Petra Černocká: Švýcarsko stojí za vidění

Nejoblíbenější dovolená Petry Černocké

„Nejraději jezdím do Řecka a Chorvatska. Taky proto, že se tam dá jet autem. Nějak jsem se letos lekla, když jsme přiletěli z Brazílie. Asi týden nato na stejné trase letadlo do Evropy už nedoletělo. Do Thajska to ale ještě asi risknu, až mi trochu otrne, protože tam se mi líbilo nejvíc. Samozřejmě i kvůli těm všem gurmánským zážitkům. Vaří skvěle, jednoduše a zdravě. Thajci se navíc rádi usmívají a snaží se vás pochopit, i když máte tak špatnou angličtinu jako já. Nehledě na to, že je fajn, že oni taky anglicky moc neumí, takže tam nemám obvyklé komplexy.“

Vzpomínky na Švýcarsko
„Můj manžel má ve Švýcarsku kamaráda, dvakrát jsme se tam byli podívat. Češi obecně považují Švýcary za nesrdečné a odtažité, ale moje zkušenost je jiná, i když jsem je samozřejmě za pár dní nemohla poznat. Působili na mě vlídným a přátelským dojmem. Přiznám se, že mi vyhovuje i jejich smysl pro pořádek a čistotu. A přírodní krásy Švýcarska rozhodně stojí za vidění.“

ŠVÝCARSKO

Svět na kolejích

Manžel řádí s kamerou ve vyhlídkovém vagoně s obřími okny na stěnách i ve střeše, děti dovádějí na skluzavkách a prolézačkách, zatímco vy si odpočinete v relaxačním voze, kde je absolutní klid, tedy zejména vypnutý mobil. Zdá se vám to jako sen? Ve švýcarských vlacích se vám splní!

Ne, to vážně není utopie. Ve vlacích alpského Švýcarska si každý najde svůj koutek, ve kterém bude naprosto spokojený. To platí dokonce i o hyperaktivních manažerech, kteří mají ve vybraných soupravách k dispozici jakési kanceláře se sklopnými stolečky, lampičkou, zásuvkou a zesilovačem signálu mobilního telefonu, aby mohli být neustále na příjmu – což platí i v tunelech, jichž je tato země plná.

Jezdí jako hodinky
Na hlavních tratích mají vlaky většinou jen půlhodinový interval, a to od časného rána až do půlnoci, a po vedlejších jezdí každou hodinu. Prakticky celou zemi tak lze projet trochu rychlejším tempem třeba už za čtyři dny, v naprosté pohodě za týden. Počítejte s přesností, kterou jsou švýcarské železnice proslulé. Ovšem totéž platí o pověstné čistotě ve vlacích i kolem tratí.

 

 

Alpy z vlaku
Za oknem sledovat ubíhající krajinu je zvlášť za slunečných dní skutečně nádherné představení. Švýcaři to dobře vědí, a tak pro turisty vypravují dokonce i speciální „vyhlídkové“ vlaky. Mezi nejslavnější z nich patří takzvaný Ledovcový expres. Nenechte se zmást názvem ani letmým pohledem do jízdního řádu, kde má na 300 kilometrech jen pár zastávek. Ve skutečnosti jde o jeden z nejpomalejších vlaků světa s průměrnou rychlostí pod 40 kilometrů v hodině. Na zdolání trasy mezi Zermattem, turistickým městečkem pod mystickou skálou Matterhornu, a věhlasným letoviskem Svatým Mořicem tak potřebuje bezmála osm hodin! Ale na nudu není čas: za okny se míhají nejrůznější podoby Švýcarska, od velehor přes malebná údolí pod nimi, pohádkové vesničky střídají starobylá i moderní města a horské bystřiny se mění v dravé řeky, jež za jarního tání dokážou hravě podemlít i bytelný železniční násep.

Na dosah ledovců...
... vás zaveze třeba Bernina expres, který navazuje na ten Ledovcový na jeho východní konečné ve Svatém Mořici, nebo zubačka Gornergrat, startující ze západní konečné Ledovcového expresu v Zermattu. Ve Švýcarsku najdete též nejvyšší nádraží Evropy, které je zakopané v tunelu pod ledovcem v sedle Jungfraujoch (3454 metrů nad mořem).

Nepohrdněte rychlíkem
Všechny dosud zmíněné vlaky jsou celkem pomalé úzkokolejky, ovšem parádní panoramata lze ve Švýcarsku obdivovat i za okny běžných rychlíků. Nejúžasnější z nich je pouť přes Alpy na „italský“ jih Švýcarska, do kantonu Ticino. Váš partner bude cestou po hlavní trati mezi Curychem a italským Milánem zřejmě obdivovat legendární Gotthardskou železnici, dodnes bezvadně funkční soustavu viaduktů a tunelů v srdci Alp z roku 1882, zatímco vy na tomto výletu oceníte jižanské slunce a nádherná jezera v cíli na švýcarsko-italském pomezí, případně též nákupy v mekce módy Miláně. A děti zaručeně nadchne Miniaturní Švýcarsko v Melide, rodinný areál se zmenšenými vláčky i všemi důležitými švýcarskými milníky na břehu jezera u zastávky cestou z Lugana do Milána.

 

Swiss Pass

 

- předplatné na tamější hromadnou dopravu. V ceně je železnice, žluté poštovní autobusy, parníky na vnitrozemských jezerech, městská doprava + zdarma návštěva 450 švýcarských muzeí. Navíc až 50% slevy na lanovky a vysokohorské ozubnicové železnice.

Cena
Dva dospělí na čtyři dny od 7500 Kč, 8 dní od 11 000 Kč, 15 dní od 13500 Kč. Zdarma vám ke Swiss Passu vystaví takzvanou Family Card, díky níž s vámi cestují děti do 16 let zdarma!

Info
www.MojeSvycarsko.com

Poznamenejte si Pojedete-li do Švýcarska autem, nezapomeňte si na hranicích koupit dálniční známku (700 Kč na rok), letecky najdete nejlevnější spojení do Basileje (zpáteční od 1900 Kč, www.swiss.com), Curych a Ženeva stojí od 3000 Kč. Bydlení v hostelech s možností vlastního vaření (pro dva dospělé a dvě děti od 1500 Kč za noc) najdete na www.swissbackpackers.ch nebo www.youthhostel.ch, pronájmy bytů a chat na www.interhome.cz. Pokud si netroufáte cestovat na vlastní pěst, vlakové dovolené pořádá stále více cestovek (www.svycarsko-vlakem.cz).

Zítra čtěte: Dozvíte se, jakou kuchyni Petra Černocká miluje, co nejčastěji vaří a na stránkách Blesk.cz se s vámi podělí i o své oblíbené letní recepty na meruňkové dezerty.