Vaše prababička prý měla 16 dětí, půjdete v jejích šlépějích?
Vzhledem k tomu, že je mi 38 let, tak i když bychom chtěli velkou rodinu a máme už tři děti, tak babičce se určitě nepřiblížím.

Chtěla byste ještě další děti?
Nebráním se tomu, nechávám to otevřené. Občas si ale říkám, že možná platí do třetice všeho dobrého, tak už bych třeba neměla pokoušet osud.

Vy jste ale těhotenství snášela bez problémů, neměla jste při porodech žádné komplikace…
No právě. Proto mluvím o pokoušení osudu. V porodnici jsem viděla, co všechno se může stát a zvrtnout na poslední chvíli nebo i během porodu. Uvědomila jsem si, jaký dar jsem dostala, když všechno probíhalo tak hladce.

Zatím máte Anabel, Arona a Arama, dostanete se v abecedě aspoň k béčku?
No, snad ještě někam v abecedě pokročím. Jména na B jsem zkoušela, líbily by se mi iniciály jména BB (B jako Bakala), ale nenašla jsem žádné hezké jméno. Zatím mám jasno v tom, že pokud bych ještě měla holčičku, její jméno by začínalo na C.

Proč jste dětem vlastně dala tak, řekněme, exotická jména?
Myslíte, kde jsem sebrala, jak o sobě někdy čtu, tak příšerná jména? Mám pro to celkem jasné vysvětlení. Naše děti už teď žijí v zahraničí, mají americké i české pasy a nepředpokládám, že by jednou studovaly v Česku, ale spíš ve světě. Proto jsou ta jména bez háčků a čárek výhodná.“

Všechna tři jména jsou židovská. Souvisí to s vaším vyznáním?

Nejsem židovka a při výběru jmen jsem se neřídila vyznáním. Jména se mi líbila, jsou to stará silná jména z Hebreje. Inspirovala jsem se také biblí. A je zvláštní, že i když jsem vybírala z knihy s 50 tisíci jmény, vždy jsem se trefila do jednoho místa.

Za trvalé bydliště jste si nicméně zvolila úplně jinou zemi. Nevyčítají vám lidé, že jste se tak vykašlala na Česko?
Proč? Co nám kdo může vyčítat, tady pracujeme, vyděláváme, platíme daně. Organizuji tady Českou Miss. Kdybych se chtěla na Česko vykašlat, už by o mně nikdo nikdy neslyšel. Mám čisté svědomí. Jsem Češka, mám české občanství, a na tom se už nikdy nic nezmění.

Každopádně žijete ve Švýcarsku a ne doma. Proč?
Se Zdeňkem jsme si chtěli vytvořit opravdický domov, který nebude spojený s naší prací, kde nebudeme známí a v centru pozornosti médií. A budou tam mimo pozornost médií vyrůstat i naše děti. Aby to nebylo, jako když jsem poprvé přivedla dcerku do školky a hned všichni věděli, že je to Anabel Bakala.

Takže v Praze byste žít nemohli?
To víte, že mohli. Ale nemusíme (směje se). Navíc já ani Zdeněk jsme v hlavním městě nikdy nebyli doma.

A co v Brně, odkud oba pocházíte?
Už v 18 letech jsem cítila, že Brno nebude mým domovem. Vím, že se na mě může někdo zlobit, ale Brno je Brno. Zdá se mi, že je tam taková nedynamická atmosféra. A to říkám přesto, že mám v Brně rodinu, pořád se tam vracím, hlásím se k němu a mám ho ráda.

Brněnský hantec od vás ale neslyším.
Brněnský přízvuk pořád mám. Ale je fakt, že v Brně mi říkají, že nemluvím brněnsky a v Praze poznají, že ne pražsky. Jsem přízvukem někde tak v polovině dálnice D1 z Prahy do Brna.

Do třetice nabídnu Modravu, kde jste si postavili parádní rezidenci. Ani tam nemůžete mít domov?
Zrovna tento týden tam bydlím, je to takový náš detašovaný domov v Česku.

