu osmi designových pokojů odkazujících svým ztvárněním i názvy právě na osmičku přátel, která kdysi dost možná zachránila pohraniční ruinu před zkázou. „Pokud se sem vydáte, nemusíte se hned ubytovávat, stačí navštívit osobitý bar. A rozhodně nevynechte ani návštěvu toalet. Jednak je to stavebně nejstarší část, jednak ukazují mnohé o majitelově vkusu a prozrazují, jak budova vypadá i v jiných částech,“ doporučuje Adam Gebrian.

Besídka Slavonice

Příští zastávka – Nižbor

Podílu ve slavonické Besídce se Tomáš Hanák sice vzdal záhy po jeho nabytí, ne tak touhy vlastnit hospodu. Na okraji Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko se mu před šestnácti lety zželelo polorozpadlého drážního skladu z roku 1876. A není divu! Železniční síť za Rakousko-Uherska byla totiž neuvěřitelně rozvinutá, dodneška se jedná o jednu z nejhustších na celém světě a byla lemována architekturou, která měla mimořádné kvality, i když se jednalo o běžné provozní stavby.

Neměl jsem s rekonstrukcí žádnou zkušenost. Nevěděl jsem, jestli se nedozvím, že je všechno ztrouchnivělé a rozežrané červotoči, že jsem koupil hromadu dříví. Naštěstí se ukázalo, že budova je v naprosto skvělém stavu. Líbila se mi představa přívětivé nádražní hospody s přijatelnými cenami a projíždějícími vlaky kolem. Mám rád všednost a každodennost, vždycky jsem ji vyhledával i na svých cestách, proto jsem si přál vybudovat něco normálního,“ netají se svými rozpačitými investorskými začátky Tomáš Hanák.

Zastávka Nižbor: sezónní nádražní restaurace

Ten v průběhu let zhodnotil nové zkušenosti, vyhrané administrativní bitvy i objížďky dalších seřazovacích nádraží a na tom nižborském vystavěl celý areál. „Po rekonstrukci hospody jsem koupil v zuboženém stavu služební vagon hytlák a po čase se vrhl na jeho proměnu v ubytovací zařízení. Dnes tady mám ubytovací vagony tři a v každém se mohou vyspat klidně čtyři osoby,“ rekapituluje dosavadní úsilí, které je poctou českému kutilství. Poctivá ruční práce je tu totiž vidět v každém detailu.

Vizuální herna

Kapitolu o Kutné Hoře zahrnuje nejeden průvodce. Zdejší chrám svaté Barbory je totiž bezesporu „nutností“, musí se vidět. Majestátní katedrála zapsaná na seznamu Světového dědictví UNESCO ale není ve středočeském městě jediným pozoruhodným místem. Netušenou podívanou nabízí i bývalá Jezuitská kolej a oči navrch hlavy budou mít především děti. Za zdmi 150metrové barokní fasády se totiž ukrývá GASK – Galerie Středočeského kraje, která není žádnou zkostnatělou institucí, ale současným prostorem, kde se potkává staré s novým, aniž by jedno bylo na úkor druhého.

Vizuální herna GASK v Kutné Hoře

Neméně inspirativní je i přístup k návštěvníkům všech věkových kategorií. Vedle stálé expozice a dočasných výstav jsou součástí areálu rozlehlé zahrady, knihkupectví s designovým obchodem, kavárna a velkorysá dětská herna, které dělají z návštěvy výjimečný kulturní zážitek pro celou rodinu. „Jeden z nejkrásnějších prostorů celého areálu je věnován nejmenším. Není to žádný zastrčený koutek bokem, naopak je jim věnována spousta prostoru, kterým je jim jasně dána najevo jejich důležitost. Osobně jsem za to moc rád, protože se tu děti nejen zabaví, ale i se něco dozvědí o umění 20. století,“ pochvaluje si hernu Adam Gebrian, který je sám otcem čtyřletého Filipa.

Bonusový tip

Osmnáct kilometrů severně od Prahy leží Máslovice. Zdánlivě malá víska se čtyřmi sty obyvatel, která by ale mohla jít ostatním příkladem. Její zastupitelé koupili v roce 2013 za obecní peníze budovu chátrajícího autoservisu na návsi a rozhodli se z ní udělat to, čím kdysi bývala – centrum místního kulturního dění. Na rekonstrukci hospody a společenského sálu vypsali anonymní architektonickou soutěž, a Máslovice se tak staly nejmenší obcí v Česku, která tenhle nástroj České komory architektů použila. A vyplatilo se jim to po všech stránkách!

Musím říct, že návštěvy staveb, jako je tahle, mě baví asi nejvíc. Je to něco, co považuji za normální chování, takhle bych si představoval standard v České republice. Nic astronomicky drahého, ale důležitá součást malé obce, a přitom na architektonické úrovni. Je to důkaz, že realizace takových věcí je možná, a byl bych moc rád, kdyby jich do budoucna bylo mnohem víc,“ doporučuje architekt zastavit se v místním lokále. Zakončit tam můžete třeba procházku Máslovickou naučnou stezkou s jedním z nejstarších vltavských přívozů nebo muzeem másla.

Autor: Žaneta Podlahová