Světlana Witowská: Chci být mladá babička!

3. září 2018 | 06:00

Pořád se ráda směje, pořád je vtipná, pořád se s ničím nepáře. Co ale s jejím životem udělala velká televizní debata prezidentských kandidátů na začátku letošního roku? Protože od té chvíle zná Světlanu snad každý. I ten, kdo nesnáší televizní zpravodajství.

Prý jste před onou osudnou debatou nejedla ani nespala. Opravdu jste měla takovou trému?
Musím říct, že něco podobného už znovu zažít nechci. Zařekla jsem se, že už nikdy nedopustím, abych se do takového presu dostala. Bylo mi jasné, že debatu bude asi sledovat víc lidí, že bude probíhat v Rudolfinu za přítomnosti živého obecenstva, ale pořád mi to nedocházelo. Až v ten den. Nemohla jsem nic polknout už od rána, a když debata v deset večer skončila, udělalo se mi špatně. Měla jsem pocit, že nedojedu domů. Seděla jsem v autě a klepaly se mi ruce, jak jsem byla vyšťavená. Doma mi nechali na stole trojúhelníček pizzy, tak jsem ho do sebe z posledních sil natlačila.

Jaké to bylo – číst si na internetu a v novinách „Světlana na Hrad“?
No to je samozřejmě moc hezký pocit. Já nejsem na žádných sociálních sítích, takže ke mně reakce doputovaly postupně a většinou zprostředkovaně. U spousty z nich jsem se vážně bavila. Je úžasné, co všechno lidi vymyslí, jaké blbůstky je napadnou. A pokud jde o rodinu – nevím, jestli ti chudáci týden před debatou vůbec něco jedli. Jestli ano, tak já tedy netuším, co to bylo.

Pracujete se svým bývalým manželem Robertem Zárubou a jeho partnerkou Norou Fridrichovou ve stejné budově. Jak to funguje?
Dobře. Prostě fakt dobře. Robert s Norou byli třeba jedni z prvních, kdo mi po prezidentské debatě gratulovali. Jsem ráda, že to tak je, a vím, že je to výsledkem dobré vůle všech zúčastněných. Vycházíme si vstříc a nejsou žádné spory.

Děti jsou taky tak rozumné?
Viktor už je hlavně dospělý. Ten jen nahlásí, kde je, ke komu půjde, kde ho můžeme zastihnout a jestli bude u nás doma, nebo u Roberta. Strávil rok v Americe a tam poznal, o čem je život a že svět je barevný. Myslím, že mu to ve všem moc pomohlo. A taky pochopil, že se svět netočí jen kolem fotbalu, což do té doby tak bylo…

Viktor byl dlouho jedináček a teď má víc sourozenců než většina českých dětí. Zvládá to?
Syn mého muže z prvního manželství je Viktorův nejlepší kamarád. Tak asi tak. A mladší Filip, kterého máme s mužem spolu, i Robertovy a Nořiny holky mají staršího bráchu taky moc rádi. Viktor bude mít v zimě maturitní ples, tak jen poznamenal, že potřebujeme objednat opravdu hodně velký stůl.

Většinou to v takových „nastavovaných“ rodinách dost skřípe. Jak se vám tohle povedlo?
Všechno je to hlavně o vzájemném respektu, který musí mít každý ke každému. Vycházíme spolu všichni dobře. Včetně Viktorovy přítelkyně, která s námi už dokonce jezdí i na dovolenou.

Nebudete brzy babička?
Já chci být! Chci být mladá babička, abych si to ještě užila. Sama už žádné dítě mít nebudu a miminka mě baví.

 

Celý rozhovor se Světlanou Witowskou si můžete přečíst v novém čísle časopisu Blesk pro ženy:

Autor: Hana Vítková
1080p 720p 360p
DesktopMobile