Co si známá modelka Simona Krainová (43) myslí o stylu českých žen, jaká je zahradnice a jaký má názor na muže?

Co si myslíte o českých ženách? Dbají  o sebe více a mají svůj styl?

S tím stylem si nejsem úplně jistá, ale snaha tam rozhodně je, a to se cení. Začínají si uvědomovat, že vnitřní krása je důležitá, ale když o sebe člověk více dbá, má se také víc rád. Postupně začínají přicházet na to, že to není o vašem okolí, které ocení, jak jste se oblékla nebo jak jste si udělala vlasy, je to o vás a vašem dobrém pocitu. Módní byznys se naštěstí stále rozrůstá a existuje spousta dobrých módních časopisů pro inspiraci, ale je to ještě běh na dlouhou trať. V každém případě změny pozoruji, rozhodně ženy řeší módu víc než dřív.

Myslíte si, že ženský styl hodnotí i muži?

Záleží, jaký je to chlap. Některý si ani nevšimne, když přijdete domů s jinak nabarvenou hlavou, a jiný pozoruje i ty nejmenší nuance.

Myslíte si, že by chlap byl schopen opustit ženu jen kvůli tomu, že není dostatečně stylová?

Já doufám, že ne, protože jestli ano, tak to není chlap, ale blbec. Bylo by hodně smutné, kdyby to byl jediný důvod k rozchodu.

V dnešní době se setkáváme s krásnými, samostatnými a dobře vydělávajícími ženami, které nemohou najít chlapa. Čím myslíte, že to je?

Simona Krainová se svým manželem Karlem Vágnerem.

Autor: archiv Simony Krainové

Chlapi nechtějí mít takové ženy, které jsou rázné, rychle se jim nepřizpůsobují a nejsou pořád doma, aby uvařily teplou večeři. Nečekají, až se muž vrátí z práce, a mají svou vlastní kariéru, ať už je jakákoli. Muži se takových žen většinou bojí. Neříkám, že všichni, nemůžeme je všechny házet do jednoho pytle. Bohužel přejímáme z předchozích generací to, že žena by měla být doma a poskytnout muži klid a zázemí a postarat se o něj, zatímco on bude chodit do práce a nosit peníze.

Jak si to podle vás muži představují?

Žena by měla být jeho jistota, ten ovladač od televize, který má při ruce a kterým vždycky může přepnout program. Pokud žena začne vystrkovat rohy a snaží se vydobýt si svá práva, tak se to mužům moc nelíbí. Říkám to, protože čerpám z vlastních zkušeností, z toho, co vidím kolem sebe. Mám spoustu kamarádek, které řeší tyhle problémy. Muž je miluje do té doby, dokud ona dělá to, co chce on, a je doma a stará se o něj a děti. Jakmile pak řekne, že by chtěla také něco dělat, pak to začíná skřípat. To není nijak převratná myšlenka, ale spousta lidí se o tom bojí mluvit, protože si nechce dělat zle.

Co tedy ženám v téhle situaci radíte?

Podle mě by měly pořádně vystrčit růžky a píchnout s nimi někoho do zadku! Chlap, který vás omezuje, nestojí za to. Každý má právo na svůj život, který je jen váš a není nikoho jiného. Tím, že jste se vdala, jste neodevzdala svůj život do rukou někoho jiného. Je to váš život a vy byste se měla rozhodovat a dělat to, co vás dělá šťastnou.

Přiznala jste se, že květiny nejsou váš obor, ale když vám muž dá květinu, udělá vám radost?

Jde hlavně o to gesto, co se pak stane s chudinkou kytkou, je druhá věc. Já se starám, neznamená to, že bych ji někam hodila a zapomněla na ni. Dám ji pečlivě do vázy, ale asi je tam vážně někde syndrom Pyšné princezny, protože kolem mě všechny kytky vadnou. Já to s nimi vážně neumím. Buď ji dám nedopatřením do moc temného kouta, nebo ji zničí děti. Manžel to ví a o to častěji mi květiny kupuje.

Evidentně ho to tedy neodradilo.

Naopak, frekvence nošení květin se zvyšuje. Navíc mám několik pylových alergií, ale už se těším, až budeme mít květiny na naší zahradě na chalupě. Tam budou venku, tak by to snad mohly přežít. Plánujeme opravdu pěknou zahradu. Dokonce máme i zahradního architekta, který tam všechno vymýšlí, ale je to všechno ještě "na dlouhé lokte", protože naposledy jsme tam byli na Nový rok a nemáme na to vůbec čas. Je tam pořád ještě spousta věcí, které je třeba dodělat, ale opravdu toužím po tom, aby mě obklopovaly krásné věci, a květiny vždycky zvednou náladu – tak co víc si přát?

Říká se, že lidé po čtyřicítce zaboří ruce do hlíny a začnou zahradničit. Myslíte, že se vám to někdy stane?

Moje maminka mi vždycky říkala, že po čtyřicítce přijde tolik věcí – jako že přijdu k rozumu a začnu být normální. Ale bohužel, v mém případě se mi to jaksi vyhýbá a to boření do hlíny mě také vůbec neláká, raději to nechávám na někom jiném. Mám skvělou chůvu Magdu, ta mi doma vysadila bylinky a o všechno se za mě stará. Když tam dlouho není, tak to je poznat.

Rčení, že "žena je jako květina", podle vás platí?

Určitě, je stejně křehká a dokáže být rychle naštvaná, když se o ni někdo nestará.

Zajímají vás rozhovory s významnými herci? Podívejte se na další.