Saskia Burešová: Jméno mám po Rembrandtově ženě | Pro ženy | Blesk.cz

Saskia Burešová: Jméno mám po Rembrandtově ženě

9. ledna 2011 | 15:20

Saskia Burešová (64) byla a stále je jednou z nejoblíbenějších tváří televizní obrazovky. Stála u zrodu profese televizní hlasatelky už v roce 1967, dokázala v několika slovech shrnout obsah vysílaného pořadu a v neposlední řadě spolu s ostatními hlasatelkami ovlivňovala módu v tehdejším Československu. Prosadila se, přesto že nikdy nebyla členkou komunistické strany.

Paní Burešová, řekněte, kolik žen jménem Saskia u nás znáte?

„Osobně žádnou, ale ještě jako hlasatelka Československé televize jsem dostávala poměrně dost dopisů od maminek, které své dcery – alespoň to psaly – pojmenovaly po mně a chtěly vědět, kdy mám svátek. Já ale v kalendáři nebyla. Až po listopadu 1989 v něm zmizela připomínka na Velkou říjnovou socialistickou revoluci v Rusku a tak 17. listopadu má svátek Saskia.“

Odkud se ale vaše jména vzalo?

„Moje maminka moc ráda a dobře malovala, měla ráda Rembrandta a pojmenovala mě po jeho ženě Saskii.“

Vy jste Pražačka, viďte?

„Ano, vyrostla jsem v činžáku na Starém Městě. Tatínek byl tlumočník a překladatel, miloval historii. Od něj jsem získala lásku k Praze a dodneška na ni nenechám dopustit. Znám hodně měst ve světě, ale s Prahou se srovnat nedají.“

Takže láska k historii se projevuje i v televizním pořadu Kalendárium, který moderujete?

„Ano, je to moje srdeční záležitost. Jednak si oprašuji staré znalosti, ale také se učím.“

Jak pro ten pořád vyhledáváte témata?

„Pořad připravuje několik autorek, já si text upravuji do pusy, vyhledávám citáty a protože často hovořím o lidech, které jsem osobně znala, tak mohu často přidat i osobní vzpomínku. Od ledna budeme hovořit o všech výročích daného týdne tak, aby skladba pořadu byla co nejpestřejší.“

Co děláte kromě Kalendária?

„Uvádím plesy, společenské akce a s kolegyněmi, Milenou Vostřákovou a Majkou Tomsovou, vystupujeme v komponovaném pořadu s názvem Hlasatelky v akci. Poodhalujeme v něm naše rodinné zázemí, ale hlavně hovoříme o televizním zákulisí a pikantériích s ním spojených. Zapojila jsem se i do programu Šance, věnovanému dětem a mladistvým obětem sexuálního násilí.“

Znám divačku, která si dělá čárky podle toho, zda na sobě máte něco, co už jste měla předtím. Zatím vás nenachytala. Jak to máte s oblékáním?

„No, asi se nedívá na všechny Kalendária, šaty se sice obměňují, ale tolik jich není. Mě obléká kamarádka Hanka Suchárová, která má butik a stará se, abych na obrazovce vypadala elegantně.“

Televizní hlasatelky vlastně kdysi v Československu udávaly módní tón.

„Jako hlasatelky jsme dostávaly 20 000 korun na rok, to byly v té době slušné peníze a za ty jsme se oblékaly. Navíc o Vánocích nebo na Silvestra se pro nás šily róby v módních salonech.“

V Praze byly v těch letech módní salony?

„Ano. Třeba módní salon Eva, dříve Podolská nebo módní závod Styl, kdysi salon Rosenbaum. Tam se šilo ze zahraničních materiálů, pro zpěvačky, herečky, televizní inscenace a také pro nás, hlasatelky, na svátky. Měly jsme výhodu – na obrazovce jsme byly vidět jen do pasu a tak jsme to řešily halenkami, blůzkami, vestičkami a podobně.“

Měla jste někdy problémy s cenzurou?

„Já jsem nikdy nebyla členkou KSČ, takže jsem neuváděla například přenosy ze stranických sjezdů, pořady o tehdejších státních výročích, o politicích a podobně. K tomu mě nepouštěli, to hlásili straníci. Texty ke čtení jsme dostávali už napsané, ale přizpůsobovali jsme si je na svá ústa, na styl mluvení. A texty o Vánocích a dalších svátcích jsme si psali sami.“

Proč vlastně televizní hlasatelé a hlasatelky skončili?

„Podle mne je to logické. Už neměli co říci. Dnes se z časopisů i z novin podrobně dozvíte, o čem ten který televizní pořad je. A nejen to – televize samy během dne vysílají upoutávky na své pořady. Hlasatel se stal zdržujícím prvkem.“

Platilo by to i o vašem nedávno zesnulém kolegovi a kamarádovi Miloši Frýbovi?

„Miloš to vyřešil moudře. Z hlasatelské profese přesedlal na post režiséra dne Uváděcího oddělení. Takže v televizi zůstal a navíc mohl začínajícím hlasatelkám předávat své profesní zkušenosti. On totiž ctil český jazyk, ovládal stylistiku a na jevišti skvěle improvizoval. A přestože působil velmi kultivovaně, v jádru byl neobyčejný vtipálek.“

Dnešní moderátoři vydělávají velké peníze, jak jste na tom byla vy?

„Jako hlasatelky jsme měly příjem 1900 hrubého a za vystoupení mimo televizi od 200 do 600 korun hrubého. Z toho jsme platily pětačtyřicet procent daní, asi jsme se narodily ve špatné době, protože ty honoráře, o kterých se dnes píše, jsme neměly ani náhodou. Žily jsme skromně a já si na to zvykla.“

Vypadáte velice dobře, jak to děláte, máte plastického chirurga?

„Cvičím, žiju střídmě a snad i zdravě.“

Autor: František Prachař, mivrk