Neděle 22. prosince 2024
Svátek slaví Šimon, zítra Vlasta
Zataženo, déšť 5°C

Dana Morávková: Miminko bych si přála!

Dana Morávková
10. července 2009 | 05:00

Herečka Dana Morávková (37) se postarala o největší televizní přestup roku a zvedla vlnu emocí. Opustila Andreu Rubešovou a zamířila do Ordinace v růžové zahradě 2 jako Zdena Tichá.

Proč Dana nabídku přijala? Radila se s manželem Petrem Maláskem (45), se kterým už je čtrnáct let šťastná?A co by si přál jejich syn Péťa (11)? Jako jedna z velmi mála českých osobností se potkala s Michaelem Jacksonem...

Jaké bylo setkání s Michaelem Jacksonem?

„Zahlédli jsme ho v letos v létě v Londýně před divadlem. Měli jsme štěstí, že jsme Michaela náhodou potkali. To se opravdu nestává každý den. Jeho nečekaná smrt nás s Petrem zasáhla, byl to opravdu fenomén doby.“

Jak se Michael choval, schovával se?

„Ne. Byl s celou rodinou, kolem něj bodyguardi, holky na něj křičely, padaly do mdlob. Byly šťastné, že ho vidí. Petr to všechno točil a vyfotili jsme si ho. Byl to opravdu skvělý muzikant! Samozřejmě jsme s manželem byli v neděli na Staroměstském náměstí, kde probíhalo s Michaelem rozloučení.“

To bylo právě v době, kdy jste kývla na nabídku do Ordinace v růžové zahradě 2? Radila jste se s manželem Petrem Maláskem o tom, zda ji přijmout?

„Samozřejmě, s Petrem se radím o všem a v Ordinaci mi drží palce.“

Díky vašemu odchodu z VKVček se zvedla vlna emocí. Váhala jste, nebo zalitovala odchodu?

„Ne! Dostala jsem nabídku, přijala ji a těšila se na novou práci. Člověk zkrátka potřebuje změnu. To je jako kdybyste pět let dělala rozhovory jen s herečkami...asi byste také zatoužila po něčem jiném. Nechtějte po mně, abych pomlouvala VKVčka, bylo to krásných pět let krásné práce.“

Jak se na Primě sděluje, že odcházíte? I pořad Hádej, kdo jsem pro vás skončil...

„Nikdy jsem nebyla zaměstnanec televize, vždy jsem byla pouze najímána na jednotlivé pořady. Devět let jsem se snažila svou práci dělat co nejlépe, proto si nemyslím, že by mezi mnou a TV Prima byl důvod k nějaké zášti. Stejně, jako oni respektují mé rozhodnutí hrát v jiném seriálu, já respektuji výměnu mé osoby v pořadu Hádej, kdo jsem.“

Jakou nabídku byste nikdy nepřijala ani za velmi zajímavou sumu?

„Nabídky nepoměřuji sumami, nýbrž podle jejich obsahu.“

Tvrdí se, že jste si vydobyla místo nejlépe placené herečky díky kráse, inteligenci a pokoře. Co vás nejvíc z toho těší?

„Nevím, to se říká? Ale asi je to lepší, než kdyby se tvrdil opak...“ (směje se).

Kvůli seriálu jste musela opět změnit svůj vzhled. To jste tak disciplinovaná herečka?

„Myslím, že to k herectví patří a pro roli to udělám ráda. V soukromém životě ale nejsem člověk, co touží po změnách.“

Jak moc jste do proměny mluvila?

„Dramaturgové mi řekli co si pro mě připravili a vymysleli. Pak následovala porada s kadeřníkem Jamesem, ke kterému chodím už pět let.“

Co na to říkal Petr, že mu domu přišla nová paní?

„Nic, ten mi do účesu nemluví.“ (Směje se)

I kvůli Andree Rubešové jste podstoupila změnu image. Co vás za tu dobu naučila?

„Myslím, že jsme se od sebe učily navzájem. Nikdo není jen čistá potvora, snažila jsem se ji polidštit a to se mi doufám podařilo. Za těch pět let toho stihla opravdu hodně. Já bych to asi nezvládla.“

Co konkrétně byste nestíhala, chlapy?

„Chlapy už vůbec!!!“

Dovedete si představit, jaký by byl herecký život, kdyby vám do něj Andrea nevstoupila?

„Nikdy jsem o tom nepřemýšlela. Třeba by přišla jiná nabídka, jiná Andrea. Třeba bych si celou dobu jen spokojeně hrála divadlo a stavěla choreografie… kdo ví?“

Máte podnikatelskou duši a srdce?

„Ne, vůbec! Podnikatelku jsem mohla jen hrát a jsem ráda, že mi ji diváci uvěřili. Pro mnoho žen, podle reakcí, byla inspirující. Jednou jsem seděla v restauraci a z legrace za mnou přišel pán, abych zavolala řediteli společnosti jako Andrea Rubešová.“

Zavolala jste?