Vzhledem k vašim finančním možnostem předpokládám, že takových domovů máte po světě víc…
Já bych už tohle téma s dovolením pomaličku opustila, děkuju…

Debaty o majetku asi vzhledem k tradiční české závisti nemáte moc v lásce? Je to už dost osobní věc, naše soukromí, které si necháváme pro sebe. Ale máte pravdu, závist a také remcání patří k významným českým národním znakům.

Vy jste nikdy neremcala, neříkala lidem, že se máte blbě, jak předepisují české zvyklosti?
Tenhle přístup jsem nikdy nepochopila a možná proto jsem nebyla v kolektivu moc oblíbená. Já se mám bezva a měla jsem se super i dřív, než jsem se stala třeba misskou, začala podnikat, vydělala peníze.

Nebylo to tím, že jste měla život jako peříčko?
To vůbec, zažila jsem třeba dramatický rozvod rodičů, od 18 let se o sebe starám sama, prožila jsem spoustu složitých situací, vztahů a překonávala problémy. Přesto jsem byla pozitivní, každý den jsem našla důvod k radosti. Jsme tady jenom jednou a utrápit se mračením a nepřejícností? To ne!

Závidí Češi proto, že se jim žije špatně?
Hodně cestuji, tak mohu srovnávat a lidem se žije v Česku celkem dobře, ale někdy jsme dost rozmazlení. Pořád víc vidíme, co nemáme, a zapomínáme na to, že co máme, není samozřejmost. Myslím, že by měli lidé co nejvíc cestovat a poznávat, jak se žije a pracuje jinde ve světě, jaký přístup tam mají k životu, k řešení problémů. Proto je také důležité, aby co nejvíc Čechů třeba studovalo v zahraničí.

V Česku není podle vás možné získat kvalitní vzdělání?
Určitě ano, ale je dobré si ho něčím vyvážit. Jsou tady samozřejmě školy, kde jsou skvělí profesoři, ale chápu, že od roku 1989 ještě nemohla na všech školách proběhnout kompletní výměna pedagogů. Je to také otázka peněz a těch je ve školství málo, musí se šetřit.

Vy sama, tuším, nemáte vystudovaný Harvard…
(směje se) To víte, že ne. Ale ráda bych. Vystudovala jsem české školy, takže se nemohu prsit, že jsem absolvovala zahraniční univerzity. A i proto jsem ráda, že naše nadace (Nadace Zdeňka Bakaly) umožní každý rok deseti českým studentům získat vzdělání na některé z univerzit v USA nebo v Anglii. Zdeněk říká, že za vše, co dnes je, vděčí svému studiu v USA.

I s českým vzděláním jste se prosadila a vydělala peníze. Váš životní partner patří k nejbohatším Čechům, máte vůbec ještě zapotřebí podnikat a pořádat třeba Českou Miss?
Co bych dělala? Určitě to ale není proto, že bych se nudila. Na nudu bych kvůli rodině a dětem určitě neměla čas.

Nedávno vás Taťána Kuchařová nařkla, že jste koupila licenci na Miss World. Jak to bylo?
Licence na Miss World se nedá koupit. Kdyby to šlo, tak jsem si ji už dávno koupila. Už od roku 2004, kdy jsem získala licenci na Miss Universe a díky tomu mohla založit Českou Miss, jsem na to měla dostatek kapitálu. Ale takhle jednoduché to není.

Původně držel obě mezinárodní licence, tedy zmiňovanou Miss World a Miss Universe, Miloslav Zapletal a jeho Miss ČR?
Ano, ale licenci na Miss Universe v roce 2004 ztratili záhy, protože s ní začali obchodovat. A to se nesmí. Organizátoři těch dvou světových soutěží pozorně sledují organizátory národních soutěží. Takže jim tyhle aktivity neunikly. A zástupci Miss Universe mi nabídli licenci, protože hledali v Česku nového smluvního partnera.

To bylo v roce 2004, ale jak to bylo loni s licencí Miss World?
Za velmi podobných podmínek a ze stejného důvodu jako v roce 2004 mě oslovila ředitelka Miss World Julie Morley. Na konci roku 2009 mě pozvala do Londýna, abychom si promluvily o možnostech spolupráce. Nabídla mi licenci a já ji ráda přijala. I když jsem tušila, že pro některé stejně budu největší mrcha. Zatímco dříve se říkalo, že Maláčová se se všemi asi vyspala, teď říkají, že si zase všechno koupím.

