2°C
V několika filmech jste hrála role z jiné doby. Je nějaká éra, ve které byste si chtěla zkusit žít?
Jsem ráda, že žiju teď, kdy je relativní klid. Když jsem třeba točila seriál Já, Matonni, užívala jsem si sice překrásné kostýmy, ale v té době bych určitě žít nechtěla. Stylově miluju 30. nebo 60. léta a sedmdesátky. Zbožňuju, že právě díky filmu se můžete proměnit, v koho chcete, a nasát atmosféru dob minulých. Dnešní doba mi vyhovuje tím, že alespoň ve vyspělých zemích jsou už ustanovena ženská práva a s muži jsme rovnocennými partnery.
Když mluvíte o rolích mužů a žen – jak je to u vás doma?
My žádné role nemáme. S Filipem si život navzájem sdílíme a jsme na stejných miskách vah. Každý z nás přináší do vztahu něco jiného a celkově jsme velmi vyrovnaní.
A čím vás partner dostal?
Na první pohled mě upoutal jeho hlas a galantní komunikace. A pak se to postupně začalo prohlubovat…
Jste spolu přes pět let, plánujete rodinu?
Rodině jsme velmi otevření, teď jen záleží na tom, jak to příroda zařídí. Co se svatby týče, jsme zasnoubení, ale náš vztah není podmíněn svatbou. Dalajláma řekl, že svatba je přípravou na rozvod, a já s jeho výrokem nějak podvědomě souhlasím.
Narodila jste se ve znamení Lva. Jste sebevědomá a rázná, jako Lvice bývají?
Za Lva se považuju jen z minimální části. Moje osobnost je podle mě ovlivněná mým ascendentem ve Váhách. Často se nedokážu rozhodnout, ale když už o něco vážně jde, dokážu se bít jako lev. Rozhodně ale nejdu přes mrtvoly. Rozhoduje u mě srdce a nikdy bych nikomu za cenu, abych něčeho dosáhla, neublížila.
Celý rozhovor s Janou Plodkovou si můžete přečíst v novém vydání tištěného časopisu Blesk pro ženy
