2°C
Bylo vám pouhých osmnáct, když jste vstoupila do velkého světa. Nepřipadala jste si tehdy jako lovná zvěř? Královnám krásy se to dost často stává.
Myslím, že se to děje všem úspěšným, samostatným a pohledným ženám. Pronásleduje je to téměř celý život, protože muže prostě obrovsky přitahuje ženská nezávislost a svoboda.
Šokovalo vás tehdy, že pro některé muže z takzvané vyšší společnosti je gentlemanství neznámým pojmem?
Ne. I tenkrát jsem si dokázala s věcmi poradit, rozdíl je pouze v tom, že dnes to možná zvládám s větším nadhledem.
Když jste před více než šesti lety iniciovala založení Nadace Taťány Kuchařové – Krása pomoci, setkala jste se s nedůvěrou typu: co může tahle mladá krasotinka vědět o strastech a potřebách stáří? Chce se na bezbranných lidech zviditelnit.
Netuším, proč bych měla mít po vítězství v Miss World a tom všem, co mě od té doby potkalo, potřebu jakkoliv se zviditelňovat. Snažila jsem se naopak skrývat, ale to je jiná kapitola. Jsem opravdu šťastná a hrdá na to, že jsem dokázala využít svých úspěchů pro vyšší cíl než jen svůj vlastní užitek. Ve svých aktivitách, obzvlášť té nadační, vidím vyšší smysl svého působení a existence. Budujeme odkaz, který nás přežije a bude třeba pro mnohé inspirací a motivací. V začátcích mě podpořila řada mých přátel, spousty nových přátel jsem při práci v nadaci i našla, někteří z nich tu se mnou pracují dodnes. Díky mojí energii a práci a díky nim se nadace rozběhla a já mohla svůj sen realizovat. A věřte mi, není nic krásnějšího než si plnit svoje sny.
Pro nadaci je vaše dobrá image velice důležitá. Stála jste někdy před rozhodnutím, zda obětovat lásku nebo přátelství s někým, kdo má tak trochu pošramocenou pověst?
V takové situaci jsem nikdy nebyla. Pro mě osobně neznamená charitativní práce nějakou speciální zodpovědnost, která mě nutí chovat se jinak na veřejnosti a jinak třeba v soukromí. Nepřetvařuji se. Byla jsem slušně vychovaná a i v dospělosti jsem měla štěstí, že jsem potkala skvělé lidi, mentory, kteří mě formovali, stali se mými vzory. Stále si jich vážím a dodnes se od nich učím.
Myslíte na zadní kolečka?
Všechny mé aktivity jsou nastaveny na dlouhodobé trvání. Mám štěstí, že mě živí to, co mě baví. Když se jednotlivé profese prolínají a člověk zúročí své zkušenosti, je to paráda. Moje kariéra se dál úspěšně vyvíjí a objevují se stále nové a ještě zajímavější možnosti. Nezabývám se jen modelingem. Věnuji se herectví a díky svému aktivnímu životu a lásce ke sportu vytvářím novou platformu – značku postavenou na zdravém životním stylu. Moje zadní kolečka jsou prostě neustálý proces, vyvíjejí se a zapadají do sebe.
Zdá se, jako by se vám dařilo všechno, na co sáhnete. Je něco, na co byste si netroufla?
Nejistotu si nepřipouštím, protože tak se člověk hned odsuzuje k špatnému výsledku, aniž by to zkusil. Celkově nemám ráda negativistické myšlení, cíleně se vyhýbám špatným zprávám a taky bulváru. Nelíbí se mi, že současný svět, hlavně ten mediální, je postavený právě na šíření negativních informací, které navíc neustále umocňuje. Je to především obrovský byznys. Přitom všude kolem nás je taková spousta skvělých možností, příležitostí a hlavně úspěšných lidí, kteří mají světu co nabídnout.
I showbyznys a modeling, zdá se, preferují zlobivé holky – třeba Caru Delevingne...
Každý se profiluje a prezentuje tak, jak má zapotřebí. Je přece jen na něm, jak chce být vnímán. Kontroverze a šokování jsou in. Není to můj styl. Osobně si myslím, že je nejlepší, když za vás mluví práce a výsledky – v takovém případě se nemusíte prezentovat vykonstruovanými zprávami. Nemám potřebu objevovat se v bulváru a sdělovat všem do detailu, co dělám ve volném čase nebo v soukromí.
