Jana Hlaváčová patří mezi výrazné herečky českého filmu i divadla. Zájem o umělecký svět v ní vzbudil otec, který byl členem ochotnického divadla. Po maturitě na gymnáziu vystudovala DAMU. Její první angažmá bylo v Divadle J. K. Tyla v Plzni, kde působila pět let. V osmdesátých letech se stala první dámou Národního divadla, v něm zažila svou vrcholnou éru. Od roku 1994 působila v Divadle na Vinohradech. Byla také profesorkou herecké tvorby na pražské DAMU.
VIDEO: Jana Hlaváčová: Divadelní hvězda, která rezignovala na život.
Nezapomenutelná Tonička
Na filmovém plátně se uvedla už jako studentka DAMU – rolí průvodkyně Čedoku Mefistofely v úspěšné filmové komedii Kam čert nemůže. Pamatovat si ji můžete také z pohádek Třetí princ, Sedmero krkavců nebo Anděl Páně. Zazářila také v dalších snímcích jako Ikarův pád, V zámku a podzámčí nebo v seriálu Hraběnky. Diváci ji mohli vidět také v seriálech jako Cirkus Humberto, Chalupáři, Byl jednou jeden dům nebo Dokonalý svět. Proslulá byla díky roli zdravotní sestry Toničky ze série Básníků Dušana Kleina. Před kamerou se pak naposledy objevila v roce 2011 v psychologickém dramatu Viditelný svět.
Osudová láska
Prvním manželem Jany Hlaváčové byl herec Jiří Michný. V roce 1963 se jim narodila dcera Tereza. Dva roky po jejím narození však Jiří Michný zemřel na roztroušenou sklerózu. Druhým manželem Jany Hlaváčové byl Luděk Munzar, se kterým si zahrála na jevišti například v Našich furiantech, ale i ve filmu i v řadě televizních inscenací. Jejich manželství bylo považováno za osudové. Překonali spolu Munzarovu rakovinu, a když později herečka onemocněla Parkinsonovou chorobou, její milovaný muž se o ni vzorně staral. Byli spolu čtyřiapadesát let a rozdělila je až jeho smrt v roce 2019.
Rezignovala na život
V roce 2011 se Jana Hlaváčová stáhla z veřejného života a od smrti Luďka Munzara se světem příliš nekomunikovala. V posledních letech o sobě mluvila jako o "ležákovi", který nemá potřebu s nikým mluvit. Velkou oporou jí byla dcera Barbora Munzarová, která se o ni starala.