Jiná herečka by po krachu dvacetiletého manželství a s blížící se padesátkou možná házela flintu do žita, ale Vanda Hybnerová (47) jde z role do role a učí se užívat si nového života.
Jste teď v jednom ze zlomových momentů života ženy. Dcery jsou dospělé a opouštějí hnízdo. Jak to zvládáte?
Docela dobře, ale samozřejmě jsou momenty, kdy se mi stýská po klasickém rodinném životě, když jsem dělala dcerkám ráno svačinu a vozila je do školy. Navíc každá žije úplně někde jinde, jedna dokonce studuje mimo republiku, takže se s nimi vídám sporadicky. Ale je to přirozené a už jsem si svým způsobem zvykla. Rozhodně nesedím doma se svěšenýma rukama a neteskním po tom, co bylo. Snažím se žít přítomností nebo nejbližší budoucností a naštěstí mám pořád spoustu plánů.
Prozradíte jaké?
Rozhodně chci cestovat, takže ve svém nabitém a chaotickém diáři pořád hledám volné termíny, abych mohla někam vypadnout. Je spousta míst, která jsem ještě nestihla navštívit. Chtěla bych si udělat přehled o zeměkouli na vlastní oči.
Máte vystudovanou pantomimu a nedávno jste se zase vrátila k pohybovému divadlu. Stýskalo se vám?
Nesmírně. Ve Studiu ALTA jsem v posledních třech sezonách našla zase svůj divadelní náboj. Můžu si opět realizovat sny a udržovat se v kondici. Uvidíme, co všechno mi ještě tělo dovolí. Třeba moje kolegyně, tanečnice Terezka, o sobě v pětatřiceti prohlašuje, že je stará, má všechno za sebou a už nikdy v životě nebude moct tančit. Mně se to krásně poslouchá, protože je o dvanáct let mladší, a navíc skvělá tanečnice, které se jen snažím sekundovat.
Vaše profese vůbec klade důraz na to, být stále mladá. Cítíte na sobě nějaký tlak?
Tím netrpím. Vlastně honěním se za formálním mládím do jisté míry opovrhuji. Podle mě člověk vypadá mladě, když se tak cítí, ne kvůli práci plastických chirurgů.
Celý rozhovor a ještě mnohem víc najdete v novém čísle tištěného Blesku pro ženy.