Jsem pro každou legraci, tak jsem to udělala a vzali to.“

Ještě vám firmy zasílají ekonomické časopisy?

„Posílají, teď ale asi začnu dostávat ty lékařské.“ (směje se)

Můžeme vám posílat Blesk Zdraví

„To by bylo fajn, děkuju.“

Hrajete kardiochirurga, podstoupila jste nějaké lékařské školení?

„Ano, podstoupila. Mám pár dobrých kamarádů – lékařů. A při natáčení máme lékařský dozor, abychom věděli jak na pacienty 'sáhnout'. S nimi všechno konzultujeme, poradí nám, aby to vypadalo reálně.“

A už jste se ve své roli podívala na opravdové srdce?

„Nastoupila jsem jako ředitelka nemocnice a víc prozradit nemůžu, dívejte se a uvidíte.“ (Směje se)

Manželovo srdce máte už čtrnáct let. Jaký je recept na spokojené a šťastné manželství?

„Ten není a kdyby byl, měla bych nobelovku. Důležité je zkrátka najít to druhé puzzle, které do toho vašeho zapadne. A já ho našla. Jsem pověrčivá, tak to raději zaklepu.“

Něco vás ale na Petrovi rozčilovat musí, ne? Nebo je dokonalý?

„O co méně je on dokonalý, o to více já jsem tolerantní. A naopak.“

Dokáže vás vůbec něco rozčílit?

„Jsou situace, kvůli kterým je člověk smutný, vážný, nebo brečí. To má v životě každý. Co mě dokáže vytočit jsou nepravdivé články, ale proti tomu nemůžete udělat nic. Snažím se s tím naučit žít.“

Manžel je skladatel, muzikant. Co vy a zpívání?

„Musím přiznat, že Petr nesnáší herecké zpívání, tak raději mlčím. (směje se) Hudbu miluju, hlavně klasickou a Petr mě naučil poslouchat i jazz. Máme rádi i muzikály.“

Maminka je inženýrka ekonomie a tatínek matematik, to je dost daleko od herectví. Nebyli zklamaní, když jste si vybrala herectví?

„Tak trochu si za to můžou sami. V šesti letech mě přihlásili do přípravky baletu Národního divadla a tam vznila ta láska k divadlu. Už nebylo cesty zpět.“

Jak vycházíte s čísly a složenkami?

„Tatínek vždy dbal na vzdělání a hlavně matematiku a naučil mě šachy, které teď hraju s malým Péťou. Jinak se přiznávám, že na matematiku, fyziku a chemii jsem moc nebyla. Dokonce kdybych neudělala talentovky na DAMU, uvažovala jsem o žurnalistice.“

Za co nejvíc utrácíte, nebo raději šetříte?

„Za cestování. To opravdu miluju.“

Vysoké školy máte ale dvě. Krom DAMU jste ještě vystudovala choreografii. Stále ji děláte pro moderní gymnastky?

„Taky, pokud mne požádají, ráda ji udělám. Je to ale o nabídce. Choreografii si nemůžete dělat doma do šuplíku a čekat, že si někdo vzpomene.“

Našlo se už něco, kde jste to vzdala a řekla si, že ji nedokážete udělat?

„Ne! Pan profesor Šmok mi vždycky říkal, že choreografie jde udělat i pro koně a toho se držím. Navíc, měl pravdu, protože dělal choreografii pro natáčení Cirkusu Humberto. Já ji třeba sestavovala pro kulturistu a vůbec nic jsem o tomto sportu nevěděla.“

Zajímáte se o politickou scénu, která byla v poslední době dost divoká? Uvažovala byste sama, že byste do ní vstoupila?

„Já??? (směje se) Nikdy!!!.“

Máte toho spoustu, uděláte si vůbec čas a zajdete si s manželem na večeři, aniž by vás někdo obtěžoval?

„Mě ale nikdo neobtěžuje! Jdeme do divadla, na večeři, s tím nemáme problém a když někdo přijde pro podpis, ráda se podepíšu. Jsou to přece moji diváci a vaši čtenáři.“

Zdědil váš syn víc hereckého talentu po vás, nebo toho hudebního po manželovi?

„Na to je ještě brzo, ale byla bych šťastná, kdyby byl po manželovi. Hraje na klavír a ani podobou Petra nezapře.“

Nestěžuje si, že je sám, nechtěl by sourozence?

„Chtěl by bráchu, ale aby mu bylo už aspoň deset a to já neumím splnit.“ (směje se)

A miminko s manželem neplánujete?

„Manžel se fláká. (směje se) Ale ještě jedno bychom chtěli a je jedno, jestli kluka nebo holčičku, hlavně aby bylo zdravé.“

Autor: Hana Pokorná
Klíčová slova: dana morávková
Diskuse ke článku
.