2°C
Před patnácti lety jsi odpověděla na otázku: „Na co se teď těšíte nejvíc?“ Řekla jsi: „Na to, že se mé soukromí přestane propírat veřejně.“ Stalo se. Je ti líp?
Život se vrátil do normálních kolejí. A myslím, že mám život, jaký jsem chtěla. Jsem už člověk, který si bere zdroj štěstí ze sebe. Nečekám, že mi ho někdo naservíruje. Žiju v klidu.
A co ty a muži?
Mám skvělé kamarády, potkávám inspirativní chlapy v práci a dva muže jsem právě vypustila do světa dospělosti.
A tví bývalí?
Bývalí, které jsem si nevzala, jsou taky fajn – s nadsázkou, samozřejmě… Potřebujeme muže k životu a oni potřebují nás. Jen se z toho stalo diskusní a vlastně i politické téma, rovnoprávností počínaje a kampaní MeToo konče. Když něco moc pitváš a chceš to regulovat, tak to přestane být přirozené. Jsem trochu unavená ze vší té politické korektnosti. Hlídáme věci, které nejsou podstatné, třeba kvóty na zastoupení žen, ale ve skutečnosti jsou to jen nástroje pro ty, kdo si myslí, že je k nim život nespravedlivý.
Jsi proti MeToo?
Jsem proti tomu, že nejhlasitější jsou ti, kterým někdo ublížil před čtvrtstoletím. A pak proti tomu, že se přehlížejí další souvislosti. Chceme řešit sexuální násilí? Fajn, tak včetně domácího. Řešme i ženy, které někdo ponižuje a znásilňuje za zavřenými dveřmi. Jenže kdekdo si řekne: Ale to je přece složité, tak se do toho nebudeme raději montovat.
Utíkáš mi od těch tvých bývalých. Jak to máš s nimi?
Uvědomuju si, že bez všech těch zkušeností bych se neposunula. Táta Petry je fajn chlap a opravdu bezva otec. Alex žije v Americe, o kluky se nestará, nic jim neplatil a neplatí a bylo to někdy pro nás dost těžké, když nás propírali v novinách, jak gigantické mám alimenty. No, neměla jsem.
Jak to vnímají kluci?
Alexe jsem před kluky nikdy neshazovala. Naopak jsem jim říkala: narodili jste se z lásky a to, že jsme to pak s tátou nedali, je druhá věc. Pořád je to váš táta, tak si to s ním srovnejte. Měli byste si vyříkat, co vás bolí, v čem jste naštvaní, a vyčistit to. A myslím, že ta doba nastává, kluci jsou rozumní a takhle to sami cítí.
A Marek Vít? Váš vztah byl pro dost lidí nepochopitelný…
S ním se nevidím a celé to období mám v mlze. Byl to někdo, kdo žil v mém domě. To je všechno. Tomáš a Alex jsou chlapi, které jsem milovala, měla jsem s nimi děti.
Co ses naučila ze vztahu s Markem Vítem, který je, řekněme, dost svérázný chasník?
Naučila jsem se, že když se vzpamatováváš z konce vztahu, který pro tebe byl nějak významný a osudový, hlavně se po hlavě nehrň do dalšího s někým, kdo se najednou objeví. Máš nemocné všechno. Duši, mysl, všechno. Jsi prostě nevyhnutelně poznamenaná a máš sníženou schopnost dobrého úsudku.
Celý rozhovor s Mirkou Čejkovou si můžete přečíst v novém čísle časopisu Blesk pro ženy. Seženete ho na novinových stáncích nebo si ho můžete v tištěné i elektronické verzi objednat ZDE >>>
