Rozhovor s Jennifer Aniston: Ruský lektor dramatu mi řekl, že jsem ostudou divadla! | Pro ženy | Blesk.cz

Rozhovor s Jennifer Aniston: Ruský lektor dramatu mi řekl, že jsem ostudou divadla!

3. března 2015 | 06:00

Jennifer Aniston je známa z filmů spíše jako romantická duše a jemná žena. Proto mnoho diváků mohla zaskočit její role doktorky Julie Harris ve filmu Šéfové na zabití, kde hraje drsnou manažerku. V rozhovoru pro magazín OK! se rozpovídala o tom, jak se jí role líbila a jak se těší na další díl. 

Jennifer, těšila jste se na pokračování své role v Šéfech na zabití 2?
Tu postavu miluji. Je to jedna z nejdivočejších žen, jaké jsem kdy hrála. Díky ní jsem mohla vyjadřovat své bláznivé psychotické představy (směje se).

Jednou ze zajímavých věcí na Šéfech na zabití 2 je, že se nebojí ukázat ženu, která je agresivnější než ostatní muži v příběhu...
Ženy jsou prostě stále silnější a mají mnohem větší moc. Už dávno nejsou ukazovány jako bosé a těhotné chudinky u sporáku. Jen nevím, zda je v této souvislosti vhodné používat slovo agrese, protože je vnímáno dost negativně. Pravděpodobně existují lidé, kteří s nezávislostí žen mohou mít problém, ale podle mě jsou rozdíly mezi muži a ženami minimální.

Čím podle vás zaujal první díl Šéfů na zabití?
Lidi v dobrém smyslu šokoval. Asi nečekali, že ve vykreslení charakterů půjdeme až do takových extrémů. Začali být zvědaví, jak daleko si troufneme zajít.

Jennifer Aniston, Justin Theroux

A čím myslíte, že si diváky získala vaše postava Dr. Julia Harris?
Asi tím, že publikum nečekalo, že bych mohla hrát tak nezkrotně dravou ženu. Nemá žádné zábrany, což jí umožňuje naplnit její extrémní choutky. Je vážně děsná šéfová a neexistují hranice, které by se bála překročit (směje se).

V posledních několika letech jste dost nabourala zažitý archetyp postav, které jste dříve hrávala. Například v Millerovi na tripu nebo ve snímku Life of Crime. Chcete se divákům ukázat v drsnější podobě?
Jak stárnu, jsem sama se sebou víc v pohodě. Vím, kdo jsem, a už se tak nekontroluji, jako když mi bylo dvacet. Je v tom víc svobody a vlastně i pohodlí, na ničem jiném tak moc nezáleží. Samozřejmě pokud to neubližuje někomu jinému. Na komediích je navíc nejlepší to, že se za ně nemusíte omlouvat.

Váš otec, herec John Aniston, je Řek, jaký vztah máte k Řecku vy?
Trochu řecky umím. Žila jsem tam asi rok, když mi bylo pět let. Můj otec tam studoval medicínu, protože v herectví se mu zrovna moc nedařilo. Žili jsme v Aténách půl roku a potom na Krétě. Naše rodina tam má překrásnou farmu. Každopádně na řecký původ jsem hrdá a stejně tak na svého otce. Ačkoliv oslavil již jednaosmdesáté narozeniny, je stále velice aktivní. Mám ho strašně ráda.

Ale otec se vás snažil od dráhy herečky odradit, viďte?
Chtěl mě ušetřit těžkostí a zklamání, kterými si musí každý na začátku projít. Je to spousta odmítnutí a smutku, když vám všichni dokola opakují, že na to nemáte a nikdy nic nedokážete. Nebo když vám ruský lektor dramatu řekne, že jste ostuda Moskevského divadla, což se mi skutečně stalo.

Je to ironie, že jste kdysi uvažovala o profesi zubařky a teď ji hrajete v Šéfech na zabití 2…
S tou myšlenkou jsem koketovala, když mi bylo asi dvacet a vypadalo to, že v herectví to daleko nedotáhnu, a kariéra servírky v New Yorku se mi nezdála jako optimální životní vyhlídka (směje se). Také jsem zvažovala možnost být terapeutkou, protože vztahy mě vždy fascinovaly a stejně tak i zvládání problémů, které lidi trápí. Blízkým lidem jsem se snažila radit a pomáhat, myslím, že kdybych nebyla herečka, šlo by mi to dobře. Vždy mě potěší, když můžu kamarádům pomoct, stejně tak, jako oni po celé ty roky pomáhají mně. Stejně jsou to vždy přátelé, kteří vás podrží, když se něco zvrtne.

Jennifer Aniston zvolila šaty s odvážným dekoltem.

Spoustu let čelíte silné mediální pozornosti. Jak si udržujete klid a nadhled pod takovým drobnohledem?
Jsem od přírody pozitivní. Na každou otázku existuje odpověď a vždy se dá najít způsob, jak překonat špatné časy.

Často jste označována jako jedna z nejkrásnějších hereček. Jaké je tajemství vaší skvělé kondice?
Oh, tak to pěkně děkuji... Ale zklamu vás, žádný zázračný recept neznám. Jím zdravě, snažím se hodně spát a nestresovat se. Z cvičení mě nejvíc baví jóga. Pomáhá udržet tělo pohromadě, a navíc ještě funguje jako skvělé antidepresivum. Když je čas pár kilo shodit, hned to poznám. Vysadím jídla z fast foodu a přejdu na saláty, které naštěstí miluji, takže po chvíli je vše tak, jak má být, a já se nemusím s váhou nějak stresovat.

Řekla byste o sobě, že jste „fitness fanatik“?
Když si můžu denně dvacet minut zacvičit, cítím se hned lépe a plná energie. Cvičím sice pravidelně, ale na trávení hodin v posilovně mě moc neužije. Také běhám, protože už po pár kilometrech cítím záplavu endorfinů. Nechci lidem radit nebo říkat, co by měli a neměli, ale základem je zdravá strava a pít hodně vody. To je to nejlepší, co můžete pro své tělo i pro svou pleť udělat.

Co máte v životě nejraději?
Cokoli, co mi pomůže oprostit se od negativních lidí, hádek a podobných věcí. Nejšťastnější jsem s přáteli. Otevřeme si lahev dobrého vína, k němu servírujeme lahodný sýr a povídáme si. Může to znít triviálně, ale jedna z nejkrásnějších chvil je třeba pozorovat západ slunce.

Rozhovor vznikl pro OK! magazine.

Autor: Božena Vařilová a Vanda Horná / The Interview Feed