Bavila vás tedy Andrea víc než Zdena v Ordinaci v růžové zahradě?
To bych neřekla. Zdena zase prožívá těžké věci, takže mám opravdu co hrát. Zažila domácí násilí, pak se jí ztratila nebohá Hanička. Dokonce i kolegové mi říkají, že jsou rádi, že nemají takovou roli. Představte si, že v deseti obrazech kolega herec předstírá, že vás mlátí.

Jsou tyto scény náročné?
A jak! Naštěstí se od toho umím vždycky nějak odstřihnout.

Zdena působí jako hotový anděl.
To je pravda. Hodně myslí na druhé. Pracuje jako kardiochirurg. To je práce, kdy musíte mít nervy ze železa a svatou trpělivost. Je to obor, který dělají spíše muži. Kvůli natáčení jsem se byla dvakrát podívat na skutečnou operaci.

Vidíte u ní nějaký vývoj?
Kolikrát jsem si říkala, proč to s Martynčákem, který jí ubližoval, nechala zajít tak daleko. Jenže něco takového se může stát i chytré ženské. Dostane se do pasti, ze které nemůže tak snadno vystoupit.

I tak vás ale natáčení Ordinace hodně baví, že?
Určitě. Vybírám si práci, která mi přináší radost. Rozumím si s kolegy a moc si to užívám.

Díky seriálům patříte k nejznámějším herečkám. Zastavují vás lidé na ulici?
Moc ne. Myslím, že v Praze jsou všichni na herce zvyklí. Trochu jiné je to v menších městech, kde se s nimi nepotkávají tak často.

Na sociálních sítích vám ale fanoušci určitě píšou…
To ano. Syn mi poradil, že Facebook je už mrtvé médium a mám si založit účet na Instagramu. Ráda se směju, a proto tam občas dávám kreslené vtipy. Nedávno jsem sdílela tenhle o herečce a hudebním skladateli, který připomíná naše manželství. (Dana mi ukazuje vtip o skladateli, který kvůli skládání zapomene v obchodě koupit droždí.)

To je vtipné. Jaký je tedy váš manželský život?
Jsme spolu třiadvacet let. A byla to láska na první pohled.

Teď jste se úplně rozzářila, když jste začala popisovat váš vztah.
Petra miluju. Stejně tak miluju syna Péťu. A cítím, že manžel má rád nás. Asi pro mě ale nejsou tak důležitá slova – spíše činy. Jestli se mi něco v životě povedlo, tak je to rodina, kterou máme. Přála bych si, aby to trvalo navždycky.

Potkali jste se při divadelních zkouškách, na které váš budoucí manžel chodil až podezřele často.
Přesně tak. Tehdy jsme zkoušeli muzikál Kabaret v Divadle Na zábradlí. Hrála jsem tam a zároveň jsem připravovala choreografii. Petr aranžoval hudbu. Spolupracovali jsme, ale až později mi došlo, že skladatel nemusí docházet do divadla každý den, jako to Petr dělal. Nedávno jsem si o tom povídala s Evou Holubovou. Říkala mi, že všem bylo jasné, co se mezi námi děje. My si přitom mysleli, že o nás nikdo neví.

Je pravda, že mezi vámi přeskočila jiskra už pár let předtím?
Stalo se to v Olomouci na koncertu Hany Hegerové, který se konal na zámku. To bylo opravdu jako z filmu. Přišla jsem po schodech, kde byla spousta lidí. Já ale viděla jenom Petra. Za celý večer jsme se jenom pozdravili. Věděli jsme o sobě, ale ani jeden z nás neudělal první krok.

Proč ne?
V té době jsem měla vztah a Petr byl také zadaný. Proto jsme se oba drželi zpátky. Ale osud nás stejně nakonec svedl dohromady.

Byly všechny vaše předchozí vztahy tak harmonické?
Myslím, že jsem prožila dvě vážné známosti. Nebo alespoň já jsem je tak brala. Nikdy jsem nešla do vztahů na jednu noc. Potřebuju mít partnera ráda a cítit to samé od něj.

Více o tom, jak žije Dana Morávková, najdete v novém vydání magazínu Blesk pro ženy. V prodeji je od pondělí 22. července na novinových stáncích nebo on-line na iKiosku ZDE >>>