Punčochy jako takové se objevily již ve starověku. V Řecku sloužily dělníkům a otrokům jako ochranná vrstva před nepříznivým počasím. Šlo však pouze o praktický kus oblečení. Na estetiku se začalo hledět až po roce 1545, kdy se punčochy začaly ručně plést. O 45 let později byl vynalezen pletací stroj, díky němuž byly punčochy mnohem jemnější. Koncept tohoto stroje se využívá dodnes.
Nejčastějším materiálem bylo hedvábí, to ale vymizelo s objevem nylonu, který byl mnohem dostupnější a levnější. Nylonové vlákno se nejdříve používalo na štětiny kartáčů, v květnu roku 1940 však nastal převrat, když se prodalo pět milionů nylonových punčoch.
A kde se vzaly silonky? Je to vlastně česká obdoba amerických nylonek. Vyrábějí se z pružného silonu a k jejich výrobě významně přispěl český chemik Otto Wichterle, který toho času pracoval ve zlínské firmě Baťa.
Naprostá většina punčochových přízí se dnes vyrábí z polyamidových vláken (obchodní označení Nylon, Perlon, Silon a asi deset dalších) – často s příměsí elastických vláken (Lycra, Spandex a podobně).
V 60. letech se začaly zkracovat délky sukní, a tak punčochy, které držely podvazky, začaly mizet. Naopak se začaly vyrábět punčocháče, které krátkým sukním nijak nepřekážely – takzvané punčochové kalhoty. Nylon dokonce ovládl i ponožky, které se nosí zejména z praktického důvodu do lodiček či balerín.
Později se objevily i samodržící punčochy, které drží na noze díky gelovým páskům, nemusíte se tak zabývat podvazky. Dnes máme na výběr z mnoha variant, které dokážou parádně oživit naše outfity. Letošním trendem jsou zejména síťované punčochy a punčochy s nejrůznějšími vzory.