Proč je vlastnictví licence tak důležité?
Když nedržíte licenci, tak nemáte žádnou národní soutěž, jejíž vítězky by se mohly zúčastnit světových soutěží krásy Miss World a Miss Universe. Tím pádem je teď už Miss ČR prázdný název.

Jinými slovy jste úplně vyřídila konkurenci. Mají ještě nějakou šanci?
Oni mají podle mě spoustu nápadů. Mohou sice udělat soutěž, ale ta nebude mít mezinárodní uznání a vítězky nebudou nikam postupovat. A byla by na stejné úrovni jako např. Miss Praha, Miss Vysočina, atd.

Cítím z vašeho hlasu zadostiučinění…
Není to nic osobního, jsem ale samozřejmě ráda, že máme obě licence.

Řekněte mi upřímně, nepokusila jste se v posledních letech soutěž Miss ČR koupit?
Ano, jednala jsem o tom s někdejším majitelem Janem Moťovským. Bral to racionálně, bez emocí, jako byznys. Poté, co záhadně zmizel a dodnes je nezvěstný, už dohoda nebyla možná.

Změní se nějak Česká Miss, když máte obě licence?
Určitě zásadní změna spočívá v tom, že nebudeme vyhlašovat žádné vicemissky jako dřív. Už zítra v sobotu 20. března zvolí porota na finálovém večeru Českou Miss World a ta potom pojede na Miss World. A diváci jako dosud zvolí Českou Miss a ta poletí na Miss Universe.

Která bude mít větší váhu?
První bude Česká Miss jako dosud, protože ji volí diváci, to má hlavní váhu. Je přece také jasné, že vesmír (Universe) je obrazně trochu víc než svět (World), ne? Všechno má přece logiku! (směje se)

Končí tím tak každoroční záplava missek?
Dá se to tak říct. Je dobré, že tady už nebude běhat tolik otitulovaných, ale málo vyvolených jako dosud. Kéž by se mohla situace stabilizovat. Trh už by nebyl tak nasycený a missky by byly vzácnější.

Jaký máte pocit z letošních finalistek?
Letošní ročník je rozdílný od obou minulých, kdy byly hned od začátku jasnými favoritkami Eliška Bučková, potažmo Iveta Lutovská. Letos není jedna jasná favoritka, bude z čeho vybírat a uvidíme, čemu dají diváci a porotci přednost.

Mají ve vaší soutěži šanci i dívky, které jsou vylepšené plastickým chirurgem?
Mají, dopředu nikoho nediskvalifikujeme. Pokud to samozřejmě není nějaký extrém. Lidé sice říkají, že by to měly být jen přírodní dívky, ale co s tím nadělám, když je celý svět přešitý.

Vy sama jste nikdy o silikonových ňadrech neuvažovala?
Uvažovala, ale zatím jsem nenašla odvahu. Přiznávám to. Chyběla mi také motivace, nikdo na mě netlačil. A kvůli tomu, že nemám silikony, mi v životě zatím nic neuniklo.

VIZITKA

Michaela Maláčová
* 23. května 1971 v Brně
V roce 1991 se stala Miss ČR. Vystudovala FAMU. Od roku 2000 pracovala tři roky jako mluvčí ODS. V roce 2005 založila soutěž Česká miss. Je jednou rozvedená (se švýcarským podnikatelem Remem). Žije s miliardářem Zdeňkem Bakalou, se kterým má dceru Anabell a syny Arona a Arama.

Zdeněk Bakala
* 7. února 1961 v Opavě
V devatenácti letech emigroval do USA, kde vystudoval mj. University of California v Berkeley. V roce 1994 založil investiční firmu Patria Finance, kterou v roce 2000 prodal údajně za miliardu korun. V roce 2004 koupil se společníky skupinu Karbon Invest (ovládá např. Ostravsko-Karvinské doly). Bakalovo jmění se odhaduje minimálně na 4 miliardy korun. Je jednou rozvedený, s exmanželkou, Američankou Marguerit, má syna.