Báro, dlouhodobě se věnujete nejrůznějším charitativním projektům. Jakým způsobem se angažujete právě teď?
Snažím se vymýšlet nejrůznější projekty. Začali jsme prodejem tašek a od otevření literární kavárny Mezi řádky na Smíchově, kde je celá sci-fi knihovna po mém tatínkovi, pokračujeme prodejem kalendářů, mašlí i knih. Nejúspěšnější je ovšem projekt Bazaar Charity, který každoročně vynese kolem půl milionu korun. Přestože mě všechny tyhle projekty stojí hrozně moc času, tak mne těší nejvíc ze všeho, co dělám.
Nedávno jste navrhla design bot pro světově proslulou značku Novesta. Má tento projekt také něco společného s charitou?
Veškerý zisk z těchto bot je určen organizaci Etincelle, která především pomáhá postiženým lidem získat práci. Zmiňované boty se prodávají nejen v Novestě, ale i na internetovém obchodě Zoot.cz, kde si je může prohlédnout každý, kdo zrovna nemá cestu do centra Prahy. Jedná se o elegantní černé holinky s mašlí a tenisky s citáty. Vedle Novesty se do našich projektů zapojil i proslulý šperkař Roberto Coin a z jeho nové kolekce Pois Moia, jdou určitá procenta rovněž organizaci Etincelle.
Kromě těchto počinů jste úspěšnou spisovatelkou, šéfredaktorkou módního časopisu a matkou. Máte vůbec čas sama na sebe?
Nemám. Ale já vlastně ani nevím, co to je. Moc nerozlišuji mezi pracovním časem a soukromím. Mám velké štěstí, že mě veškerá moje práce nesmírně baví. A když mám volno, tak vždycky raději budu se svou dcerou, než třeba na kosmetice.
Předpokládám tedy, že dovolenou jste strávila společně s dcerou Bibianou. Kde to bylo?
My jsme si s dcerou udělaly takovou vesnickou dovolenou. Máme deset zvířat, tak je to s odjezdy do zahraničí kapku složité. Navíc bydlíme u řeky, kde je v létě nádherně, tak se nám nechtělo plánovaně utíkat. Jen na jaře jsme byly v rámci edukace v Římě a ve Vatikánu.
Stačila vám letošní dovolená na odpočinek? A jak vůbec relaxujete?
Nejlepší relax je pro mě být s Bi (pozn. redakce: dcera Bibiana). Číst si spolu, hrát karty a učit se. Teď se dostala na gympl a upřímně, už tu její školu sotva stíhám. Také celé léto vaříme pro moje i její kamarády. Mě to nikdy předtím nebavilo, ale dcera mě učí.
A teď trochu o módě. Necháváte se ovlivňovat módními trendy?
Vůbec. Ráda se na ně dívám, ale chodím pořád v tom samém. Tedy těch věcí je hrozně moc, asi proto jsme také s Olgou Dvorak začaly dělat právě Bazaar Charity, tedy rozprodej hadříku, ze kterých jsme takzvaně vyrostly. Když už musím někam ven v rámci své práce, poprosím Táničku (pozn. redakce: návrhářka Taťána Kovaříková) o půjčení šatů. Upřímně, mám módu moc ráda, ale nepodléhám její efemérnosti. Ale třeba je to jen výmluva a důvod je prozaičtější, máloco mi totiž sedí (smích).
Zajímá se vaše dcera Bibiana také o módu?
Ani ne. Na minulé narozky jsem jí nakoupila spoustu roztomilých šatů a stejně má nejradši šortky a triko.
A už se vám svěřila, čím by chtěla v dospělosti být?
Minulé dva roky byla zcela jasně přesvědčena, že bude kuchařkou, proto to časté vaření. Sama jsem tehdy nevěřila, kolik existuje skvělých knich o vaření. Od Sandtnerové, přes Nigellu, až po Polreicha máme doma všechno. Za vysvědčení si Bi přála jídlo pro psy do útulku a grilovací pánev. Pánev!!! V létě se to ale nejspíš zlomilo. Teď touží po medicíně. Tiše doufám, že nebudu muset pořídit domů kostru.
Z toho co řikáte, na mě působíte jako dokonalá matka. Máte nějaký tip, jak se jí stát?
Myslím, že nikdo není dokonalým rodičem. Snažím se, jak umím. Snad ji svoji snahou příliš neovlivňuji a nedusím.
A nepřemýšlela jste o tom, že byste vaší dceři pořídila sourozence?
Několikrát. Miluju děti. Upřímně, v jejich společnosti jsem nejšťastnější. Bohužel se to nikdy nepovedlo. Každý další pokus skončil nedobře. A i když nejsem zrovna křehká žena, další nevydařené těhotenství, zklamání a vlastně osobní neštěstí, by má duše asi už nezvládla.
I přes tyto životní peripetie působíte štastně. Máte nějaký recept na spokojený život?
Snažit se. Asi. Prostě si uvědomovat každý den, že život je dar. Ne náhoda.