Je jedno, zda dítě jde do školy poprvé nebo zda už je matadorem - může se sice těšit na kamarády, ale nikdy nechybí ani obavy z učení nebo strach z přísných učitelů.
Zvláště u starších ročníků se přitom nedá čekat žádné hájení, s výukou se začíná hned naplno. Nikdo tak nebude tolerovat ani to, že je dítě po ránu poněkud rozespalé, protože v létě nevstávalo před desátou. Proto ho už tenhle týden začněte budit podstatně dříve, aniž byste ho zároveň školou strašili.
Děti potřebují cítit, že jsou tu rodiče pro ně, takže zastrašování typu "počkej, ona si tě ta učitelka už srovná" nebo "běda, jak budeš nosit horší známku než dvojku" si odpusťte.
Nejde jen o nácvik vstávání, dobré je, když se dítě naučí také snídat, protože díky tomu se mu bude během dne lépe přemýšlet. Jinak bude ve škole klimbat.
Udělejte si na potomka čas, proberte s ním jeho obavy
Za sebou má dvouměsíční lenošení, takže obzvlášť první týdny školy budou pořádný zápřah.
Nezapomeňte ho motivovat – prvňáka třeba tím, že bude fajn, až se naučí všechna písmena a přečte si sám knihu, bude umět násobilku nebo se pochlubí novými anglickými slovíčky.
Starší děti už asi tak snadno neobalamutíte, ale do školy se jim půjde snáze, když jim například koupíte nějaké nové módní oblečení - můžete ho koupit najednou s pomůckami například v supermarketech či hypermarketech Tesco a jemu podobných.
Čeká vás nákup pomůcek? Chce to systém
Pokud jde o školní vybavení, kupte to, o čem víte, že to dítě bude potřebovat na sto procent - krom penálu jsou to třeba věci na tělocvik.
U věcí na výtvarnou výchovu a podobně naopak počkejte na to, jaké budou mít představy učitelé vašich dětí. Někde na ně navíc vybírají peníze a kupují se hromadně.
Bojíte se učitelů? Dítě s nimi nestrašte
Ačkoli vaše vzpomínky na školu nejsou nejlepší, zkuste se ubránit tomu, abyste učitelům dopředu nasazovali psí hlavu.
Nakonec by se to totiž mohlo obrátit proti vašemu potomkovi. Když mu totiž řeknete něco v tom smyslu, že je nemá brát vážně nebo že nevadí, když bude mít špatné známky, ztratí motivaci se jakkoli snažit a navíc se to odrazí i na jeho chování ke kantorům. Ti si dítě minimálně podvědomě zapíší mezi problémové jedince a přesně tak se k němu budou chovat.
"Nesčetněkrát jsem od rodičů slyšela, že my učitelé na dětech vidíme jen chyby, přitom ten jejich andílek doma vůbec nezlobí, pomáhá a pečlivě se připravuje do školy. Tak jak je možné, že nosí poznámky? Buďte si jistí, že nejsou v žákovské jen tak pro nic za nic," tvrdí navíc učitelka Pavla Schwingerová, podle níž jsou děti vůči učitelům čím dál drzejší. V takové atmosféře se přitom mnoho nenaučí.