2°C
Světlanina smrt byla strašně náhlá, a nikdo to ani v nejmenším nečekal. Mozkovou výduť, která jí vzala život, bohužel nešlo nijak předvídat. V takových okamžicích si všichni sáhneme na nos a říkáme si, že život je někdy strašně nefér a opravdu nevíme dne ani hodiny. Proto není radno věci, na kterých nám záleží, nijak odkládat.
Po Světlanině smrti Lumír pomalu zjišťuje věci o životě své ženy, o kterých neměl ani zdání. Nechápe, jak je možné, že o tom nevěděl. Je neskutečné, jaká tajemství mohou mít ti, které považujeme za nejbližší. V záběru, který unikl z televize, se ocitáme na pohřbu Světlany a Lumír v slzách děkuje za to, že ji mohl potkat.
