2°C
S herečkou, zpěvačkou a spisovatelkou Berenikou Kohoutovou jsme se potkaly den potom, co se vrátila z výletu s kamarádkou. Ovšem z výletu do Bukurešti, odkud se jely podívat spacím vlakem do Moldávie. Dvě mladé hezké holky, samy s batohem. Docela jsem na křehkou dívku zůstala koukat s otevřenou pusou…
To se nebojíte, že vás ve vlaku do Moldávie někdo okrade, znásilní, zamorduje?
No tak jasně, že nás napadlo, co všechno se může stát, ale to se může stát i ve vlaku do Pardubic. Já jsem vždycky cestovala ráda… Teď jsem si počítala, kde všude jsem byla třeba za poslední dva roky, a je toho docela dost! Akorát na sobě pozoruju změny. Čím jsem starší, tím víc mě přitahuje dobrodružství. Jet na Ukrajinu pod stan, procestovat něco jen s batohem a stopem, jet vlakem transsibiřskou magistrálu… To mě láká čím dál tím víc.
To z vás musí mít manžel radost…
My cestujeme nejvíc spolu! A protože máme ve střídavé výchově dva syny z Pavlova předchozího vztahu (s herečkou Tatianou Vilhelmovou), tak když to jde zvládnout organizačně i časově kvůli škole, kroužkům a tak dále, jezdí už i oni a je to úplně v pohodě. Zatím třeba spíš na hory, ale v létě jsme byli tři týdny na Filipínách a bylo to super!
Jak pětadvacetiletá holka zvládá výchovu jedenáctiletého a osmiletého dítěte?
Úplně dobře. Mně to vůbec nepřišlo. Je potřeba do toho jít přímo, bez diskusí a výhybek. My spolu všichni vycházíme, respektujeme se, pomáháme si, vycházíme si vstříc. Šla jsem do toho s tím, že bude všechno bez problémů, protože kdybych zaujala postoj "tohle mi vadí, s tím nesouhlasím, tohle se mi nelíbí", nebude to fungovat a já nebo možná všichni bychom se z toho zbláznili. Takže mám hezký vztah k Táně i ke klukům a funguje to bez problémů, protože všichni chceme, aby to fungovalo. Jsme taková velká parta.
Jak jste se vlastně se svým mužem potkala?
To bylo jednoduché – moje kamarádka Marika Šoposká začala chodit s Petrem, svým nynějším manželem. No a Petr má dvojče Pavla… A už to bylo!
A jak vás požádal o ruku? Nemáte v záloze nějakou romantickou příhodu?
Haha, no romantickou teda nevím, my jsme spíš takovej páreček cyniků. Byli jsme v Berlíně, celý pobyt jsem trošku tušila, že se něco stane, a pořád nic! A až když jsme odjížděli, tak to vybalil na obědě. Akorát jsme se předtím ještě stihli parádně pohádat a zanechat se uprostřed Kreuzbergu.
Vy sama jste vyrostla v čistě ženském prostředí s babičkou, mámou a sestrou, když od vás táta odešel…
No právě. Vím, jaké to je, když se rodiče rozejdou, a u svojí mámy jsem viděla, jak se snaží nám dát to nejlepší. Hrozně si jí vážím za to, jak to zvládala a zvládá, ale ona je prostě bezvadná. Nedávno jsem přemýšlela o tom, jak bych definovala vztah, který k ní mám, a přišla jsem na to. Je pro mě dodnes nejlepší kamarádka a zároveň taková posvátná půda. Můžu jí říct, a vlastně asi říkám, všechno, ale nikdy bych si nedovolila jí něco zásadního vytknout. Je hrozně křehká a obětavá a opravdu se snažila dát nám co nejvíc a myslím, že dala. Ale to neznamená, že bych kolem nás našlapovala po špičkách a nikdy se s ní nepohádala. Jsme máma a dcera, ne dvě světice.
Celý rozhovor s Berenikou Kohoutovou si přečtete v novém čísle tištěného Blesku pro ženy.
