Jak na tom momentálně jste? Volný, nebo zadaný?
Zadaný. Už dva roky mám frajerku. Ještě sice spolu nebydlíme, protože je z Ostravy, kde má i práci, a já žiju v Praze, ale jezdí za mnou. Na týden na dva. Pak mi přendává věci z místa na místo, a na to jsem dost háklivej. A jak jsem zvyklý žít sám, bojím se, co z toho vznikne.
Z toho by snad mohlo vzniknout jenom dítě, ne?
No právě (smích). Čekám, kdy se to povede.
Je o dost mladší…
O šestnáct let. Ale rozumíme si, má stejné vlastnosti jako moje máma. Uklízí, stará se, je hodná. Tak do toho asi šlápnu a bude.
A vaří vám?
To jo, jenomže je vegetariánka, a já byl zvyklý jíst uzený kolena a podobný prasárny. A ona, jak je na tý zdravý stravě, tak mi vaří samý zeleninový jídla. Ale jsem za to docela rád, protože se nekazí, vydrží v lednici dlouho.
A díky nim jste tak pěkně zhubnul?
No jo. Před koronou jsem býval krásný kluk, pak ale přišla krize a nicnedělání. To jsem jenom jedl, ležel na gauči, sledoval filmy, popíjel víno, a tím pádem nabral asi osm kilo. Když pak začalo koncem května rozvolňování a měli jsme první koncerty se 4 Tenory, zjistil jsem, že všechny obleky jsou mi malé. Okamžitě jsem si najal trenéra a začal navštěvovat posilovnu v Čestlicích, protože tam, když si zacvičím, můžu se hned i vykoupat. A všechna kila jsem už shodil. Konečně můžu bez obav i popoběhnout. Předtím jsem byl furt zadýchaný.
Pomohla vám i strava?
Taky. Když nastalo uvolnění, navštívil jsem svoji doktorku, ta mi udělala rozbor krve a telefonovala: „Maroško, ty piješ moc vínka, viď?"
Takže vám tvrdnou játra?!
To zase ne, ale měl jsem zvýšené jaterní testy a cholesterol. Takže mi doporučila cvičit a žít zdravě. Teď mám k večeři místo klobásek cuketu.
A taky to jde.
Jo, jo.
Za dva roky vám bude padesát, děsí vás to?
Strašně! S každými narozeninami mám strašnou depku. Když se blíží Silvestr, už jsem špatný. A to období mezi lednem a dvacátým březnem, kdy mám narozeniny, je pro mě strašlivý. Pak je oslavím a říkám si, že zase jsem o rok starší.
Ve 4 Tenorech jste všichni pohlední úspěšní muži. Jak se snesete?
Když nás Janis dával kdysi do kupy, říkal jsem si: Tohle nedám, vždyť já jsem sólista. Přece nebudu zpívat s dalšími třemi lidmi a vytvářet nějaký kvartet! Ale ti kluci jsou dobří a docela jsme si sedli. Každý jsme svůj, ale dohromady fungujeme jako perfektní čtyřka. A oslovil mě taky repertoár, který náš manažer Janis Sidovský pro nás vybral. Ale nejzásadnější bylo, že ty naše hlasy k sobě jdou. Protože i když si lidsky rozumíme, pokud bychom společně nezněli dobře, nemělo by to smysl. A hned na prvních koncertech jsme zaznamenali velký úspěch.
Určitě jste každý jiný. Co myslíte, že je právě vaší předností?
Že jsem vtipálek. Myslím, že jako jediný z nás bavím obecenstvo. Producent už dokonce říká, že bych měl ubrat. Ale na druhé straně lidi chtějí show. Takže si dělám legraci z kluků i ze sebe, navazuji kontakt s diváky a ti jsou šťastní, že to není jenom koncert, kde se odzpívá repertoár, ale že se u toho i zasmějí. A mě to baví.
A ti ostatní?
Pavel Vítek je slušný kluk, který všechno uvádí, Honza Kříž taky a Michal Bragagnolo…
Ten se rozvádí, na toho jste měli nejspíš špatný vliv.
To je pravda, rozvádí se.
