Daro, záviděla jste někdy něco někomu?
Kdyby můj život nebyl šťastný, tak bych možná záviděla. Bylo by rouhání nepřiznat si, že byl osud ke mně velmi štědrý ve všech souvislostech a směrech. Nic mě vyloženě nezlomilo a všechny věci, i když to byly zběsilé kotrmelce, tak mě spíš jenom vyformovaly do pohody. Takže nezávidím, naopak mám pochopení pro to, když se někdo v něčem plácá, a i když někdo ustřelí nebo šlápne vedle, protože to sama znám důvěrně. Já vím, jak kolem mě spousta lidí závidí a řeší, takže tuhle vlastnost nenávidím v podstatě – teď jsme na to přišly!
Takže neúspěch vás spíš žene ještě dál?
Asi ano, ale já nad tím takhle nepřemýšlím, jsem tak nějak naprogramovaná a všechno to nějak celkem přirozeně funguje a vlastně dělám jenom to, co mi dělá dobře. A doufám tedy, že stejně tak posílám tu dobrou energii dál a nikoho nijak nesvazuji, nemám tendenci měnit ani nechci nikomu do ničeho kecat, prostě si chci jenom užívat život a zpívat.
Podívejte se na rozhovor:
Dneska je tady ta kosmetika v barvách trikolory, byla jste vždy hrdá na svůj původ?
Rozhodně, já vždycky říkám, že jsem takový československý produkt. To Slovensko ve mně je zakódované a je tam navždy. Jsem na to pyšná, že reprezentuji Československo, proto je pro mě někdy těžké se rozhodnout, když se mě ptají, co jsem víc, jestli Slovenka, nebo Češka. Já se opravdu cítím jako Českoslovenka.
Teď má spousta českých celebrit tendence kupovat nemovitosti v zahraničí a přemýšlejí o stěhování, jak jste na tom vy?
Mám tendence kupovat domy v zahraničí, ale neplánuji se tam stěhovat navždy. Jsou to domy, které dobře vydělávají peníze nebo nám slouží k oddechu a k zábavě. Ono je to takové jiné vracet se do domu, kde už máte ty plavky a ve špajzu věci, které si chcete otevřít... Máte tam svůj ručník a tak dál, to mě baví.
A co máte v tom špajzu?
Spoustu rýže. Jako vážně, já rýži miluji, a když nevím co a fantazie selhává, tak vaříme rýži na všechny způsoby a Pavel je z toho taky nadšený. Včera jsme zrovna měli lososa a řešili jsme, co k němu, tak to samozřejmě vyhrála milovaná rýže.
Viděla jsem u vás na Instagramu, že Laura měla velké focení. Byla nadšená?
Myslím, že ano, byla to pro ni nová a strašně zajímavá zkušenost. Ale myslím si, že šlo o jednorázovou akci. Přišla zajímavá nabídka od kamarádů. Nikdo z naší rodiny z Laury nechceme mít žádnou novou zpěvačku, herečku nebo modelku a spíš ji podporujeme v čemkoliv smysluplném a svobodném. Ale mám radost z toho, že ona sama to vyhodnotila a řekla i v tom rozhovoru, že není nic snazšího než vyšplhat se po zádech slavných rodičů a že by se šplhalo lehce a vysoko, protože v podstatě jakékoliv dveře, které by chtěla, tak jí dokážeme všichni v rodině otevřít. Aktuálně teď i ty sportovní. Ona je taky velmi sportovně nadaná, ale vypadá to, že se vydá úplně jiným směrem, protože to vyhodnotila jako věc, která by ji vlastně úplně neuspokojovala. Vždycky by tam bylo to srovnání s rodiči nebo strejdou Pavlem, takže říkala, že pomoc nechce. Že si ještě na to přijde sama. Ani modelka, ani zpěvačka to nebude.
Takže si chce najít něco svého, v čem bude dobrá?
Je to dost možné. Aspoň to tak teď aktuálně vypadá, uvidíme. Já říkám, že to má vlastně těžší.
Jak se vám líbilo být v pozici pozorovatele a vidět dceru na tom pomyslném piedestalu v záři reflektorů?
Bylo to super. Tak my jsme měli něco podobného v té O2 Aréně, kde stála se mnou na jevišti před těmi dvaceti tisíci lidmi. To jsem si tak v duchu uvědomovala, jaká je frajerka, že to v patnácti dá bez jakékoliv průpravy. Rovnou si to střihla, prostě žádná troškařka.
Tak měla ve vás velkou podporu!
Asi kdyby na to byla sama, tak by tam asi nešla, možná by ji na to pódium museli táhnout párem volů, jak se říká, ale takhle šla za mnou. Já už na jevišti stála, přišla si se mnou zazpívat duet a to bylo hrozně hezké a dojemné. Myslím, že pro obě.
Máte nějaké plány na léto, nový projekt nebo něco zajímavého?
Určitě budu pracovat na novém albu, chci ještě před lednovým koncertem, druhým v O2 Aréně, vydat možná jeden až dva singly, videoklipy, příští rok album. A teď v létě Sardinie, dovolená s rodinkou a v srpnu chceme do Miami.
Teď je festivalová sezona v plném proudu – uvidí vás někde diváci a láká to třeba Lauru, vyrážet?
Pořád se něco děje, já se to vždycky dozvím až v autě, kam jedeme. Lauru to neláká, protože ona v tom vyrostla, oba rodiče muzikanti, takže s námi od mala chodila "do práce" a je to pro ni zcela všední věc. Nijak významně už se netěší nebo nechystá. Zažila to už mnohokrát za těch patnáct let.
Nemá ambice vyrazit někam, kam byste se ji třeba bála pustit?
Ona je zatím pořád ráda s námi, teď je ten věk, kdy se to láme, ale ještě ji baví dovolené s námi. Takže já se jí ani neptám, nechci to vědět, protože bych byla sama proti sobě, kdybych v ní vůbec probudila tu myšlenku!
A kluky zatím neodmetáte ze zápraží?
Kluky má kolem sebe samozřejmě, vždyť je jí patnáct a je to kočka. Ale zatím tam není nikdo, kdo by mi byl představen jako přítel, ale neměla bych vůbec žádný problém. Objala bych ho, stejně jako každou její další kamarádku. Ctím svobodu a hlavně, ať je šťastná. Ona to má v hlavě dobře srovnané a ví, že není důvod někam spěchat.