Středa 23. září 2020
Svátek slaví Berta, zítra Jaromír
Polojasno 25°C

Generace bezdětných žen: Jsou sobecké kariéristky nebo jen vědí, co (ne)chtějí?

28. dubna 2014 | 14:00

Většina žen, kterých se zeptáte na smysl života vám odpoví, že jsou jím jednoznačně děti. Jenomže v západním světě, stejně jako v České republice, vzniká nový fenomém - generace žen, které se dobrovolně rozhodnou žádné děti nemít. Co je k tomu vede? Zeptaly jsme se páru, který se rozhodl že děti nikdy nechce. Dobrovolně.

Prostě nikdy

Jsi sobec, citově nevyzrálá a povrchní. Tohle je jen pár z mnoha přívlastků, které už na svoji adresu slyšela Ivana (37), která na otázku "A kdy plánujete miminko vy?" odpovídá prostě "nikdy".

Není to tím, že by děti mít nemohla, nebo nebylo s kým. S partnerem Tomášem jsou spolu již 10 let a od začátku se shodli na tom, že děti nechtějí. Proč? Ani jeden z nich nemá k dětem vztah.

"Asi to mnoha lidem bude znít hrozně, ale já prostě děti nemusím. Neměl jsem k nim vztah dokonce ani když jsem sama byla dítě. Přišly mi zbytečně hlučné, otravné a chaotické. Zatímco já jsem si chtěla v klidu a tichosti číst, mí spolužáci vyřvávali po chodbách, nebo se honili za míčem. Nebylo mi to příjemné." říká Ivana.

Milujeme náš život tak, jak je

Navíc Ivana i Tomáš bez skrupulí přiznávají, že jsou pohodlní.

"Máme rádi svůj svobodný život. Můžeme si jít kam chceme, kdy chceme. Když jedeme na dovolenou, nemusíme řešit, jaké tam bude mít dítě vyžití. Prostě si už 10 let užíváme jaké to je, když máme čas jeden na druhého a ještě pořád nás to nepřestalo bavit.", usmívá se Tomáš a dodává: "Na našem způsobu života mi nepřijde nic sobeckého, nikoho netýrám tím, že jsem se rozhodl nemít dítě. Mnohem horší by mi přišlo si dítě pořídit, protože to společnost vyžaduje a pak být špatný otec. V této situaci bychom trpěli jak my, tak náš potomek".

Nenarodila jsem se jako matka, no a co?

Pravdou je, že každý rodič vám potvrdí, že s narozením miminka se vám obrátí život naruby. Nejen že doživotně cítíte velký pocit zodpovědnosti, ale minimálně prvních 5 let života potomka mu musíte přizpůsobovat drtivou většinu každodenního života.

I když vám rodiče druhým dechem řeknou, že všechny tyto věci vyváží láska vašeho dítěte, je to pojem velmi abstraktní. Obzvlášť pro někoho, kdo má mateřské či otcovské pudy velmi upozaděné. Opravdu se ale ještě nemůžou probudit ony obávané "biologické hodiny"?

"Dost o tom pochybuji", odpovídá Ivana. "Nechtěla jsem děti v patnácti, ve dvaceti, ve třiceti a nechci je ani na prahu čtyřicítky. Je vtipné, že zatímco donedávna mi příbuzní a kamarádky říkaly, že to "na mě přijde", teď se starostlivě ptají, jestli to je v tom, že nemůžu mít děti. Přijde mi to úsměvné - jako by žena nebyla schopna se svobodně rozhodnout. Jako by volba nemít dítě musela být způsobena jenom neplodností."

Postaráme se o sebe sami

Nad čím se Ivana s Tomášem také smějí jsou časté argumenty lidí, co je neznají, že jsou prostě sobci, ale že na to doplatí, protože až budou staří a nemocní, tak nebudou mít nikoho, kdo by se o ně postaral.

"Ve skutečnosti to, že nemáme děti, nám ušetří spoustu financí, které bychom do nich jinak museli investovat. V důchodu budeme mít splacenou hypotéku a poměrně slušně našetřeno. Pokud se o nás tedy bude muset někdo starat, klidně si k tomuto účelu zaplatíme ošetřovatelku nebo pečovatelku.", směje se s nadsázkou v hlase Tomáš.