Závidíte si navzájem fanynky?
Já nepotřebuji závidět, protože zatímco kluci jsou po koncertě dávno doma, já se pořád ještě fotím (smích). Takže u mě dobrý. Tímto děkuji holkám, že mi fandí a celá ta léta se mnou vydržely. Chodí na mě, i když zpívám v kvartetu, a tleskají i těm třem dalším. (smích)
Nevadí jim, že máte vážnou známost?
Zpočátku to bylo těžké, měl jsem i velké problémy. Když jsem ještě chodil s Libuší Vojtkovou nebo Alicí Janečkovou a holky z fanklubu se o tom z médií dozvěděly, někdo z nich mi rozbil kamenem čelní sklo u auta. A ještě mi napsaly: Tohle se nedělá! Ale Helenu asi nějak berou, protože auto mám zatím celý. Ty, co to dělaly, nejspíš odešly fandit jiným zpěvákům, což je dobře.
A jak to funguje opačně – jak snáší Helena vaši popularitu a zájem oddaných fanynek?
No tak, určité žárlení z její strany tady je, ale zdravé. Jenomže nedá se nic dělat, je to součást mého povolání věnovat se posluchačům. I můj velký idol Karel Gott vždycky říkal: „Mariane, ať je taková nebo onaká, vždycky si s ní hezky popovídej a buď s ní zadobře, protože ony to mají rády.“ A já to viděl i na Fantomovi opery. Přišly na představení, líbilo se jim, ale důležitější pro ně bylo, že jsme se pak viděli a mohly se se mnou vyfotit. Sice jsem tam zůstal ještě tři čtvrtě hodiny po skončení, ale to se dá vydržet. Každá měla nějaký problém. Jedna byla nemocná, druhé umřel tatínek… Tak jsem je uchlácholil, vyfotil se s nimi a jim to pomohlo. Bylo to pro ně víc než celé představení.
Do jakých muzikálů se s nadcházející sezonou budete vracet?
Do představení Tarzan v Divadle Hybernia, kde se střídám s Pepou Vojtkem v roli opičáka Kerchaka. Vždycky jsem mu záviděl, jaké má na začátku druhého jednání skvělé entrée, kdy přijde a z plna hrdla zařve: Uááááá! Protože já, jak mám školený hlas, tak jakmile jsem pořádně zakřičel, přišel jsem o něj. Tak jsem mu říkal: „Pepino, musíš mě naučit rockersky řvát.“ A už to umím skoro jako on. Ještě budu hrát v Divadle Broadway v Katu Mydláři, na kterého se moc těším, a v Goja Music Hall v Čarodějce.
Zároveň koncertujete s Leonou Machálkovou, co se děje?
To byl nápad producenta Honzy Hrušky, že bychom mohli udělat koncertní program složený z duetů. Českých i světových. První koncert jsme měli na zámku v Třeboni a mělo to úspěch, tak doufám, že v tom budeme pokračovat.
Je pravda, že máte svou kosmetickou značku?
Je to tak, nezahálel jsem ani v době korony a stal se tváří kosmetiky pro dámy. Připravili jsme pro ně denní a noční krém, hyaluronová séra… Moje fanynky se mnou trošku zestárly, tak aby vypadaly pořád mladě jako kdysi. (smích)
Jak se ta kosmetika jmenuje?
Jako já, Mariano. Protože jsem byl od začátku až do konce u jejího zrodu. Vybíral jsem vůně, rozhodoval o konzistenci jednotlivých produktů, o obalu… A taky jsem si to všechno doma sám na sobě odzkoušel. Stal jsem se pokusným králíkem.
Vždyť jste říkal, že je to dámská kosmetika.
Já myslím, že je unisex. Ale více ji ocení dámy. Denní krém máme s kaviárem a se zlatem, pak dvousložkové sérum…
Za kolik?
Normální ceny, všechno do jednoho tisíce korun. Jsou to dobré věci, dermatologicky odzkoušené.
Vy jste ale křtěný Marian, tak proč Mariano?
Aby to znělo světově. Jako třeba Galiano. (smích)
autor: Ivana Bachoríková